Rutte varoval státy NATO, jako je Česko, aby plnily své závazky ve výdajích na obranu. (Ilustrační foto - archiv).

Generální tajemník Severoatlantické aliance Mark Rutte vyzval členské země, aby v červenci na summitu v Ankaře přesvědčily, že jsou na důvěryhodné cestě ke zvýšení obranných výdajů na pět procent hrubého domácího produktu (HDP).

Rutte to uvedl ve výroční zprávě NATO za rok 2025, podle níž evropské země a Kanada zvýšily loni meziročně objem financí věnovaných na obranu o 20 procent.

Ke zvýšení obranných výdajů evropské členy aliance přiměl americký prezident Donald Trump. Američtí diplomaté však nedávno kritizovali Česko, že ve schváleném rozpočtu neplní své alianční závazky týkající se obranných výdajů.

„Očekávám, že spojenci na příštím summitu NATO v Ankaře ukážou, že jsou na jasné a důvěryhodné cestě k dosažení pětiprocentního cíle,“ napsal Rutte v předmluvě výroční zprávy.

„V době globální nejistoty zůstává zásadní pevné transatlantické pouto,“ dodal.

Tématem summitu budou podle Rutteho i konkrétní plány na navýšení výroby zbraní, které se podle něho dosud aliančním zemím nedaří naplnit podle představ.

Státy NATO se loni po Trumpově naléhání shodly na tom, že do roku 2035 zvýší obranné výdaje na 3,5 procenta hrubého domácího produktu a dalších 1,5 procenta budou vydávat na nevojenské investice související s obranou.

Zatímco některé evropské země jako Polsko či pobaltské státy, které si nejintenzivněji uvědomují hrozbu z Ruska vedeného Vladimirem Putinem, již podle zprávy úroveň 3,5 procenta HDP dosáhly, další se pohybují okolo dvou procent.

Ministerstvo obrany ČR má letos hospodařit s částkou 154,79 miliardy korun, což podle Národní rozpočtové rady odpovídá 1,73 procenta HDP. Všech 32 členů NATO loni za obranu utratilo v průměru 2,77 procenta HDP.

Zvyšování výdajů na vlastní obranu bude podle šéfa NATO Marka Rutteho v příštích letech prioritou, a to především kvůli odstrašení Ruska, které označil za největší hrozbu. Výdaje na obranu budou podle něj také jedním z ústředních témat červencového summitu Aliance v turecké Ankaře.

Všechny členské země Severoatlantické aliance loni dávaly na svou obranu alespoň 2 procenta HDP. Stalo se tak poprvé od roku 2014, kdy se k tomu státy NATO zavázaly. Vyplynulo to z výroční zprávy generálního tajemníka Marka Rutteho za loňský rok.

„Očekávám, že spojenci na příštím summitu NATO v Ankaře prokáží, že se jasně a věrohodně ubírají směrem k pětiprocentnímu cíli,“ uvedl Rutte ve své zprávě.

Česko je sedmé od konce

Tři členské země NATO – Polsko, Litva a Lotyšsko – podle odhadů uvedených ve zprávě již loni překročily nový cíl 3,5 % HDP na obranu. Všech 32 států NATO se loni po naléhání amerického prezidenta Donalda Trumpa shodlo na tom, že do roku 2035 zvýší obranné výdaje na 3,5 procenta a dalších 1,5 procenta budou dávat na nevojenské investice související s obranou.

Česku je nyní na sedmé pozici od konce, když loni na obranu vynaložilo 2,01 procenta HDP – těsně před Itálií a těsně za Slovinskem. Před Českou republikou jsou také všechny ostatní země Visegrádské čtyřky – Slovensko (2,06 %), Maďarsko (2,07 %) a Polsko (4,3 %), které ve výdajích na obranu žebříček států NATO vede.

Údaje ve zprávě reflektují, kolik jednotlivé členské země vydávaly na obranu v roce 2025. (sfr)