8. 08. 2026

Rekordní teplota se stala nejjasnější lží o klimatu od začátku teplotních měření

7. 8. 2023 9:32 | Luděk Misecký | aktualizováno 7. 8. 2023 9:32 |

Rekordní teplota se stala nejjasnější lží o klimatu od začátku teplotních měření. (Ilustrační foto: redakční koláž).

Každý herec ví, že je čas odejít ze scény, když se mu diváci začnou smát. Proto se nejnovější show „hořící svět“ hroutí pod tíhou falešných statistik, předpovědí vycucaných z prstu, výmyslů a zavádějících vědeckých závěrů. Nedávný letecký výlet klimatického korespondenta BBC Justina Rowlatta do horkého španělského Alicante dokumentuje, že je už nejvyšší čas zavřít oponu nad tímto absurdním představením.

Mezi hysterickými klimatickými zprávami vyniklo skandální používání falešných odhadů a statistik. Hlavní média byla v minulých týdnech plná zpráv o tom, že teploty v jižní Evropě dosáhnou 48°C, což byla pravděpodobně informace od Evropské kosmické agentury (ESA).

Ta tvrdila, že mnoho zemí čelí velké vlně horka, včetně Německa a Polska, zatímco teploty vzduchu měly dosáhnout 48°C na Sicílii a Sardinii, „potenciálně nejvyšší teploty, která kdy byla v Evropě naměřena“. Teplota na Sicílii se však v uvedené době nikdy nezvedla nad 35°C, podle webové stránky Time and Date, která zaznamenává data o počasí z celého světa.



Ale ukázalo se, že ESA provedla lstivý tah. Nezveřejnila teploty vzduchu, která se standardně měří ve výšce dvou metrů nad zemí, ale teploty zemského povrchu. Tato metoda měření samozřejmě ukáže mnohem vyšší teploty.

Klimatický web No Tricks Zone poznamenal: „Když byl podvod odhalen pečlivými čtenáři, bylo již pozdě, zpráva se rozšířila po celém světě.“

Německý deník Achtung Reichelt komentoval tuto aféru slovy „nejjasnější lež o klimatu od začátku teplotních měření“.

Klimatický příběh se nyní točí kolem individuálních „extrémních“ teplotních výkyvů, což způsobuje nevoli u mnoha vědců, kteří upozorňují, že změna klimatu je měřením dlouhodobých trendů. Dlouhodobé teplotní trendy však neposkytují správný politický příběh, protože od počátku 21. století není patrné masivní globální oteplování.

Mezitím byl potichu ze zpravodajství vynechán fakt všeobecného zotavení arktického ledového příkrovu, které je v souladu se zjištěním, že se plocha arktického ledu rozšiřuje a zmenšuje v desetiletých cyklech. Zatímco Evropa a Spojené státy údajně explodují v ohnivém pekle a ryby se vaří v oceánech, arktický mořský led pokračuje v tom, co vypadá jako malé cyklické zotavení.

Zotavené ledovce

Podle amerického Národního centra pro sníh a led (NSIDC) bylo letošní letní denní tání podobné průměru let 1981-2010. Letošního 17. července byla rozloha ledu až na 12. nejmenším místě za 44letou historii satelitních záznamů.

Dlouhodobé teplotní trendy však neposkytují správný politický příběh, protože od počátku 21. století není patrné masivní globální oteplování.

Ekolog a přispěvatel webu „Real Climate Science“ Tony Heller nedávno komentoval způsob klamání veřejnosti ohledně arktického ledu.

„Pohřbívají všechna starší data [před rokem 1979] a předstírají, že si nevšimnou, že mořský led opět roste,“ kritizoval Heller.

Lineární úbytek rozsahu ledového příkrovu na konci léta od roku 1979 je široce propagován, ale Heller poukazuje na to, že minimum je nyní ve skutečnosti vyšší než před 10 a 15 lety. Grafy ukazující trend jako pohyblivý průměr ukazují, že úbytek letního mořského ledu se zastavil před deseti lety.

Australská novinářka Jo Nova na svém webu popisuje jak vhodné opomíjení faktů, znamená ve výsledku úplnou lež a ukazuje, jak je celé klimatické hnutí postaveno na manipulaci dat. Před pár lety byly běžnou součástí klimatického zpravodajství katastrofální zprávy o zkáze australských korálových útesů následkem zvyšující se teploty oceánu.

Jenže v minulém roce korály zaznamenaly spektakulární růst po celé délce Velkého bariérového útesu – skutečnost, která byla ve všech nedávných klimatických zpravodajstvích vhodně opomenuta.

Letos nám chybí hysterické zprávy o děsivě rychlém tání pevninského ledovce v Grónsku, které dramaticky zvýší hladinu světového oceánu a zaplaví svět. Důvodem mlčení je, že katastrofa se nekoná, ledovce v Grónsku procházejí fází významného zotavení.

Téměř uprostřed krátkého léta je akumulace povrchového ledu v Grónsku vyšší než průměr let 1981-2010 a výrazně lepší než před deseti lety. Ale současná zlepšení by mohla být prezentována mnohem přehledněji.

Proč tvůrci následujícího grafu z Dánského polárního portálu používají průměr let 1981-2010, když mohou zahrnout data až do roku 2020? Grónský ledovec ztrácel v 80. a 90. letech 51 Gt (gigatun) ročně a v prvním desetiletí 21. století byla ztráta 166 Gt.

V průběhu desátých let byla ztráta kolem 244 Gt, což je pětinásobný nárůst oproti 80. letům. Je zjevné, že kdyby byl průměr za období 1990-2020 se ztrátou 50 Gt nahrazen hodnotou 244 Gt, celé srovnání by neukazovalo na žádné zrychlené tání grónského ledovce.

A hlavně, letošní průběh tání grónského ledovce neukazuje na žádnou významnou odchylku ani od průměru let 1981 – 2000.


Surface mass of the Greenland ice sheet, measured by the Danish Meteorological Institute


Smrt zimou

Při práci s jakýmkoli zveřejněnými údaji týkajícími se klimatických změn je v dnešní době dobré být extrémně opatrný, jak ukazuje následující příběh.

Pro extremisty bylo vždy nesmírně iritující, že každý rok až 10krát více lidí umírá zimou než horkem. Tento problém vyřešil lékařský časopis Lancet, který ve svém článku o úmrtí z horka použil pro srovnání počtu úmrtí chladem a horkem graf s nesymetrickými měřítky na x-ové ose.

Viz. obrázek níže, kde je vlevo v článku publikovaný graf a vpravo správný graf, který použil pro úmrtí z chladu i horka stejné měřítko.

Správný graf musel doplnit až známý skeptický ekolog Bjorn Lomborg. A komentář zakladatele Greenpeace Patrika Moora byl neúprosný: „Ostudné chování od údajně prestižního vědeckého časopisu“.



Zdá se, že největší riziko smrti v současném britském létě, kdy teplota dosahuje zhruba 19°C a často prší, je zemřít smíchy při čtení hysterických novinových zpráv o hořící planetě.

(Text byl se souhlasem redakce převzat z nezávislého deníku Daily Sceptic; titulek BYZNYS NOVIN).


VÍCE O TÉMATU ČTĚTE ZDE:

Nebublající oceán: Teplota moře na Floridě klesla o 9° C během pouhých 48 hodin

Nastává éra globálního teplotního varu, varoval šéf OSN Guterres v reakci na studii

KLIMATICKÁ ZMĚNA: Na Slovensku, v Německu i ve Slovinsku začalo uprostřed léta sněžit

Na Wikipedii dochází k masivnímu přepisování poznatků skeptických vůči klimatické naraci

Britský teplotní rekord 40,3°C byl naměřen v okamžiku přistávání stíhaček Typhoon

Záměrné zveličování rizik klimatické změny podrývá důvěru ve vědu a ničí psychiku mládeže

The Daily Sceptic: Předpovědi globálního Thermagedonu nejsou vědecky věrohodné

TDS: Velká část alarmistické literatury o klimatu je zkreslena nepravděpodobnými daty

IPCC přiznal: Mnoho pesimistických klimatických předpovědí má „nízkou pravděpodobnost“

Světová meteorologická organizace WMO varovala před extrémním počasím a vedry

Světoví meteorologové vydali zprávu: Ledovce prý rychle tají a nejdou již zachránit

V ČR podle studie ČEPS bude v roce 2040 chybět 2,7 TWh elektřiny. Výpadky začnou už 2030

Skleníkové plyny neovlivňují klima na Zemi, dokázali američtí vědci v průlomové studii

Europoslanci schválili klimatický zákon. Emise musí do roku 2030 klesnout o 55 %

Konzervativní institut se tentokrát zaměřil na debatu o klimatické změně a energetice

Klimatický zákon má zelenou už i od členských států EU. Česko považuje cíl Bruselu za nereálný

The Daily Sceptic: Mantra klimatické změny změnila žurnalistiku na narativní psaní

KLIMATICKÉ NOVINY

I přes tropické teploty dosáhl jaderný Temelín v červenci druhé nejvyšší letošní měsíční výroby

7. 8. 2026

Ani tropické letní teploty a vlna veder neomezily provoz jaderné elektrárny v Temelíně. Tato jihočeská jaderná elektrárna v červenci dodala …

Společnost innogy koupila v Česku dvě bioplynové stanice, přestaví je na biometan

7. 8. 2026

Energetická skupina innogy pokračuje v investicích do rozvoje budoucího porfolia výroben biometanu. Na konci července innogy dokončila akvizice společností BPS – VM, s.r.o. a Bioplyn Energy …

Nafta v Česku dále zdražovala na 44,66 Kč za litr. Stojí nejvíce od dubna

6. 8. 2026

Cena nafty v Česku pokračovala v růstu. Od minulé středy zdražila o 76 haléřů na v průměru 44,66 koruny za …

V Česku bylo letos v červnu dokončeno o 18 % méně bytů než o rok dříve

6. 8. 2026

Tuzemská stavební produkce v červnu meziročně vzrostla o 2 %, když meziměsíčně byla nižší o 0,3 %. Počet vydaných stavebních …

Maloobchodní tržby v Česku klesly v červnu proti předchozímu měsíci o 0,1 %

5. 8. 2026

Tuzemské maloobchodní tržby v červnu meziročně vzrostly o 3,6 procenta. V porovnání s předchozím měsícem však jde o slabší růst, …

Růst cen v Česku mírně zrychlil. Inflace v červenci vzrostla na 1,7 %

5. 8. 2026

Spotřebitelské ceny v červenci 2026 meziměsíčně vzrostly o 0,6 %. Meziročně tuzemská inflace vzrostla v červenci na 1,7 %. Vyplynulo …

ČEZ letos v 1. pololetí zvýšil výrobu ve slunečních elektrárnách o 13 procent

4. 8. 2026

Skupina ČEZ letos v 1. pololetí zvýšil výrobu ve slunečních elektrárnách o 13 procent. Slunce tak hraje ve výrobě bezemisní …

Zalužnyj se vysmál NATO: Aliance je zastaralá. Ukrajina se k NATO nikdy nepřipojí

4. 8. 2026

Ukrajina se k alianci NATO nikdy nepřipojí. V Kyjevě to prohlásil bývalý hlavní velitel ukrajinských ozbrojených sil a současný velvyslanec …

Babišova vláda měla v červenci schodek státního rozpočtu ve výši 177 miliard Kč

3. 8. 2026

Babišova vláda hospodařila na konci července s deficitem státního rozpočtu ve výši 176,6 miliardy korun. Meziročně tak rozpočtový schodek vzrostl …

Inflace v eurozóně vzrostla v červenci na 2,9 procenta. Zvyšují ji dražší energie

31. 7. 2026

Inflace v eurozóně vzrostla v červenci na 2,9 procenta z červnových 2,8 %. K růstu inflace nejvíce přispělo zdražování energií, …

Ekonomika v České republice ve druhém letošním čtvrtletí vzrostla meziročně o 2 procenta

30. 7. 2026

Česká ekonomika ve druhém čtvrtletí vzrostla meziročně o 2 procenta. Podle předběžného odhadu vzrostl HDP mezikvartálně o 0,4 %, zatímco …

Poptávka po nových bytech v Praze ve 2. čtvrtletí zesílila: Průměrná cena jde k 188 tisíc Kč/m²

1. 8. 2026

Poptávka po nových bytech v Praze ve druhém čtvrtletí letošního roku opět zesílila. Od dubna do června se v Praze …

... další články