Milkovo ministerstvo zemědělství zaútočilo na akci jednoho z obchodních řetězců, který prodával litr mléka za pouhou 1 korunu.

Vládní zemědělci vyrazili do boje proti levně prodávaným potravinám. Z logiky nejnovější regulatorní akce vlády plyne, že stát preferuje, aby potraviny v Česku byly co nejdražší. Drahota by dle takové ministerské logiky měla „nespornou“ výhodu: jídlem by se neplýtvalo; pauperizovaný občan by byl vděčný za každou skývu chleba… Odpadkové kontejnery by zely prázdnotou a vláda by se dmula pýchou.

Milkovo ministerstvo zemědělství zaútočilo na akci jednoho z obchodních řetězců, který prodával litr mléka za pouhou 1 korunu. Supernízká cena byla vázána na minimální celkovou výši nákupu.

Přesto úřad oznámil, že požene obchodní řetězec za příliš nízkou cenu potravin k soudci nejvyššímu: tedy k brněnskému ÚOHSu.

Ministerstvo svůj regulatorní záměr zdůvodnilo tím, že podobné slevové akce „degradují úsilí zemědělců a potravinářů“. Fakticky tak prý dochází k „pokřivování trhu“.

„Doslova devalvační ceny zmíněných potravin navíc mohou přispět k rozšíření fenoménu plýtvání,“ oznámil úřad.

Poslední zbytky svobod

Argumenty MZe jsou zjevně účelové až absurdní. Úsilí zemědělců nemá se slevovou akcí obchodníka nic společného. Zemědělci prodali své mléko za tržní cenu a více jim už není vůbec nic do toho, jak s nakoupeným mlékem naloží prodejce, ať už jde o obchodní řetězec nebo krámek v podhorské vesničce.

Obchody mohou nakoupené mléko prodávat za mnohonásobně vyšší cenu (ale pak budou zemědělci křičet, že oni na výkupních cenách dostali málo!!!), mohou mléko vylít, sami vypít, mohou mléko rozdávat zdarma.

Ve svobodné společnosti by měli mít svobodnou volbu, jak s prodávaným zbožím naložit, včetně stanovení ceny zboží.
Záměry MZe lze proto z pohledu svobody podnikání považovat za šikanu a zastrašování, jejichž cílem je další omezování posledních zbytků základních svobod v zemi.

Nesmyslná drahota 

Ještě mnohem horší jsou dopady Milkova úřadu na spotřebitele, nemluvě o dalším šokujícím projevu nekonzistence Babišovy vlády.

Pokud zemědělské ministerstvo argumentuje tím, že nízká cena prodávaných potravin motivuje (dle nevysloveného názoru MZe) nezodpovědné a neuvědomělé obyvatelstvo k plýtvání s potravinami, pak je nutno tuto logiku dovyslovit v její úplnosti.

Plyne z ní totiž absolutní nesmysl. Plyne z ní, že stát v rámci boje proti plýtvání bojuje za co nejdražší potraviny. Ano, čím jsou potraviny dražší, tím méně spotřebitelé nakupují. A čím méně potravin nakupují, tím méně jich vyhodí do odpadu.

(Samozřejmě, platí i opak: pokud si lidé mohou nakoupit více, než potřebují, pak jistě část nezkonzumovaných potravin skončí v odpadkovém koši. Ale copak třeba u Babišů snědí úplně všechno jídlo, které jim služebnictvo nakoupí?).

Optimální by tedy (dle logiky MZe) byl takový stav, kdy potraviny budou pro (běžné) občany cenově zcela nedostupné. Lidé pak nebudou potraviny nakupovat a nebudou s nimi moci plýtvat. (Výjimkou jsou superboháči jako Andrej Babiš; ostatně ani agromagnát Milek nemá hluboko do kapsy).

Absurdita takové ministerské „logiky“ je zjevná.

Přirozená logika přitom velí usilovat o pravý opak, tedy o zboží co nejlevnější. Jen taková logika je v zájmu spotřebitelů, v zájmu občanů. Pokud tedy nějaký obchod či obchodní řetězec prodává zboží za výrazně nízkou cenu, budou mít z takového počínání obyvatelé jednoznačný přínos.

Představa, že si důchodkyně Nováková z důvodu nepřiměřeně nízké ceny mléka (litr za kačku) nakoupí 100 lahví do zásoby, z nichž poté většinu vylije, je urážkou inteligence tuzemského obyvatelstva.

Je absurdní a současně typické, že stát chce jednoznačnému blahu v podobě levného zboží učinit přítrž. O podstatě takového státu a záměrech jeho ministrů si každý jistě učiní vlastní úsudek.

Jízdné kontra mléko

Útok respektive argumentace MZe proti levnému mléku je zlatým hřebem hypertrofované nekonzistence vládního počínání.

Na jedné straně vláda (zastupovaná zemědělským ministerstvem) brojí proti levnému zboží a argumentuje hrozbou plýtvání, křivení trhu či degradací poctivé práce našich (masivně dotovaných) zemědělců…

Na straně druhé ta stejná vláda zosobňovaná jejím faktickým majitelem, Andrejem Babišem, zavádí v rámci třídního boje za nové komunistické zítřky služby zdarma, či skorozdarma.

Jako třeba jízdné ve vlacích a busech (skoro)zdarma pro preferovanou třídu mladých a třídu penzistů. Zde dumpingové (podnákladové) ceny v dopravě vládě nevadí (ostatně, sama je tam zavádí!) a plýtvání touto službou (vlaky budou přeplněné a ekonomicky aktivní lidé se kvůli bezplatným projížďkám penzistů nedostanou do práce) glorifikuje jako sociální výdobytek.

Účelovost počínání z toho jen prýští. Asi není náhodou, že Babišova vláda bez nejmenších skrupulí prosazuje bezplatné služby v dopravě (copak zde uměle snížená cena služeb nedegraduje pracovní úsilí dopraváků?), ale v zemědělství se jí nízké ceny nelíbí…

Proč asi? Na to si jistě každý dokáže odpovědět sám. Stačí si jen uvědomit, že jak premiér Babiš, tak agroministr Milek – ať už přímo či skrze svěřenské fondy vedené manželkou – podnikají v zemědělství, respektive v potravinářství. Nízké ceny potravin či jejich snižování jistě nejsou ve finančním zájmu agromagnátů…


Příloha:

Zpráva

Ministerstvo zemědělství chce podat podnět Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS) kvůli slevovým akcím v obchodních řetězcích. Ministru zemědělství v demisi Jiřímu Milkovi (za ANO) se prý nelíbil prodej litru mléka v jednom z obchodních řetězců za pouhou 1 korunu.

„Rozhodně nepovažujeme z pohledu zemědělců a potravinářů za standardní, aby podobnými slevovými akcemi bylo degradováno jejich úsilí a fakticky tak docházelo k pokřivování trhu. Doslova devalvační ceny zmíněných potravin navíc mohou přispět k rozšíření fenoménu plýtvání,“ uvedl úřad.

Podle úřadu nelze z pohledu platných zákonů prodávat zboží za podnákupní nebo podnákladové zboží, což je v případě litru mléka za korunu zcela markantní.

Stejně tak je podle ministerstva diskutabilní otázka dopadu takového tržního chování na výběr DPH.
„S ohledem na všechny tyto skutečnosti pan ministr zmínil nezbytnost prošetření ze strany ÚOHS, případně i ze strany dalších institucí,“ uvedl úřad.

Nyní již probíhá právnická analýza možností a příprava podnětu.

Obchodní řetězec nabízel litr polotučného trvanlivého mléka za jednu korunu ke každému nákupu, který stál více než 100 korun.

Milek již dříve zmiňoval jako další možné regulace například zavádění minimální marže na potraviny nebo povinné minimální zastoupení českých potravin na obchodních pultech.

Ministr zemědělství Jiří Milek před příchodem na úřad působil ve funkci generálního ředitele a předsedy představenstva agropodniku ÚSOVSKO. Od roku 1989 do roku 2005 působil jako hlavní agronom JZD Troubelice.

Od roku 2015 je místopředsedou předsednictva spolku Iniciativa zemědělských a potravinářských podniků, jehož cílem je hájit domácí výrobce, prosazovat větší ochranu domácího trhu a propagovat tuzemské potraviny.