Méně úspor a žádná „pevnost Evropa“. Vlády z jižní Evropy se rozhodly spojit své síly v rámci Evropské unie, aby mohly společně blokovat klíčová rozhodnutí. Francie, Itálie, Řecko, Španělsko, Portugalsko, Kypr a Malta chtějí své konkrétní požadavky představit na nadcházejícím summitu EU v Bratislavě.

Evropská unie se i nadále štěpí. Vlády středomořských zemí nyní utvořily nový spolek, aby posílily svůj vliv při rozhodování uvnitř EU. Reakce z Bruselu a Berlína přitom nejsou právě radostné.

Země jižní Evropy často v EU navrhovaly řešení, která by stála hodně peněz, napsal server Der Spiegel. Dosud se jim takřka žádný z nákladných plánů nepodařilo prosadit, a to i proto, že byly v názorech nejednotné.

V rámci EU jejich požadavky často nebyly brány vůbec vážně, i proto se sedmi jižním zemím říká „Club Med“. Přístup zbytku EU ke Clubu Med se však nyní může zásadně změnit, uvedl německý list.

Na summitu v Bratislavě se chtějí v pátek jižní země prezentovat s novým sebevědomým. A vážně míněnou společnou politikou.

Renzi chce v EU fond na pomoc ekonomicky slabým

Přestože setkání na Slovensku je pouze neformální, a nebude se na něm nic důležitého rozhodovat, mohlo by do politiky celé Evropské unie citelně zasáhnout.

Představitelé 28 zemí se v Bratislavě mají bavit o brexitu a podobě EU po odchodu Británie. A to je moment, kdy se pro jednotlivé země otevírají nové příležitosti a možnosti vzájemných obchodních dohod či jiné spolupráce.

Francouzský prezident Francois Hollande například hodlá prosadit názor, že „potřebujeme program růstu“.  Italský premiér Matteo Renzi má přímo konkrétní plán. Chce vybudovat fond s 50 miliardami eur, kdy by každá země EU zaplatila půl procenta svého HDP. Ten by měl posléze poskytovat pomoc v podobě půjčky státům, která by trpěly například vysokou nezaměstnaností.

Historicky vůbec první společné jednání Clubu Med uspořádal řecký premiér Alexis Tsipras. V Aténách u společného stolu našly prý zástupci zemí společnou řeč. Francouzský prezident Hollande poté neskrýval nefalšovanou radost. Zatímco dosud si ke svým sousedům držel odstup, v rámci nové politické skupiny byl pasovaný na zkušeného partnera.

Portugalsko jako jediná země sice nemá přísně vzato přístup ke Středozemnímu moři (u jeho pobřeží už leží Atlantický oceán), nicméně do Clubu Med prý skvěle zapadá.

Největší moc se dosud soustředila v EU na severu. V čele s Německem v ní vládl konzervativní tradicionalistický duch. S odchodem Britů ale tohle „křídlo“ Unie ztratilo opravdu silného a nenahraditelného spojence.

Na východě Evropy, kde se poslední dobou daří nacionalistům a populistům z řad politiků, spojily své síly země Visegrádské čtyřky (ČR, Polsko, Maďarsko, Slovensko). Ty se naopak za podpory Rakouska a Slovinska snaží o „méně Evropy“.

Odmítají přijímat povinně uprchlíky, a jejich hlavním cílem je vrátit výkonnou státní moc z Bruselu zpět do jednotlivých zemích.

A právě tomu chtějí převážně levicové vlády jižní Evropy v čele s Řeckem zabránit. Evropa podle nich potřebuje novou vizi a novou politiku. Jejich hlavním mottem je: Zastavme hloupé šetření. Podle Clubu Med zvyšování úspor nikam nevede, a rozhodně ne ven  z krize (jak si vyzkoušelo Řecko).

Jižní země potřebují podle tamních vlád spíše více investic, by nastartovaly opět svůj ekonomický růst.

Hollande se zaprodal komunistům z jihu

Sedmero států odmítá také opevňovat Evropu, a stavět kolem ní kvůli uprchlíkům ploty a zdi. Kromě toho, že se zábrany zcela míjí účinkem, porušují prý základní evropské principy solidarity.

Podle středomořských států je třeba udržet přísné hraniční kontroly uvnitř EU, řídit legální přistěhovalectví, a státy na vnější hranici EU pak pomoci chránit proti nelegální imigraci.

„Představujeme více než polovinu Evropy,“ uvedl v Aténách italský premiér Renzi s tím, že to už je „nějaká váha“. Politiky z jižních zemí navíc spojuje i fakt, že téměř všichni jsou doma v poměrně těžkém postavení. Tsipras sám uznal, že jižní Evropa má tolik problémů, že se s nimi sama nemůže dokázat vypořádat.

„Jsme uprostřed hospodářské i uprchlické krize, a kromě nich nás ohrožují také teroristé,“ uvedl Tsipras. Zatímco jih se ekonomicky potýká s deficitem, severní Evropa stále vykazuje přebytek. Což je samozřejmě potenciálně značně konfliktní situace, která pravděpodobně povede k dalším nepokojům, stávkám a demonstracím.

Ostatně i na politické scéně to jiskří, Hollande se podle kritiků zaprodal komunistům z jihu.

Německý ministr financí Wolfgang Schäuble, který chce jih Evropy donutit naopak více šetřit, pak sarkasticky poznamenal, že když se sejdou socialističtí vládci, nic moc chytrého většinou nevznikne. (hej)