Viktor Orbán v Bruselu zablokoval dalších 1,2 bilionu korun z Evropské unie pro Ukrajinu. (Ilustrační foto).
Maďarský premiér Viktor Orbán v Bruselu zablokoval další peníze z Evropské unie pro Ukrajinu. Summit lídrů Evropské unie kvůli Orbánovu vetu nenašel shodu na uvolnění 50 miliard eur pro Ukrajinu z evropského rozpočtu. V přepočtu jde okolo o 1,2 bilionu korun, které měla kyjevská vláda na provoz státu v následujících čtyřech letech počínaje rokem 2024.
Dohodu bylo ochotných podpořit 26 šéfů států a vlád z 27. Maďarský premiér Viktor Orbán ale dohodu odmítl. Pro přijetí byla nutná jednomyslná shoda.
Částku 50 miliard eur Ukrajina potřebuje k udržení dlouhodobé stability státu.
„Shrnutí noční šichty: veto extra penězům pro Ukrajinu,“ napsal Orbán po druhé hodině ráno v pátek na síť X.
Maďarský premiér tím splnil to, co oznámil již dříve, tedy že nepodpoří uvolnění dalších peněz Kyjevu.
Evropská komise před dvěma dny uvolnila více než deset miliard eur Maďarsku ze strukturálních fondů, které unijní exekutiva zadržovala kvůli vysoké korupci v zemi.
Maďarsko podle Bruselu provedlo některé změny, které komise žádala ve snaze omezit korupci. Uvolnit část blokovaných fondů proto Evropská komise podle svého tvrzení musela.
Šéfové zemí EU se po Novém roce opět sejdou k jednání o penězích pro Ukrajinu opět. Nový summit zřejmě proběhne na konci ledna 2024.
Uvažuje se o možnosti schválení nové pomoci Ukrajině mezi šestadvaceti státy mimo rámec EU, tedy bez nutnosti maďarského souhlasu.
Bylo by to však dražší řešení a schválení by trvalo déle, než jen navýšení stávajícího rozpočtu EU.
Evropa plánuje nových 17 miliard eur na granty pro Ukrajinu, na které by se složily státy EU částkou ze svých národních rozpočtů. Větší balík 33 miliard eur by byly půjčky pro kyjevskou vládu.
Nizozemský premiér Mark Rutte potvrdil, že EU může schválit pomoc pro Ukrajinu i bez Maďarska, ale je to „mnohem komplikovanější“.
Ukrajina do EU
Premiéři a prezidenti unijních zemí ve čtvrtek podpořili zahájení přístupových rozhovorů s Ukrajinou a Moldavskem a udělení kandidátského statusu Gruzii.
Dohodli se na tom na dvoudenním summitu Evropské rady v Bruselu.
Premiér Petr Fiala to označil za „velký krok pro Evropu“ a důležitý signál těmto zemím.
Maďarský premiér Viktor Orbán tvrdil, že Kyjev nesplnil tři ze sedmi podmínek. Při rozhodování o přizvání Ukrajiny do EU pak Orbán odešel ze sálu, čímž si zachoval tvář před svým domácím publikem.
Zároveň tím ale umožnil jednomyslnou shodu na zahájení přístupových rozhovorů s Ukrajinou.
Slovenský premiér Robert Fico již před summitem prohlásil, že Slovensko zahájení rozhovorů o vstupu Ukrajiny podpoří. (sfr)
