Vláda ČR hospodaří nejhůře za posledních 8 let. V únoru 2019 se státní rozpočet propadl do deficitu 20 miliard korun.

Státní rozpočet ČR se konci února propadl do deficitu 19,9 miliardy korun. Loni byl přitom za stejné období v přebytku 25,8 miliardy. Je to nejhorší únorový výsledek hospodaření vlády za posledních osm let. Důvodem špatného hospodaření státu je hlavně nárůst vládních výdajů. Informovalo o tom ministerstvo financí. 

Výdaje státního rozpočtu meziročně stouply o skoro 34 miliard, na konci loňského února naopak vylepšil hospodaření skoro o 20 miliard korun příjem prostředků z EU v rámci závěrečných plateb z končícího programového období EU.

„Nárůst výdajů je ovlivněn zejména růstem výdajů na důchody o 8,3 miliardy. Významný vliv na výdajovou stranu měl také nárůst odvodů vlastních zdrojů do rozpočtu EU o 6,5 miliardy,” konstatovalo ministerstvo financí.

Inkaso DPH ve výši 44,6 miliardy korun bylo meziročně nižší o dvě miliardy, výběr spotřebních daní klesl skoro o osm procent na 23,8 miliardy.

Celkové výdaje ve výši 237,3 miliardy korun byly o 33,9 miliardy, tedy o 16,7 procenta nad úrovní stejného období minulého roku.

Na sociální dávky šlo skoro o deset miliard více než loni.

Jedná se o největší negativní saldo prvních dvou měsíců v roce za posledních osm let. Důvodem tohoto propadu jsou jednak vyšší mandatorní výdaje, způsobené růstem důchodů i platů vyplácených státním zaměstnancům. Negativní vliv měl i růst investic spolufinancovaných Evropskou unií.

Pro letošní rok je státní rozpočet schválen se schodkem 40 miliard korun. (sfr)

Dokument: Pokladní plnění státního rozpočtu za leden až únor 2019

(Ministerstvo financí, 1. 3. 2019, VÝŇATEK) 

K 28. 2. 2019 dosáhly celkové příjmy státního rozpočtu 217,4 mld. Kč, celkové výdaje 237,3 mld. Kč a schodek hospodaření 19,9 mld. Kč (na konci února 2018 vykázán přebytek 25,8 mld. Kč). Meziroční srovnání je ovlivněno mimořádnými vlivy zejména na výdajové stránce státního rozpočtu (+ 33,88 mld. Kč) a také skutečností, že na konci února loňského roku získal státní rozpočet prostředky ve výši 19,7 mld. Kč v rámci závěrečných plateb z končícího programového období EU.

Meziroční nárůst výdajů je ovlivněn zejména růstem výdajů na důchody o 8,3 mld. Kč, a to v důsledku zvýšení základní výměry důchodu z 9 % na 10 % průměrné mzdy a také procentní výměry důchodů o 1000 Kč u příjemců důchodů starších 85 let, dále nárůstem výdajů na platy v regionálním školství o 4,5 mld. Kč.

Významný vliv na výdajovou stranu měl také nárůst odvodů vlastních zdrojů do rozpočtu EU o 6,5 mld. Kč.

Na příjmové stránce potom rozpočet negativně ovlivňuje skutečnost, že v prvních dvou měsících roku 2018 získal mimořádně státní rozpočet již zmíněné prostředky ve výši 19,7 mld. Kč, které představovaly část závěrečných plateb vztahujících se k programovému období 2007-2013.

Hospodaření státního rozpočtu očištěné na příjmové i výdajové straně o prostředky z rozpočtu EU a FM by skončilo schodkem ve výši 22,4 mld. Kč. Takto upravené celkové příjmy na konci února vykázaly meziroční růst o 5,6 mld. Kč, tj. o 2,9 %, zatímco celkové výdaje rostly výrazněji, a to o 27,7 mld. Kč, tj. o 14,5 %. Ve stejném období roku 2018 by takto očištěný výsledek představoval schodek ve výši 0,3 mld. Kč.

Celkové příjmy státního rozpočtu vlivem nepravidelných příjmů z EU sice meziročně klesly o 11,8 mld. Kč, ovšem daňové příjmy včetně pojistného na sociální zabezpečení na konci února meziročně vzrostly o 4,5 mld. Kč, tj. o 2,5 %.

Inkaso DPH ve výši 44,6 mld. Kč bylo meziročně nižší o 2,0 mld. Kč, tj. o 4,4 %. Výše inkasa DPH za leden až únor byla negativně ovlivněna zejména třemi faktory. Jednalo se o nižší počet pracovních dnů v prosinci 2018, což se promítlo do meziročního snížení lednového inkasa.

Negativně se z hlediska inkasa v prvních měsících roku projevila i postupně se snižující obvyklá výše prověřovaných nadměrných odpočtů. Výše prověřovaných nadměrných odpočtů se postupně snižuje vlivem efektivnějšího zacílení kontrolní činnosti Finanční správy.

Únorové inkaso bylo dále negativně ovlivněno jednorázovou vyšší výplatou nadměrných odpočtů. Výše uvedené faktory měly negativní vliv na inkaso DPH v celkové výši přibližně 6 mld. Kč.

V letošním roce není inkaso této daně ovlivněno změnou rozpočtového určení daní. Celoroční plánovaný růst inkasa DPH proti skutečnosti roku 2018 ve výši 6,8 % vychází hlavně z očekávání pozitivního dopadu pokračujícího příznivého vývoje ekonomiky doprovázeného růstem platů jak ve veřejném tak soukromém sektoru a také z opatření zavedených v předchozích letech, vedle elektronické evidence tržeb zejména kontrolního hlášení.

V rozpočtu se počítá se spuštěním 3. a 4. etapy elektronické evidence tržeb a se souvisejícím pozitivním efektem na příjmy státního rozpočtu v odhadované výši 0,7 mld. Kč. Současně se také počítá s negativním dopadem přesunu části některých služeb jako např. úprava a rozvod vody, stravovacích služeb a dalších do nižší 10 % sazby DPH v odhadované výši 1 mld. Kč. Tento návrh je v legislativním procesu.

V dalších měsících bude inkaso meziročně snižovat zavedení nižší sazby DPH na pravidelnou pozemní dopravu s rozpočtovým dopadem ve výši -0,5 mld. Kč.

Hospodaření státního rozpočtu skončilo na konci února 2019 schodkem ve výši 19,9 mld. Kč, což proti stejnému období roku 2018 znamenalo horší výsledek o 45,7 mld. Kč. Při očištění hospodaření státního rozpočtu o toky EU a FM prostředků jak na příjmové tak výdajové straně by výsledek znamenal meziročně horší výsledek o 22,1 mld. Kč.