Babišova vláda opět zavádí regulace cen paliv. Sníží spotřební daň z nafty o více než 2 Kč. (Ilustrační foto).
Babišova vláda opětovně zavádí regulace cen benzínu a nafty v Česku. Od 1. října zastropuje marže na 2,50 koruny na litr a současně sníží spotřební daň z nafty o 2,35 koruny s daní. Informovalo o tom ministerstvo financí. Vláda také zavádí mimořádnou sektorovou daň pro zpracovatele ropy.
Vláda v Česku zavádí regulace cen benzínu a nafty, včetně zastropování marží a snížení spotřební daně u nafty v reakci na to, že ceny pohonných hmot prudce rostou kvůli konfliktu mezi USA a Íránem, respektive nedostatečným kapacitám rafinérií.
V neděli se benzín Natural 95 prodával v Česku v průměru za 45,94 Kč a nafta za 49,23 Kč. Od začátku září tak benzín podražil o více než čtyři koruny za litr a nafta o 3,70 Kč. Nafta je nyní v Česku nejdražší od dubna. Benzín je nejdražší od léta roku 2022.
Vláda zavede dočasnou sektorovou daň pro rafinérský sektor, která má reagovat na mimořádný nárůst rafinérských marží a přinést do rozpočtu asi 5,5 miliardy korun ročně.
„Cena pohonných hmot v Česku patří k nejnižším v regionu. Přesto jsme rozhodli o zastropování marží a snížili jsme spotřební daň. Doufám, že se tím u nafty dostaneme znovu na cenu pod padesát korun za litr,“ deklaroval premiér Andrej Babiš (ANO).
Opatření kvůli drahým palivům už začaly přijímat i některé okolní země. Například německá vládní koalice se v zásadě dohodla na snížení daní z benzinu a nafty o 17 centů (čtyři koruny) na litr a na zavedení cenových stropů.
O regulaci cen paliv rozhodlo v posledních dnech například také Maďarsko, Chorvatsko či Slovinsko.
Česko kvůli vysokým cenám pohonných hmot letos už jednou přistoupilo k jejich regulaci, která trvala od dubna do poloviny července. Ministerstvo financí stanovilo maximální možnou marži prodejců a zároveň denně určovalo stropy koncových cen. U nafty zároveň snížilo spotřební daň.
Podle ministryně financí Aleny Schillerové (ANO) úleva na spotřební dani způsobila státnímu rozpočtu výpadek příjmů zhruba miliardu korun měsíčně.
Mimořádná daň
Ministerstvo financí nyní předložilo vládě návrh na zavedení dočasné mimořádné sektorové daně pro rafinérský sektor. Opatření podle resortu reaguje na mimořádný nárůst rafinérských marží způsobený geopolitickou krizí a narušením světového trhu s ropou a ropnými produkty.
Daň se bude uplatňovat letos a v příštím roce a bude činit padesát procent z nárůstu hrubé marže oproti roku 2025. Inspirací je podle ministerstva řešení v Polsku, kde byla předložena právní úprava zavádějící dokonce šedesátiprocentní daň z mimořádné rafinérské marže.
„Nejedná se o daň namířenou na čerpací stanice, jejichž marže jsou na standardních úrovních. Odhadovaný přínos opatření je asi 5,5 miliardy korun za rok 2026 a další příjmy, pokud se situace nezlepší, může generovat i v příštím roce,“ zdůraznila ministryně Schillerová.
Zvýšené výdaje státu v důsledku zastropování cen dosud podle ní znamenaly pro rozpočet výpadek asi 3,7 miliardy korun na výpadku příjmů ze spotřební daně z nafty.
Poplatníkem budou právnické osoby vykonávající činnost zpracování surové ropy a výroby rafinovaných ropných produktů, jejíž celkové příjmy dosahují alespoň dvou miliard korun ročně a současně musí mít příjmy z rafinérské činnosti alespoň ve výši 50 milionů korun ročně.
„Opatření reaguje na dvě strany stejné mimořádné situace. Domácnosti, dopravci, firmy a stát nesou náklady vysokých cen pohonných hmot. Rafinérský sektor naopak v důsledku mimořádného rozdílu mezi cenou ropy a cenou hotových produktů dosahuje nadstandardních marží.“
„Je proto přiměřené, aby část těchto mimořádných výnosů pomohla financovat náklady, které krize přinesla spotřebitelům a veřejným rozpočtům,“ dodala Schillerová. (sfr)
