Katalánský parlament odložil vyhlášení nezávislosti na Španělsku.

Katalánský parlament schválil deklaraci nezávislosti, ovšem s dovětkem o odkladu jejího vyhlášení. Katalánský premiér Carles Puigdemont v projevu v parlamentu řekl, že Katalánci vyhráli v nedávném referendu právo na nezávislost a že chce mandát, aby mohl vyhlásit nezávislý stát. Navrhl ale, aby parlament odložil vyhlášení nezávislosti, aby se mohlo jednat. Madrid premiérovu řeč označil za vyhlášení nezávislosti.

„Hlasy říkají ano nezávislosti a já chci postoupit vpřed. V tomto historickém okamžiku jako katalánský premiér chci následovat vůli lidu, aby se Katalánsko stalo nezávislým státem,“ řekl Puigdemont.

Nezávislost by chtěl vyhlásit na řádném zasedání vlády.

„Milióny Katalánců si myslí, že by Katalánsko mělo být samostatným státem. Milióny jsou nyní přesvědčeny, že nezávislost je jedinou možností,“ uvedl.

Před vyhlášením chce ale jednat s Madridem. Jednání by podle něj měla trvat několik týdnů.

„Navrhujeme odložit vyhlášení deklarace nezávislosti, aby se dalo pracovat na uplatnění výsledků referenda. Dnes jsme udělali gesto odpovědnosti pro dialog,“ řekl.

Katalánští poslanci následně schválili deklaraci nezávislosti s dovětkem o odkladu jejího vyhlášení. Podepsalo ji 72 ze 135 poslanců a premiér.

Španělská vláda už slova katalánského premiéra označila za vyhlášení nezávislosti regionu a vzkázala, že připravuje odpověď.

Španělský premiér Marian Rajoy už dříve pohrozil, že region v případě vyhlášení nezávislosti zbaví autonomie.

https://www.youtube.com/watch?v=APsHNIrS7-s&t=4s

Katalánské vedení tvrdí, že má mandát vyhlásit osamostatnění a také tak učiní. Madrid naopak opakuje, že referendum bylo protiústavní a jeho výsledek nemá žádný vliv.

Ministr spravedlnosti Rafael Catalá varoval, že pokud Katalánsko nezávislost skutečně vyhlásí, vláda by mohla využít svého ústavního práva a pozastavit regionu autonomii.

Madrid již od začátku považuje hlasování za nezákonné a snažil se je překazit. Při policejních zásazích utrpělo zranění nejméně 844 civilistů.

Španělští těžkooděnci násilím zabavovali urny a bránili lidem, aby mohli hlasovat. Používali při tom slzný plyn nebo gumové projektily. Na sociálních sítích lidé zveřejňovali fotografie a videa ukazující zakrvácené lidi po zásahu policejních složek.

(pel)