Britská soukromá společnost Tokamak Energy úspěšně zprovoznila revoluční fúzní reaktor ST40. Podle plánu má tento tokamak začít komerčně vyrábět a dodávat elektřinu do sítě v roce 2030.

Jaderná fúze jako zdroj nevyčerpatelné energie je na dosah. Britové posunuli lidstvo blíž k energetické revoluci. Nejnovější britský fúzní reaktor ST40 na bázi tokamaku úspěšně zprovoznila soukromá společnost Tokamak Energy. Jejich tokamaku ST40 se povedlo dosáhnout jaderné fúze a ve vysokoenergetickém výboji v jádru reaktoru vyrobit první energeticky ziskové plazma.

Plazma je považováno za čtvrté skupenství hmoty. Fakticky se jedná o „směs“ nabitých částic, která vykazuje specifické chování.

Vědci v laboratořích Culham Centre for Fusion Energy mají nyní před sebou další cíl: zahřát v reaktoru ST40 plazma na teplotu 15 milionů stupňů Celsia (jaká panuje v jádru našeho Slunce) a to již letos na podzim.

Poté bude následovat zásadní milník: „zahřát“ v tokamaku plazma na kritickou úroveň 100 milionů stupňů Celsia, což by konečně umožnilo dosáhnout řízené fúzní reakce.

Této hranice chtějí vědci na britském zařízení ST40 dosáhnout v roce 2018. Pokud by se jim to povedlo, šlo by o rekordně vysokou teplotu dosaženou v soukromém fúzním zařízení.

Nevyčerpatelná energie již v roce 2030

Společnost také uvedla, že zařízení ST40 je třetí fází celkově pětistupňového plánu, který má vést k výrobě elektřiny pomocí jaderné fúze a její dodávky do celostátní britské energetické sítě od roku 2030.

Jaderná fúze je proces, který probíhá ve Slunci a vyrábí energii, která je životodárná pro planetu Zemi. Pokud by se tento proces podařilo na Zemi napodobit a spolehlivě tuto reakci kontrolovat v energetickém zařízení, lidstvo by získalo prakticky nevyčerpatelný zdroj energie.

Palivem pro jadernou fúzi je totiž obyčejná voda, respektive izotopy vodíku (který je ovšem součástí vody).

Jaderná (nukleární) fúze je opakem klasické štěpné reakce, jaká probíhá v běžných jaderných elektrárnách. Zatímco při jaderném štěpení se energie uvolňuje při rozpadu jádra těžkých radioaktivních prvků (jako je například uran), při jaderné fúzi se slučují lehká jádra atomů vodíku a při tom se uvolňuje obrovské kvantum energie – nesrovnatelně více, než u klasického jaderného štěpení.

Vědci se o ovládnutí jaderné fúze pro energetické účely pokoušejí už nejméně 50 let, což dokazuje, že dosažení řízené termonukleární reakce, která bude stabilně produkovat nevyčerpatelnou energii, je extrémně náročnou výzvou.

Fúze na dosah

V poslední době se však při těchto fúzních experimentech zjevně blýská na lepší časy.

Vědcům v americkém MIT se loni v říjnu podařilo překonat rekord v dosažení tlaku plazmy.

V prosinci pak vědci v Jižní Koreji jako první vyrobili vysokoenergetické plazma o teplotě 300 milionů stupňů Celsia a udrželi je na této neuvěřitelně vysoké teplotě po dobu 70 sekund.

V Německu pracují na velmi nadějném novém typu fúzního reaktoru typu stellarátor označovaného jako Wendelstein 7-X, kterému se podařilo vyrobit a po nějakou dobu kontrolovat dostatečně „horké“ plazma. (sfr)