Firemních insolvencí ve světě přibývá. Bankroty postihují i známé a velké firmy. (Ilustrační foto).

Firemních insolvencí ve světě přibývá. Finanční problémy se nevyhýbají ani velkým společnostem, které ještě donedávna patřily mezi významné hráče světové ekonomiky. Některé zanikly, jiné zachránila reorganizace nebo prodej části podniku.

Podle aktuálních prognóz by letošní rok mohl přinést další nepříznivé rekordy. Jen v Německu se očekává přibližně 25 900 firemních insolvencí, což by znamenalo meziroční nárůst o osm procent a nejvyšší počet od roku 2013. Ve Francii by počet firemních insolvencí mohl dosáhnout přibližně 71 tisíc, tedy nového historického maxima.

Podle aktuální analýzy Allianz Trade by měl počet firemních insolvencí ve světě v roce 2026 vzrůst o dalších pět procent. Zvlášť pozoruhodné je, že jen během prvních tří čtvrtletí letošního roku se dostalo do insolvence 376 velkých společností s ročními tržbami přesahujícími 50 milionů eur. To představuje nový rekord.

Analytici zároveň odhadují, že v letech 2026 a 2027 bude ve světě v souvislosti s insolvencemi přímo ohroženo přibližně 2,7 milionu pracovních míst.

Nejde tedy pouze o malé podniky a lokální společnosti. Finanční problémy, insolvence a bankroty se nevyhýbají ani velkým firmám, které ještě donedávna patřily mezi významné hráče světové ekonomiky. Některé z nich již skončily, jiné zachraňovali věřitelé nebo noví vlastníci. A u dalších se teprve ukáže, zda dokážou překonat vážné finanční problémy.

Když padá i velká a známá společnost

Příklady z posledních patnácti let ukazují, že příčinou krachu nemusí být pouze hospodářská recese nebo náhlý propad poptávky. Někdy jde o kombinaci vysokého zadlužení, špatného řízení, ztráty důvěry investorů, technologických změn nebo podcenění konkurence.

MF Global (USA, 2011)

Americká finanční společnost MF Global patřila mezi významné obchodníky s finančními deriváty. Její problémy se prohloubily poté, co výrazně investovala do evropských státních dluhopisů v době dluhové krize eurozóny. Rostoucí obavy o její finanční stabilitu vyvolaly odchod klientů a nedostatek likvidity. V říjnu 2011 společnost požádala o ochranu před věřiteli podle amerického insolvenčního zákona. Její pád patřil k největším krachům amerických finančních společností té doby.

Kodak (USA, 2012)

Příběh Kodaku je příkladem toho, jak může technologická změna ohrozit i dlouholetého průmyslového lídra. Společnost, která po desetiletí patřila ke světovým symbolům fotografického průmyslu, nedokázala včas přizpůsobit svůj tradiční filmový byznys nástupu digitální fotografie. V lednu 2012 požádala o ochranu před věřiteli. V roce 2013 se však po reorganizaci vrátila k podnikání. Kodak tedy nezanikl, ale jeho někdejší postavení ve fotografickém průmyslu se už neobnovilo.

Hanjin Shipping (Jižní Korea, 2016–2017)

Jihokorejská Hanjin Shipping patřila k největším světovým námořním přepravcům kontejnerů. Její finanční problémy vyústily v roce 2016 v insolvenční řízení a zastavení provozu. V přístavech po celém světě zůstaly lodě s nákladem, jehož hodnota se odhadovala na miliardy dolarů. V únoru 2017 společnost definitivně skončila v likvidaci. Její pád ukázal, jak závažné důsledky může mít bankrot velkého dopravce pro mezinárodní obchod a dodavatelské řetězce.

Carillion (Velká Británie, 2018)

Britská stavební a servisní skupina Carillion měla rozsáhlé zakázky, včetně významných kontraktů pro veřejný sektor. Přesto se dostala do vážných finančních potíží. Významnou roli hrálo vysoké zadlužení, problematické zakázky, nedostatečná tvorba hotovosti a vyplácení dividend, které neodpovídaly skutečné finanční situaci podniku. V lednu 2018 vstoupila do nucené likvidace. Její pád ohrozil desítky tisíc pracovních míst a zasáhl také řadu dodavatelů a subdodavatelů.

Thomas Cook (Velká Británie, 2019)

Jedna z nejznámějších cestovních kanceláří na světě, jejíž historie sahala až do 19. století, nedokázala přežít kombinaci vysokého zadlužení, silné konkurence internetových cestovních portálů, změn v chování zákazníků a problémů s financováním. V září 2019 skončila v likvidaci. Její krach měl okamžité důsledky pro cestující: přibližně 150 tisíc britských turistů se v zahraničí ocitlo bez zajištěné cesty zpět. O práci přišly tisíce zaměstnanců.

Wirecard (Německo, 2020)

Německá platební a technologická společnost Wirecard byla ještě krátce před krachem považována za jednu z největších nadějí evropského finančně-technologického sektoru. V roce 2020 však vyšlo najevo, že v jejím účetnictví chybí přibližně 1,9 miliardy eur, které měly být na bankovních účtech. Peníze se nepodařilo doložit a společnost se dostala do platební neschopnosti. Následovalo insolvenční řízení a rozpad firmy. Případ se stal jedním z největších účetních skandálů v moderní německé podnikové historii.

Hertz (USA, 2020)

Americká autopůjčovna Hertz patřila k nejznámějším světovým značkám v oblasti pronájmu vozidel. Pandemie covidu-19 prudce omezila cestování a poptávku po jejích službách. Společnost zatížilo také vysoké zadlužení a náklady spojené s rozsáhlou flotilou vozidel. V květnu 2020 požádala o ochranu před věřiteli. Na rozdíl od řady jiných firem však dokázala projít reorganizací a v roce 2021 se vrátila z insolvenčního řízení. Případ ukazuje, že bankrot nemusí automaticky znamenat konec podnikání.

Greensill Capital (Velká Británie a Austrálie, 2021)

Finanční společnost Greensill Capital se specializovala na financování dodavatelských řetězců. Její obchodní model byl založen na poskytování financování firmám na základě očekávaných budoucích plateb. Když se ukázalo, že její financování a pojištění pohledávek čelí zásadním problémům, začali se od ní odvracet investoři i obchodní partneři. V březnu 2021 vstoupily klíčové společnosti skupiny do insolvenčních procesů. Případ vyvolal otázky ohledně kontroly rizik a průhlednosti některých finančních operací.

China Evergrande (Čína, 2024)

Čínský realitní gigant Evergrande byl jedním z největších developerů v zemi. Jeho rychlý růst byl založen na vysokém zadlužení a rozsáhlém financování nových projektů. Když se čínský realitní trh dostal do problémů, společnost nedokázala dostát svým závazkům. Její celkové závazky přesahovaly 300 miliard dolarů. V lednu 2024 nařídil hongkongský soud její likvidaci poté, co se nepodařilo předložit přesvědčivý plán restrukturalizace dluhů. Likvidace a vypořádávání majetku pokračují a případ zůstává symbolem hlubokých problémů čínského realitního sektoru.

Celsius Network (USA, 2022)

Kryptoměnová úvěrová platforma Celsius Network nabízela klientům možnost ukládat digitální měny a získávat z nich výnosy. V době prudkého propadu kryptoměnového trhu se její obchodní model dostal pod tlak. Společnost v červenci 2022 požádala o ochranu před věřiteli. Následné řízení odhalilo rozsáhlé problémy s hospodařením a nedostatek prostředků na uspokojení klientů. Celsius prošel restrukturalizací, ale původní podnikání v podobě, v jaké ho zákazníci znali, skončilo.

FTX (Bahamy a USA, 2022)

Krach kryptoměnové burzy FTX patřil k největším otřesům v historii digitálních měn. Ještě krátce před pádem patřila mezi nejvýznamnější světové kryptoměnové platformy. V listopadu 2022 se však ukázalo, že její finanční situace je mnohem horší, než se předpokládalo. Vyšlo také najevo, že prostředky klientů byly převáděny do obchodní společnosti Alameda Research, která byla propojena s vedením FTX. Burza požádala o ochranu před věřiteli a její zakladatel Sam Bankman-Fried byl později odsouzen za podvody. Případ zásadně poškodil důvěru v kryptoměnový sektor.

Silicon Valley Bank (USA, 2023)

Pád Silicon Valley Bank se od klasických firemních bankrotů lišil tím, že šlo o bankovní instituci, nikoli běžnou obchodní společnost. Banka byla významným poskytovatelem služeb technologickým firmám a startupům. Její problémy souvisely mimo jiné s investicemi do dlouhodobých dluhopisů, jejichž tržní hodnota klesala s růstem úrokových sazeb. Když klienti začali hromadně vybírat vklady, banka nedokázala odolat náporu. Americké úřady ji v březnu 2023 uzavřely a převzaly do nucené správy. Její vklady a podstatnou část aktiv následně převedly do překlenovací banky.

Americanas (Brazílie, 2023)

Brazílie zažila jeden z největších podnikových účetních skandálů ve své historii. Maloobchodní skupina Americanas v lednu 2023 požádala o soudní ochranu před věřiteli poté, co odhalila účetní nesrovnalosti v řádu desítek miliard brazilských realů. Zjištěné problémy zásadně změnily obraz jejího hospodaření a vyvolaly rozsáhlé spory s věřiteli. Společnost prošla soudní reorganizací a v říjnu 2026 brazilský soud rozhodl o ukončení tohoto procesu, protože skupina splnila povinnosti vyplývající z reorganizačního plánu. Nešlo tedy o likvidaci firmy, ale o její záchranu prostřednictvím restrukturalizace.

Yellow Corporation (USA, 2023)

Americká dopravní a logistická společnost Yellow měla za sebou téměř stoletou historii. Patřila mezi významné hráče v nákladní silniční přepravě. Dlouhodobé finanční problémy, vysoké závazky a spory kolem reorganizace provozu však vedly k tomu, že v srpnu 2023 zastavila činnost a požádala o ochranu před věřiteli. Zánik společnosti připravil o práci přibližně 30 tisíc lidí. Případ patřil k největším krachům v americké dopravě za poslední desetiletí.

WeWork (USA, 2023)

Společnost WeWork chtěla změnit způsob, jakým firmy a jednotlivci využívají kancelářské prostory. Její model sdílených kanceláří a flexibilních pronájmů přilákal investory i zákazníky po celém světě. Rychlá expanze však byla spojena s vysokými náklady a dlouhodobými nájemními závazky. Když se ukázalo, že firma nedokáže dostatečně rychle proměnit růst v zisk, dostala se do vážných finančních potíží. V listopadu 2023 požádala o ochranu před věřiteli. V červnu 2024 se jí podařilo dokončit reorganizaci a z insolvenčního řízení vystoupit. Ani v tomto případě tedy nešlo o definitivní zánik společnosti.

Northvolt (Švédsko, 2025)

Švédský výrobce baterií Northvolt byl považován za jednoho z nejvýznamnějších evropských konkurentů asijských výrobců akumulátorů. Měl sehrát důležitou roli při budování evropského průmyslu baterií pro elektromobily. Společnost však nedokázala zvládnout kombinaci vysokých investičních nákladů, problémů s rozšiřováním výroby, dodavatelských potíží a zhoršující se finanční situace. V březnu 2025 podala návrh na bankrot ve Švédsku. V roce 2026 převzala americká společnost Lyten podstatnou část jejích aktiv a podnikatelských aktivit. Příběh Northvoltu tak není pouze příkladem pádu technologického projektu, ale také ukázkou toho, jak obtížné je vybudovat nový průmyslový sektor v prostředí silné světové konkurence.

First Brands Group (USA, 2025)

Americká skupina First Brands vyráběla a dodávala automobilové součástky. V září 2025 požádala o ochranu před věřiteli poté, co se její finanční situace prudce zhoršila. V insolvenčních dokumentech vykázala závazky přesahující deset miliard dolarů. Společnost v předchozích letech rychle rostla také prostřednictvím akvizic, které financovala dluhem. Její pád vyvolal otázky ohledně způsobu financování skupiny a některých jejích účetních a finančních operací.

Spirit Airlines (USA, 2026)

Americká nízkonákladová letecká společnost Spirit Airlines se po opakovaných finančních problémech a dvou insolvenčních řízeních nedokázala zachránit. Její situaci dále zhoršilo prudké zdražení leteckého paliva v souvislosti s konfliktem na Blízkém východě. Jednání o záchranném financování skončila neúspěchem a společnost 2. května 2026 zastavila provoz. Šlo o mimořádně významný případ, protože Spirit patřila mezi větší americké letecké společnosti a její zánik zasáhl tisíce zaměstnanců i cestujících.

Starší, ale stále aktuální varování: Lehman Brothers

Lehman Brothers (USA, 2008)

Pád americké investiční banky Lehman Brothers je dodnes jedním z nejvýraznějších symbolů globální finanční krize. Banka patřila mezi největší finanční instituce světa. Její problémy souvisely zejména s rozsáhlou expozicí vůči rizikovým hypotečním aktivům a s vysokým zadlužením.

Když se zhoršila situace na americkém realitním trhu a investoři ztratili důvěru v její finanční stabilitu, nepodařilo se najít řešení, které by zabránilo bankrotu. V září 2008 požádala o ochranu před věřiteli. Její pád se stal jedním z klíčových okamžiků světové finanční krize a ukázal, že ani mimořádně velká finanční instituce nemusí být zachráněna.

Kdo může mít problémy příště?

Případy minulých bankrotů nejsou důvodem k automatickému očekávání, že další známé společnosti skončí stejně. Přesto se i dnes objevují firmy, jejichž finanční situace vyvolává otázky.

Jedním z aktuálních příkladů je francouzský výrobce vlaků Alstom. Na začátku listopadu 2026 společnost výrazně zhoršila svůj výhled hospodaření, oznámila očekávaný odliv hotovosti ve výši 1,5 miliardy eur a představila plán na snížení dluhu o dvě miliardy eur.

Potíže souvisejí mimo jiné se ztrátovými zakázkami na regionální vlaky v Německu. Jde o vážné finanční problémy, nikoli však o oznámení insolvence nebo bezprostředního bankrotu.

Pozornost investorů přitahuje také americká letecká společnost JetBlue. Její dluhopisy se dostaly pod výrazný tlak a firma se stále potýká s dlouhodobou ztrátovostí a vysokými náklady na palivo. Vedení společnosti však na konci října 2026 odmítlo obavy o její krátkodobou likviditu a uvedlo, že má k dispozici dostatečné finanční zdroje. Ani v tomto případě proto nelze hovořit o jistém nebo bezprostředním bankrotu.

Finanční problémy, pokles hodnoty akcií nebo vysoké zadlužení však samy o sobě neznamenají, že firma musí skončit v insolvenci.

Proč padají i velké společnosti?

Příběhy zkrachovalých firem ukazují, že příčiny jejich problémů bývají různé. Často se navíc několik negativních faktorů spojí a jejich účinek se vzájemně násobí.

Jedním z nejčastějších důvodů je příliš vysoké zadlužení. Firma může dlouho růst a rozšiřovat své podnikání, ale pokud se její příjmy zhorší nebo vzrostou úrokové náklady, může se dostat do situace, kdy nedokáže splácet své závazky. Typickým příkladem jsou Evergrande nebo First Brands.

Dalším rizikem je nesprávná podnikatelská strategie a podcenění změn na trhu. Kodak nedokázal včas reagovat na přechod k digitální fotografii. Thomas Cook nezvládl změny v cestovním ruchu a konkurenci internetových prodejců zájezdů.

Velmi závažné mohou být také manažerské chyby, špatná kontrola hospodaření nebo účetní podvody. Případy Wirecard a FTX ukázaly, že ani rychle rostoucí společnost s mezinárodním renomé nemusí být tím, čím se navenek prezentuje.

V jiných případech podnik zasáhne nepříznivý vývoj v celém odvětví. Pandemie zásadně poškodila cestovní ruch a leteckou dopravu, prudký růst úrokových sazeb přinesl problémy finančním institucím a realitním společnostem a vysoké investiční náklady zkomplikovaly rozvoj některých nových technologických odvětví.

A někdy rozhodne i zdánlivě jednoduchá věc: firma sice má zakázky, zákazníky a rozsáhlý majetek, ale nemá dostatek hotovosti na průběžné placení účtů, mezd a splátek dluhů. Právě nedostatek likvidity může přivést do vážných potíží i podnik, který na první pohled působí velmi silně.

Ani velikost, ani slavné jméno nejsou zárukou přežití

Příklady z posledních let ukazují, že velikost společnosti, její historie, známá značka ani významné postavení na trhu nejsou zárukou, že přežije každou krizi. Některé firmy zanikly definitivně, jiné se zachránily díky reorganizaci nebo novým vlastníkům. Další pokračují v podnikání, ale už v podstatně menším rozsahu.

Pro zaměstnance, dodavatele, věřitele i zákazníky je proto důležité nespoléhat pouze na pověst a velikost obchodního partnera. I společnost, která ještě nedávno patřila k nejvýznamnějším hráčům svého oboru, může během poměrně krátké doby ztratit schopnost dostát svým závazkům.