Během pandemie koronaviru si finančně pohoršilo 28 procent lidí v ČR, ukázal průzkum agentury STEM. (Ilustrační foto: Redakční koláž)

Od počátku pandemie koronaviru si finančně pohoršilo 28 procent lidí v Česku. Největší propad zasáhl osoby s nízkým příjmem. Problém vyjít s penězi má zhruba 45 procent domácností. Ve výsledcích se navíc zatím neodrazil skokový růst cen energií.

Ukázal to průzkum agentury STEM ve spolupráci se společností KPMG.

„Zdá se, že jarní postpandemická euforie byla jen dočasná a trvala právě tak dlouho, jak dlouho se zdálo být šíření covidu pod kontrolou. Měla jistě vliv na spotřebitelské a investiční chování domácností v první polovině roku, právě tak jako aktuální situace zdravotní či energetická ovlivní chování domácností v příštích měsících,“ okomentoval Mojmír Hampl, ředitel služeb pro finanční sektor KPMG Česká republika.

Doplnil, že to vypadá jako potvrzení faktu, že domácnosti formují svá očekávání adaptivně (tedy dle nedávné minulosti a současnosti hodnotím budoucnost), spíše než racionálně (budoucnost hodnotím dle nejlepších nestranných scénářů příštího vývoje).

Od počátku pandemie si podle průzkumu finančně pohoršilo 28 procent Čechů. Naopak 10 procent se má dnes lépe. Největší pokles zaznamenali lidé s nejnižšími příjmy, mezi nimiž ztratilo část příjmů 38 procent.

Více než polovina obyvatel (57 procent  očekává, že se jejich finanční situace nebude měnit. Čtvrtina Čechů čeká zhoršení a 17 procent zlepšení. To je podle agentury mírně lepší výsledek než v květnu a září 2020.

Na rozdíl od hodnocení ekonomické situace domácnosti převládá v očekávání celkového budoucího vývoje mírný optimismus. S nadějí se na budoucnost dívá 42 procent respondentů. Naopak s nejistotou necelá čtvrtina (23 procent).

„V ekonomickém hodnocení se dostáváme tam, kde jsme byli loni. Pozitivní očekávání z jara a konce restrikcí se do podzimu nepotvrdily. Systematicky nižší propad je nicméně ve skupině lidí s vyšším vzděláním,“ vysvětlil Martin Buchtík, sociolog a ředitel STEM.

„Na rozdíl od finanční krize nyní za propadem nestojí změna očekávání. Lidé ve srovnání s krizí po roce 2008 nemají pesimističtější očekávání, než je aktuální realita jejich domácností. Je tak možné omezit sekundární dopady finanční krize, kterou způsobuje změna spotřebního chování,“ dodal.

Zatímco v období před vypuknutím pandemie hodnotilo 70 procent Čechů ekonomickou situaci jako dobrou, v květnu to bylo pouze 31 procent. Propad v hodnocení se od května zastavil a mírně zlepšil na 38 procent. Hodnocení však zůstává výrazně pod situací před příchodem covidu. (pel)