Babišova vláda si ve Sněmovně nechala schválit legalizaci dramatického nárůstu deficitů rozpočtu. (Ilustrační foto).

Poslanecká sněmovna hlasy koaličních poslanců schválila novelu rozpočtových zákonů, které legalizují enormní nárůst deficitů státního rozpočtu ČR. Rozšiřují se totiž výjimky na kategorie výdajů, které se nově nebudou započítávat do zákonných pravidel omezujících výši rozpočtového schodku. K výjimkám na obranné výdaje a na vládní investice do výstavby jaderných elektrárny má nově přibýt i výjimka na výdaje na strategické státní dopravní stavby. 

Vláda také bude moci nově navyšovat výdaje na obranu nad schválené výdajové rámce rozpočtu až do roku 2036.

Pro zákon hlasovalo 91 poslanců vládní koalice. Proti hlasovalo 68 opozičních zákonodárců.

Kromě prodloužení doby, po kdy se obranné výdaje nad dvě procenta hrubého domácího produktu nebudou započítávat do schválených výdajových rozpočtových rámců, počítá vláda také s tím, že bude moci navyšovat výdaje státního rozpočtu na strategické infrastrukturní stavby podle liniového zákona.

S oběma návrhy přišla ministryně financí Alena Schillerová (ANO).

Kontroverzi také budí návrh, podle něhož by vláda po vrácení rozpočtu Sněmovnou nemusela dodržet zákonné limity a mohla předložit rozpočet s vyšším deficitem.

Zároveň při zhoršení bezpečnostní situace bude vláda moci zvýšit celkové výdaje rozpočtu až o deset procent, což by například letos odpovídalo 240 miliardám korun.

Ministryně Schillerová argumentuje tím, že současná pravidla jsou příliš přísná. Při letošním deficitu veřejných financí kolem 2,6 procenta HDP by podle nich musel schodek už příští rok klesnout pod jedno procento.

„Takové tempo konsolidace je nerealistické a vedlo by k omezení základních funkcí státu i investic,“ zdůraznila.

Při dodržení současných rozpočtových pravidlech by deficit státního rozpočtu příští rok musel být zhruba poloviční oproti letos naplánovaným 310 miliardám, což je nerealistické.

Schválená norma jde nyní do Senátu, v němž mají většinu opoziční strany.

Opozice vládu za zavedení dalších výjimek z rozpočtových pravidel kritizovala a varovala před negativními důsledky. Šéf ODS Martin Kupka dokonce hrozí stížností k Ústavnímu soudu.

Ministryně financí Alena Schillerová naopak viní z neutěšeného stavu vládních financí předešlý kabinet Petra Fialy.

Podle ministryně financí by minulá vláda nebyla schopná skrze své kroky dodržet vlastní fiskální pravidla. Tehdejší ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) si podle Schillerové dělal z veřejných financí „dobrý den“.

„To pokrytectví, ta teatrálnost,“ podotkla na Stanjurovu adresu ministryně.

Podle ministryně financí Aleny Schillerové je přijetí úprav zákona klíčové, protože podle ní není možné, aby současná vláda konsolidovala finance tak, jak pravidla nastavila předchozí vláda.

„Pro takové cíle neexistuje žádný realizovatelný scénář, který by neznamenal paralýzu veřejných financí,“ dovodila Schillerová.

Návrh zákona označila za „mimořádně zodpovědný“.

„Nejde o žádné rozvolňování, jak mystifikuje opozice,“ tvrdila a dodala, že pokud by zákon prosadila, Česká republika by se zařadila mezi rozpočtově nejodpovědnější země Evropy, přičemž zmínila i severské země.

Předseda Starostů Vít Rakušan varoval, že současná vláda chce zatížit příští generace „astronomickými sumami“, které možná budou splácet i pravnoučata.

„Tuhle zemi vám nikdo nedal. Tu vám voliči na čtyři roky propůjčili,“ deklaroval Rakušan.

Současně osočil vládu z toho, že „mění pravidla v průběhu hry“.

„Je to, jako kdybyste dali tři góly z ofsajdu, které vám rozhodčí neuznal. A místo toho, abyste tam poslali hráče, kteří v ofsajdu nebyli, tak vy zrušíte ofsajd,“ přirovnával Rakušan.

Schillerová během své rozpravy kritizovala hlavně předsedu ODS Martina Kupku, který hrozí ústavní žalobou.

Kupka označil návrh Schillerové na změnu rozpočtových pravidel za „rozpočtový hazard“.

„Stalo by se totiž to, že další vlády by mohly navyšovat schodek o 150 až 200 miliard ročně,“ varoval Kupka.

Později své vyjádření ještě upravil, když mluvil o potenciálním navýšení schodku až o 240 miliard a nazval to největším ohrožením rozpočtové politiky v polistopadové historii.

Předseda poslaneckého klubu lidovců Marian Jurečka ak odhadl, že Schillerová pravděpodobně přijde s deficitem 400 miliard korun pro rok 2027.

Varoval, že by to spláceli vnuci současných důchodců. Schillerová však opáčila, že současná vláda chce „našim dětem budoucnost zajistit“.

Předseda ODS Kupka varoval před tím, že by s přijetím všech „přílepků“ vznikl „elixír smrtící pro českou rozpočtovou politiku“.

Zároveň dodal, že pokud by zákon prošel, podal by stížnost k Ústavnímu soudu. ODS ve spolupráci s ostatními opozičními stranami už takovou stížnost připravuje.

Člen rozpočtového výboru poslanec Jan Papajanovský (STAN) označil plán Aleny Schillerové za „velký rozpočtový podfuk“.

Na letošní rok (2026) si nová vládní koalice schválila státní rozpočet s deficitem 310 miliard Kč, když před tím zamítla návrh předchozí, Fialovy vlády, která původně v září 2025 schválila na rok 2026 návrh rozpočtu se schodkem 286 miliard Kč. (sfr)