Jihomoravské Las Vegas, obec Chvalovice, pokračuje v prudkém rozvoji díky masivním příjmům z volného podnikání. (Ilustrační fotokoláž: redakce).

Moravské Las Vegas, obec Chvalovice na Znojemsku, je v přepočtu na jednoho obyvatele mnohonásobně bohatší, než největší města v České republice. Podstatně hůře než v moravském Las Vegas jsou na tom i obyvatelé Prahy, která je považována za nejbohatší region v Česku. Za své pohádkové příjmy obec vděčí hazardu.

Přitom, příjmy na jednoho obyvatele v nejbohatším městě Česka, v Praze, byly v roce 2015 zhruba čtyřikrát nižší, než měli ve Chvalovicích…

Rozdíly v obecních příjmech však mnohem více vyniknou u velkých moravských měst, jejichž ekonomický potenciál je nesrovnatelně lepší, než v malé jihomoravské pohraniční vísce.

Ve Frýdku-Místku připadlo v roce 2015 na jednoho obyvatele 11x méně než ve Chvalovicích. V Havířově dokonce téměř 14x méně. Zatímco na jednoho občana Chvalovic dosáhl roční příjem více než 237 tisíc korun ročně, v Havířově to bylo jen 17 tisíc korun ročně (tedy v průměru o něco více než tisícovka měsíčně…).

Profit proti zákazu 

V antihazardním Třinci měli příjmy na občana jen o tisícovku vyšší, tedy 18 tisíc korun. Do stejné kategorie spadá i Frýdek-Místek, kde na jednoho obyvatele obec generovala roční příjem 20 tisíc.

O něco lépe jsou na tom Bohumín a Ostrava s ročním příjmem města na úrovni 31 tisíc korun na obyvatele. I to je však podstatný rozdíl, přesně sedmkrát méně, než kolik na jednoho obyvatele připadá ve Chvalovicích.

Velmi podobně je na tom s obecními příjmy na obyvatele i největší moravské město, Brno, jež svůj boj proti hazardu započalo již v roce 2011 a v dalších letech jej zesilovalo. V příjmech na obyvatele se tak Brno ocitlo na stejné úrovni, jako „hornická“ (a velikostí a postavením srovnatelná) Ostrava…

Příčina takto enormních rozdílů v obecních příjmech je primárně dána tím, že Chvalovice profitují na podpoře „hazardu“, zatímco města jako Frýdek či Havířov, nemluvě o Bohumínu, Třinci, Brnu, Praze či Ostravě, hazard na svém území zakázala – buď zcela, nebo z velké části.

Větší města – lepší podmínky

Nejde snad o to, že by uvedená velká města mohla v přepočtu na jednoho obyvatele zázračně zbohatnout až na úroveň Chvalovic v případě, že by hernám a kasinům na svém území nechala volnost.

Logickým „problémem“ velkých měst je jejich vysoký počet obyvatel ve srovnání s malými Chvalovicemi (630 obyvatel). Aritmeticky jsou velká města při přepočtech příjmů na 1 obyvatele „znevýhodněna“.

Na druhou stranu, velká města (s násobně více potenciálními spotřebiteli) mají ze své podstaty nesrovnatelně lepší podmínky pro podnikání a tedy i pro následný ekonomický profit, než neznámá vesnička v pohraničí. Výsledek je však takový, jaký je.

Městům, která vsadila na regulaci podnikání, visí nad hlavou hrozba deficitů a zadlužování. Například „matka měst“ Praha má na letošek naplánovanou sekyru ve výši 10 miliard; Ostrava si schválila deficit 1,5 miliardy korun.

Naopak Chvalovice, které vsadily na svobodné podnikání, se doslova topí v penězích.

Některá média o Chvalovicích dokonce píší, že příjmy obce jsou tak vysoké, že tam „nevědí, co s tolika penězi mají dělat“. Což je zcela unikátní situace, přinejmenším v rámci České republiky.

Peníze pro každého

Na jih od Znojma ležící Chvalovice generují své pohádkové příjmy z velké části díky „hernímu království“, tedy obrovskému množství heren a kasin, které působí v lokalitě bývalé bezcelní zóny na hranici s Rakouskem. Celkově je zde povoleno více než 1400 technických výherních zařízení.

Kasina se přitom nacházejí na samém okraji obce, takže o nich lidé vlastně ani nevědí.

Dobře však vědí o velkolepých příjmech, které z „hazardu“ plynou. Vedle dalších oblastí rozvoje obec štědře dotuje v podstatě každého obyvatele.

Platí lidem rekonstrukce jejich soukromých domů, přispívá rodičům na studium dětí, nemluvě o dotacích na školní docházku. Zkrátka nezůstávají ani senioři, jimž „hazardní obec“ dotuje vitamíny a zdravotnické potřeby.

V „moravském Las Vegas“ tak fakticky dostane peníze od obce každý, kdo o ně požádá. Něco takového je ve velkých a „bohatých“ městech nepředstavitelné.

Chvalovický ráj trvá

A příjmový ráj v obci Chvalovice pokračuje. Jen za první polovinu letošního roku Chvalovice vydělaly více než 171 tisíc korun na 1 obyvatele. Pokud by takové příjmy pokračovaly, za celý rok 2016 by zde částka na jednoho obyvatele vysoce přesáhla 300 tisíc korun.

Ostatní sledovaná města zůstávají zhruba na svém.

Havířov letos za první půlrok vygeneroval na jednoho obyvatele 9 tisíc korun, Frýdek-Místek necelých 11 tisíc, v Třinci to bylo zhruba 11,5 tisíce, příjmy Bohumína na 1 obyvatele za první pololetí dosáhly 17 tisíc; Brno a Ostrava byly na shodných 17,5 tisících, v Praze to bylo 28,6 tisíce korun na 1 obyvatele.

Moravské Las Vegas, obec Chvalovice, vybudovalo pros své občany rozsáhlé dětské hřiště.

Propastné rozdíly

Pojďme se proto ještě podívat na příjmové rozdíly mezi městy, jež hazard již zcela zakázala anebo připravují úplný či podstatný zákaz hazardu.

Ostrava v roce 2015 měla na jednu osobu příjmy 7x nižší, než Chvalovice. Ale to se zřejmě již brzy změní k ještě horšímu. Zákaz heren a kasin na velké části území města připraví Ostravu o více než 200 milionů korun ročně.

Město přitom teprve řeší, jak tento výpadek nahradit. Hovoří se přitom například o zvýšení daně z nemovitosti…Což by znamenalo, že by se na výpadku příjmu podíleli plošně všichni obyvatelé města.

Občan a jeho blahobyt

Vzniká tak zcela symbolický kontrast mezi Ostravou a moravským Las Vegas.

Na jedné straně jsou Chvalovice jako prototyp podpory podnikání, které pokračují v pragmatické politice, jejímž středobodem je místní občan a jeho blahobyt.

Naopak v Ostravě se pokračování v restrikcích vůči jednomu z podnikatelských segmentů projeví nejenom snížením příjmů města (a logicky, v přepočtu, i snížením příjmů na 1 obyvatele), ale občané navíc budou zřejmě muset zalovit hlouběji ve svých kapsách, aby městu alespoň částečně pomohli zalepit nově vznikající rozpočtovou díru.

Jak vidno, „svatý boj“ proti hernám a kasinům se v řadě měst stal modlou, ze které tamním občanům neplyne – v oblasti ekonomické – prospěch, ani duchovní útěcha.