Odborníci se vzbouřili proti záměru Babišovy vlády zestátnit ČEZ: "Je to nevýhodné pro občany". (Ilustrační foto).
Část ekonomů a odborníků vystoupila veřejně proti záměru Babišovy vlády zestátnit ČEZ. Největší energetická firma v Česku, v níž stát drží zhruba 70procentní podíl, má být podle plánu vlády rozdělena. Výrobu, tedy například jaderné elektrárny, by měl stoprocentně ovládat stát.
Proti tomuto záměru nyní vystoupila skupina signatářů, včetně bývalého premiéra a guvernéra České národní banky Jiřího Rusnoka, dalšího exguvernéra Zdeňka Tůmy nebo bývalého šéfa ČEZ Jaroslava Míla.
V dopise, který poslali premiérovi Andreji Babišovi (ANO), uvedli, že chystané rozdělení ČEZ je nevýhodné pro občany, daňové poplatníky a obecně spotřebitele elektrické energie v Česku.
Podle signatářů by zestátnění prospělo zřejmě jen minoritním vlastníkům ČEZ.
Vláda chystá skupinu ČEZ rozdělit a následně prodat až 49 procent akcií části zabývající se obchodem a distribucí elektřiny a plynu. Získané prosředky chce vláda využít právě na výkup minoritních akcionářů ČEZ.
Signatáři dopisu, mezi které patří i předseda Národní rozpočtové rady Mojmír Hampl, tvrdí, že současná 70procentní kontrola státu nad výrobou je dostatečná a výkup zbylých 30 procent od minoritních akcionářů státu zkomplikuje investiční plány do nových zdrojů energie, včetně jádra.
„Dojde zbytečně k utracení významných finančních prostředků, které by mohly být použity k investicím do jaderného programu schváleného ČEZ, ale i programu útlumu uhelných zdrojů, výstavby plynových elektráren, rekonstrukce kogeneračních jednotek či posilování energetické infrastruktury,“ deklarovali signatáři výzvy.
Celkem podle nich tyto nutné investice v dnešních cenách přesahují částku 2,1 bilionu korun.
Stávající veřejně obchodovaná část akcií ČEZ podle signatářů přispívá k transparenci řízení takto velké firmy.
„Zkušenosti s řízením čistě státních podniků existují a nejsou vesměs dobré,“ varovali.
Pokud ale k rozdělení ČEZ dojde, doporučují, aby se k akciím obchodní části dostali občané prostřednictvím reformovaných penzijních fondů, protože podle nich stát dosud prostřednictvím Energetického regulačního úřadu garantuje investorům do distribučních sítí prakticky bezrizikovou návratnost kapitálu do výše 8,3 procenta ročně.
„Musíme si uvědomit, že již nyní v účastnických fondech čeští občané naspořili přes 300 miliard korun a tyto fondy vzhledem k nedostatku investičních příležitostí doma investují a financují tak naši konkurenci v zahraničí,“ uvedli dále v dopise.
Podle autorů lze transakci strukturovat tak, že čeští občané a penzijní fondy budou mít k alokaci akcií distribuční firmy preferenční přístup.
Výnos z prodeje těchto 49 procent nově vzniklé společnosti by se pak mohl použít na všechny nákladné investice v oblasti energetiky, a nikoli na „zbytečný“ výdaj spojený s odkupem stávajících minoritních akcionářů ČEZ.
Podle vyjádření ministra průmyslu a obchodu Karla Havlíčka (ANO) by však plánované investice do velkých jaderných zdrojů, malých modulárních reaktorů nebo plynových zdrojů se současnou akcionářskou strukturou ČEZu byly velmi komplikované. (sfr)
