Podle průzkumu si více než polovina obyvatel ČR myslí, že možnosti Romů při získávání bydlení jsou lepší než možnosti většinové populace.

Hodnocení soužití Romů a ostatních obyvatel Česka se zlepšilo. Přesto však toto soužití považuje 74 procent lidí jako špatné, z toho 27 procent lidí za velmi špatné. Více než polovina respondentů průzkumu si myslí, že možnosti Romů při získávání bydlení jsou lepší, než možnosti většinové populace.

Vyplynulo to z nejnovějšího průzkumu CVVM, které se ve svém šetření zabývalo otázkou vzájemného soužití romské menšiny s ostatními obyvateli ČR.

V šetření Centra pro výzkum veřejného mínění (CVVM) se potvrdil trend z minulých několika let, kdy z historicky maximálně negativního vnímání zjištěného v roce 2013 se hodnocení dostává na „normální“ úroveň, jaká se objevovala v minulém desetiletí.

To, jak řeší otázku Romů vláda, ohodnotila kladně třetina lidí. Naopak, 52 procent respondentů ohodnotilo roli vlády při řešení romské otázky negativně.

Názory veřejnosti na řešení romské problematiky obecní samosprávou byly příznivější, i když celkově byly také velmi negativní. Jako „uspokojivé“ ji označilo 36 procent lidí a 35 procent jako neuspokojivé, což znamená, že negativních názorů přibylo o čtyři procentní body.

V porovnání s loňským průzkumem se výsledky téměř nezměnily.

Pokud jde o porovnání možností Romů se situací většinové společnosti, více než polovina lidí vidí jako horší situaci Romů při zaměstnávání. U žádné další oblasti, na které se výzkum zaměřil, už ale názor, že Romové jsou v ní na tom hůře než ostatní, nepřevážil nad počtem odpovědí, že jejich možnosti jsou lepší.


Graf:

Hodnocení soužití romské a neromské populace v ČR – časové srovnání (v %)

zdroj: CVVM


Zhruba třetina dotázaných si myslí, že Romové mají horší možnosti v souvislosti s uplatněním ve veřejném a občanském životě.

Co se týče získávání bydlení, za horší označilo situaci Romů celkem 19 % dotázaných. Ovšem více než polovina (54 %) respondentů si myslí, že možnosti  Romů jsou v tomto směru lepší než možnosti většinové populace.

Asi desetina dotázaných považuje možnosti Romů za horší v případě rozvoje své kultury (12 %), v případě možnosti hájit své zájmy při občanských sporech a konfliktech (12 %), při zajišťování osobní bezpečnosti (11 %) či při jednání na úřadech (11 %).

Ve všech těchto oblastech přitom podobně jako u možnosti získat bydlení výrazně převažuje názor, že možnosti Romů jsou lepší, nad názorem, že Romové jsou na tom hůře. (sfr)