Česká školní inspekce odhalila závažné mezery ve znalostech žáků v souvislosti s distanční výukou během pandemie v ČR. (Ilustrační foto: redakční koláž)

Česká školní inspekce (ČŠI) odhalila závažné mezery ve znalostech a dovednostech žáků a studentů v důsledku distanční výuku během pandemie v ČR. Podle zjištění ČŠI nemusela být příčinou propadu školních výsledků chybějící technika, špatné internetové připojení či malá motivace žáka, respektive rodičů. Na vině mohl být také jiný charakter výuky na dálku. 

Do šetření, které se konalo v období měsíce června 2021, bylo zapojeno 1 465 základních škol a 540 středních škol. Česká školní inspekce během tohoto šetření vedla řízený rozhovor s řediteli škol a zjišťovala kvalitativní informace také prostřednictvím dotazníků pro třídní učitele.

Inspekce zjistila, že po distanční výuce má mezery ve vzdělání přes padesát tisíc žáků. Závažné mezery ve znalostech a dovednostech má po výuce na dálku při uzavření škol minimálně 36 500 žáků základních škol a 18 tisíc středoškoláků.

ČŠI: „Extrémní délka období, ve kterém neprobíhala prezenční výuka, znamenala výrazný zásah dotýkající se vzdělávacího procesu u celé jedné generace žáků.“

Znamená to, že na prvním stupni je to zhruba každý osmatřicátý školák, na druhém každý dvacátý a na SŠ každý dvaadvacátý.

Na odstranění rozsáhlých nedostatků budou podle ČSI potřebovat školáci nejméně ještě celý školní rok.

Do základních škol chodilo loni v září podle údajů ministerstva školství asi 961 200 žáků, z nich 554 100 na první a 407 100 na druhý stupeň. Na středních školách bylo 408 500 studentů.

Distanční výuka v Česku během koronavirové pandemie probíhala zhruba od loňského října do května 2021.

Zpráva ČSI konstatuje, že výsledky představují zatím prvotní odhady vyučujících. Po zářijovém nástupu do škol se může ukázat, že intenzivnější podporu při dohánění učiva bude potřebovat mnohem více školáků.

„Extrémní délka období, ve kterém neprobíhala prezenční výuka, znamenala výrazný zásah dotýkající se vzdělávacího procesu u celé jedné generace žáků,“ konstatovala ČSI.

Uvedla také, že učení na dálku odhalilo slabá místa, mezi která patří nerovnosti v kvalitě vzdělávání i regionální rozdíly.

Podle učitelů mají závažné mezery ve vzdělávání 2,6 procenta školáků prvního stupně. Na druhém stupni je to pět procent žáků a na středních školách pak 4,5 procenta.

V polovině tříd na prvním stupni nebudou mít děti problém si znalosti doplnit. Na druhém stupni jsou to dvě pětiny tříd a na středních školách dvě třetiny.

Podle zjištění nemusela být příčinou propadu školních výsledků chybějící technika a připojení či malá motivace žáka i rodičů.
Mohl to být také jiný charakter výuky na dálku.

Zatímco některým žákům vyhovoval a posílil jejich zájem o učení, u jiných mohl vést k apatii či pocitu, že nemusí plnit povinnosti.

Výuky online se podle dřívějšího průzkumu školní inspekce ještě letos na jaře neúčastnilo asi 50 tisíc dětí. Kolem 11 tisíc žáků, tedy asi procento všech ze ZŠ, se podle ministerstva do distančního vzdělávání nezapojilo vůbec.

ČŠI dovodila, že podle ekonomických modelů by dlouhodobé ztráty kvůli dopadům distanční výuky mohly dosahovat stovek miliard korun. (sfr)

ČESKÁ ŠKOLNÍ INSPEKCE – ZPRÁVA:

ČSI_ Navrat-zaku-k-prezencnimu-vzdelavani-v-ZS-a-SS 2021

VÍCE O TÉMATU ČTĚTE TAKÉ ZDE:

Distanční výuka děti nic nenaučila, ukázala studie. Naučili se stejně jako o prázdninách