Ministerstvo obrany chce zakotvit existenci státních „strategických podniků“, které by měly nadstandardní vztahy se státem.

Ministerstvo obrany připravilo Strategii podpory obranného průmyslu, která právě prochází vnitroresortním připomínkovým řízením. V tomto zásadním dokumentu má být zakotven také institut státních „strategických podniků“, tedy domácích firem, kterým by strategie zaručovala nadstandardní spolupráci se státem.

Potvrdila to Jana Zechmeisterová z tiskového oddělení ministerstva obrany. Schválení Strategie podpory obranného průmyslu očekává do konce letošního roku.

„Ve strategii jsou identifikovány a popsány nástroje, které ministerstvo ve spolupráci s dalšími orgány státní správy bude i nadále využívat pro udržení a rozvoj konkurenceschopnosti našeho průmyslu,“ uvedla Zechmeisterová.

Podle ministerstva přináší rozvoj domácího obranného průmyslu další benefity jako je zaměstnanost, příspěvky do státní pokladny či technologický rozvoj.

Bezpečnostní zájmy

Ministerstvo však zdůrazňuje zejména bezpečnostními zájmy státu.

„Aspekt bezpečnostní, tedy zajištění bezpečnosti dodávek, je z hlediska zajištění obranyschopnosti země klíčový,“ uvedlo.

„Ve strategii jsou identifikovány a popsány nástroje, které ministerstvo ve spolupráci s dalšími orgány státní správy bude i nadále využívat pro udržení a rozvoj konkurenceschopnosti našeho průmyslu.“

Tuzemské státní orgány, které jsou součástí akvizičních procesů v oblasti obrany, by podle ministerstva obrany měly při vyhodnocování nabídek dodavatelů přihlížet k tomu, zda je dodavatel spolehlivý a posuzovat záruky, které může ministerstvu obrany poskytnout.

„Klíčové je při tom nastavení strategického partnerství a právních garancí zvláště v případě, kdy hrozí zhoršení bezpečnostní situace a na trhu s vojenským materiálem bude o potřebné zboží nouze,“ zdůraznila Zechmeisterová.

Preferovat při pořizování vojenského materiálu pro stát domácí výrobce umožňuje výjimka, která vychází z článku 346 Smlouvy o fungování Evropské Unie. V ní je využití výjimky podmíněno právě „zásadními bezpečnostními zájmy státu“.

Za korunu trojnásobek

Zajímavé jsou v tomto kontextu výsledky studie společnosti EY, kterou si významný hráč domácího obranného průmyslu, holding Czechoslovak Group (CSG), nechal zpracovat v rámci své skupiny, do které patří například společnost TATRA TRUCKS.

Vyplynulo z ní, že působení domácích zbrojařských společností má pozitivní makroekonomické dopady.

Studie například ukázala, že 1 koruna utracená některou z firem CSG v tuzemsku vygeneruje v ČR dalších 2,8 Kč; tedy že taková investice přinese celé ekonomice zhruba trojnásobek své hodnoty.

Ještě výraznější jsou tyto efekty v oblasti zaměstnanosti: podle studie totiž každý zaměstnance skupiny CSG vytváří v ČR dalších 3,7 pracovních míst.

Z logiky věci lze přitom podobné výsledky očekávat i u jiných podobně orientovaných výrobních společností.

„Studie zcela jasně prokázala významné nepřímé pozitivní, multiplikační a indukované efekty domácích zbrojovek pro ekonomiku České republiky,“ uvedl Andrej Čírtek za CSG.

Primární je obranyschopnost

Podle prezidenta Asociace obranného a bezpečnostního průmyslu (AOBP) Jiřího Hynka mají pro ekonomiku nejvyšší přínos výrobky leteckého a obranného průmyslu „a to zejména ty, které mají vysoký podíl elektroniky a IT“.

Hynek však současně tvrdí, že primární rolí domácího obranného průmyslu není přinášet ekonomický profit pro národní hospodářství, ale podílet se na budování obranyschopnosti státu.

„Samozřejmě, ekonomický přínos je sice druhotný, nicméně je také velmi významný,“ podotkl.

„Logicky platí, že pro ekonomiku země je výhodnější kupovat vlastní produkty než je dovážet.“

„Logicky platí, že pro ekonomiku země je výhodnější kupovat vlastní produkty než je dovážet.“

Poukázal přitom na specifikum obranného průmyslu, který se vedle makroekonomických přínosů také současně podílí na vytváření systému obrany státu.

„U výrobků obranného průmyslu tedy platí dvojnásobně, že by se měly primárně pořizovat výrobky od domácích výrobců,“ zdůraznil Hynek.

Podpora domácího průmyslu

Asociace z uvedených důvodů podporuje, aby stát při zajišťování obranyschopnosti preferoval domácí průmysl.

Poukázal přitom na „Dohodu koaličních stran o zajištění obrany ČR“ ze září roku 2014, která hovoří o potřebě „širší podpory českého obranného průmyslu“ a o nutnosti přijetí strategie rozvoje obranného průmyslu ČR, jejímž základním cílem by bylo „udržení a rozvoj těch kapacit obranného průmyslu, které považuje ČR za nezbytné pro udržení odpovídající obranyschopnosti v případě závažné bezpečnostní krize dotýkající se ČR“.

„Nejdůležitější však je zavést definovaná pravidla do praxe, jinak se bude jednat o zbytečnou práci.“

Tato dohoda však zatím podle Hynka nebyl promítnuta do praxe.

Upozornil také na skutečnost, že doposud nebyla naplněna ani „Strategie vztahu státu a obranného a bezpečnostního průmyslu ČR“, kterou vláda ČR přijala už v roce 2013.

Hynek proto uvítal, že Ministerstvo obrany připravuje novou strategii rozvoje obranného průmyslu ČR, která mimo jiné definuje „strategický podnik“, se speciálně vymezenými právy, povinnostmi a způsobem spolupráce se státem.

„Nejdůležitější však je zavést definovaná pravidla do praxe, jinak se bude jednat o zbytečnou práci. Jako tomu bylo u spousty předchozích záměrů v této branži…,“ uzavřel prezident AOBP Jiří Hynek.

(red)