Předseda hnutí ANO Andrej Babiš přijal na Pražském hradě z rukou prezidenta České republiky Miloše Zemana oficiální jmenování předsedou vlády České republiky (6. 6. 2018).

Andrej Babiš byl prezidentem Zemanem podruhé jmenován do funkce premiéra ČR. Nejzajímavější na tom je, že Babiš při tomto oficiálním ústavním aktu slíbil, že bude bojovat proti korupci. Těžko pohledat příklad pokleslejšího politického marketingu a průhlednější manipulace s veřejným míněním.

Babiš totiž svoji „bitvu“ proti korupci („šecí kradnú, já iba čerpám dotace“) zahájil již v roce 2011 a postupně tuto válku zintenzivňoval, což se mu za marketingové podpory dotačně načerpaných milionů podařilo korunovat vstupem do velké politiky v roce 2013.

Od té doby tu Babiš fakticky vládne. Ale co to? Bitva s korupcí stále není vítězně dobojována? Jak je to možné po 5 letech Babišovy vlády v zemi?

Znovu oznámeným (verbálním) „tažením“ proti korupci teď Babiš fakticky dokázal, že jeho hnutí ANO toho proti korupci udělalo velmi málo, takže je nutno se do bitvy pustit znovu.

To samo o sobě je nutno považovat za politické selhání, které mělo být dobře informovanými a v realitě zorientovanými voliči „odměněno“ vykopnutím hnutí ANO i s jeho principálem ze světa politiky.

Nebylo.

Což je trpké zjištění i proto, že to byl právě Andrej Babiš, kdo v zemi rozběhl politickou korupci v rozměrech, jež nesnesou historické srovnání.


Předseda vlády ČR Andrej Babiš při svém druhém jmenování do funkce uvedl: 
„Vážený pane prezidente, děkuji Vám, že jste mě jmenoval premiérem české vlády, a slibuji, že budu dodržovat ústavu a zákony naší země. Slibuji, že budu bojovat za české národní zájmy na půdě Evropské unie. Slibuji, že budu vykonávat úřad s maximálním nasazením, s péčí řádného hospodáře, budu bojovat proti korupci, proti plýtvání a za efektivní stát. Budu naslouchat občanům a budu bojovat za jejich lepší život a budu plnit předvolební sliby.“ (6. června 2018) 

Vezměme namátkou třeba Účtenkovou loterii, jejímž cílem sice oficiálně je „napomáhat k narovnávání podnikatelského prostředí“, ale v reálu je primárně jedním velkým státní úplatkem voličům.

Babiš voličským masám zařídil, že od obchodníků dostávají zdarma slosovatelné losy (ve formě účtenky) a na tyto státní losy mohou „u Babiše“ vyhrát hodnotné ceny, placené samozřejmě nikoliv z kapsy agrochemického magnáta, ale z kapes daňových poplatníků, tedy svých vlastních…

Účtenkovka a zvyšování platů různým profesním voličským skupinám (jak jinak, na dluh: Babišův státní rozpočet s jednou náhodnou výjimkou nadále seká deficity, i když ekonomika roste až do nebes) byly a jsou pouze jakousi nevinnou předehrou k masovému uplácení širokých sociálních skupin, jak jinak, opět z kapes poplatníků.

Typickým příkladem je demisní vládou prosazené jízdné (skorozdarma) pro mladé a seniory (hrazené z kapes ekonomicky aktivní části obyvatel).

Lze jen doufat, že mnohem vážněji, než s mýtickým „bojem proti korupci“ to – původem Slovák – Andrej Babiš myslí s deklarovanou snahou bojovat za české národní zájmy v Evropské unii, což při slavnostním aktu jmenování premiérem taktéž přislíbil.

Tento Babišův „evropský boj“ je kapitolou sám o sobě.

Babiš je největším tuzemským příjemcem dotací, pramenících z evropských regulací. Z EU mu tedy plynou jasné ekonomické výhody. Jenže, ty mají být postupně ořezávány (k tématu viz například ZDE).

Současně se však Babiš v Česku drží u moci díky přízni nemalé části populace. A ta (v podstatě jako celek) odmítá migraci a veškerá negativa, která chce Evropská komise z popudu kancléřky Merkelové na Česko uvalit (kvóty, finanční sankce za odmítání kvót, atp.). Babiš se tedy jako premiér ocitá v dilematu, jehož řešení ovšem vzhledem k oligarchově myšlenkové přelétavosti a politické neukotvenosti nelze předvídat.