V Německu po 4 měsících od voleb dohodli pokračování velké koalice kancléřky Angely Merkelové a její CDU (+Seehoferovy CSU) a sociálních demokratů Martina Schulze.

Německo bude mít zřejmě opět velkou vládní koalici. Po celodenním jednání o vládě se CDU/CSU a sociální demokracie dohodly na základních bodech spolupráce. Shodu našly jak v daňové oblasti, tak v otázce migračních limitů. 

Kompromis, kterého dosáhli předsedové stran a jejich poslaneckých klubů, jednomyslně schválili ostatní vyjednávači. Trojice předsedů – Angela Merkelová (CDU), Martin Schulz (SPD) a Horst Seehofer (CSU) – nyní svým stranám doporučí zahájení vlastních koaličních rozhovorů.

Kancléřka chce koaliční jednání uzavřít do poloviny února. Cílem prý je dát SPD dostatek času na korespondenční hlasování mezi jejími členy o koaliční dohodě. Konzervativní unie chce, aby nová vláda vznikla nejpozději do konce března.

Vyjednávači dosáhli po celonočním jednání průlomu v rozhovorech o nové německé vládě. Shodli se na omezení slučování rodin běženců, kteří nemají status uprchlíka. Měsíčně by jejich příbuzných neměla přicházet víc než tisícovka.

Schválený 28stránkový dokument, který zahrnuje mimo jiné i evropskou, migrační, vzdělávací a rodinnou politiku, podle kancléřky Merkelové vytváří předpoklady pro to, aby se v Německu i za deset či patnáct let „dobře žilo“.

Země kvůli tomu bude muset v některých ohledech postupovat rychleji, ať už jde o rozvoj digitální infrastruktury nebo podporu dostupného bydlení, míní dlouholetá šéfka německé vlády.

Šéf koaliční CSU Horst Seehofer zdůraznil, že několikadenní sondovací rozhovory ukázaly, co dokáže politika a efektivní spolupráce v tak krátkém čase.

V oblasti migrační politiky kompromis počítá s tím, že bude i nadále omezeno slučování rodin běženců, kteří nemají status uprchlíka. Zároveň má odpadnout přijímání tisícovky migrantů z Řecka a Itálie měsíčně.

Celkový počet běženců přicházejících do Německa by ročně neměl překročit 180 tisíc až 220 tisíc. Všechny žádosti o azyl by se měly prověřovat ve zvláštních centrech. Alžírsko, Tunisko a Maroko mají být prohlášeny za bezpečné země původu.

Sociální demokraté původně chtěli slučování rodin běženců s takzvanou doplňkovou ochranou, které je od března 2016 pozastavené, znovu povolit bez omezení, CDU a zejména CSU byly ale proti.

V evropské politice počítá vznikající vláda velké koalice s většími příspěvky do rozpočtu EU, investičním rozpočtem eurozóny a evropským měnovým fondem. Chce se také více angažovat pro společné minimální sociální standardy a pro evropskou mládež.

Daně se nezvýší

Shodu se podařilo najít i v daňové oblasti, která byla jedním z nejvíce problematických témat. Daně se zvyšovat nebudou, naopak se začne s odbouráváním takzvané solidární přirážky k dani z příjmu, z níž se financuje i rozvoj zemí bývalého východního Německa.

Státní rozpočet Německa by měl i v dalších letech zůstat bez deficitů.

Rodinám mají stoupnout přídavky na děti. Zadarmo mají být do budoucna školky. Výdaje na rodiny, děti a do sociální oblasti chtějí strany oproti dosavadním plánům pro období 2018 až 2021 navýšit o 12 miliard eur. Výdaje na školství, výzkum a digitalizaci stoupnou o 5,95 miliardy eur.

Výše důchodů v poměru k průměrnému platu má zůstat stabilní.

Do konce letošního roku chtějí strany dohodu o tom, kdy Německo přestane využívat energii z uhlí. Podíl obnovitelných zdrojů na energetickém mixu má do roku 2030 stoupnout na zhruba 65 procent. (sfr)