Českobudějovická teplárna snížila spotřebu hnědého uhlí o třetinu a udržela stabilní ceny.

Rok přelomových investic a změn nejen v oblasti výrobních zdrojů má za sebou Teplárna České Budějovice. Jak zaznělo na jednání rady statutárního města, která vykonává práva jediného akcionáře ve společnosti, na podzim byly zahájeny dodávky bezemisního tepla z Jaderné elektrárny Temelín, které nahradí až třetinu dosud spotřebovávaného hnědého uhlí.

Současně pokračovaly intenzivní práce na retrofitu kotle K12 na dřevní štěpku, která dále sníží spotřebu uhlí. Pokračovala také příprava zařízení na energetické využívání odpadů ZEVO Vráto. Zamýšlená stavba by měla být dokončena v roce 2028.

„Teplárna významně pokročila v technologické modernizaci, která systematicky vede k ukončení spalování uhlí do roku 2029, a pokračuje ve stabilní a předvídatelné cenové politice dodávek tepelné energie pro jihočeskou metropoli. To je velmi důležité, protože náklady na energie jsou významným vstupem pro úspěšný rozvoj podnikání, služeb i kvality života,“ uvedla primátorka Dagmar Škodová Parmová.

Topná sezóna trvala 230 dnů a byla meziročně o pět dnů kratší. Zákazníci v ní spotřebovali 1406 terajoulů (TJ), což bylo o 3,9 procenta méně než v předchozím období. Vedle historicky nejvyšší průměrné roční teploty 10,88 °C se na ní projevily i úspory spotřebitelů v době energetické krize.

Více než polovinu tepelné energie odebraly průmyslové podniky a infrastruktura. Zbytek připadl na 30 250 domácností.

Výroba elektrické energie loni dosáhla 60 440 MWh a meziročně klesla o očekávaných 41 procent po odstavení uhelného kotle K12 a napojení na temelínský horkovodní napáječ. Díky využití příležitostí, které evropský trh s elektřinou nabízel, se ale tržby za prodanou silovou elektřinu zvýšily o 0,4 procenta.



Ceny tepla jsou v Českých Budějovicích třetí nejnižší mezi krajskými městy. To se projevuje v rostoucím zájmu o tento druh vytápění. V roce 2023 přibylo 19 333 GJ odběrů, zvláště v nových bytových domech. Mimo jiné se jedná o nejvyšší meziroční objem dodávané tepelné energie do nově připojených objektů za posledních 20 let.

Rok 2023 tak městská teplárna ukončila stabilními výsledky hospodaření a při obratu v objemu 1,39 miliardy korun vytvořila čistý zisk po zdanění ve výši 7,96 milionů Kč. Ten rada statutárního města při výkonu práva jediného akcionáře rozhodla rozdělit na dotaci pro sociální fond ve výši 6,6 milionů korun a zbytek ponechat na účtu nerozděleného zisku pro podporu investic.

Teplárna loni významně pokročila v započaté dekarbonizaci. Její distribuční soustava se přes tepelný napáječ propojila s jadernou elektrárnou v Temelíně. Tím vznikl pevný základ pro diverzifikaci energetického mixu a bezpečnou budoucnost bez fosilních paliv.

Současně plynule pokračovala výstavba retrofitu kotle K12 na biomasu, který bude letos dokončen a uveden do zkušebního provozu. Oba projekty nahradí zhruba dvě třetiny dosud spalovaného množství hnědého uhlí a významně sníží produkci emisí včetně skleníkových plynů.

Podařilo se také dosáhnout důležitých milníků v projektu ZEVO Vráto, které je třetím pilířem Strategie pro zelené město. Tato největší investice rozšíří činnost teplárny do oblasti oběhového hospodářství a přispěje také k rozvoji území východní části města.

Průběžně se realizovala řada dalších investic do zvyšování energetické účinnosti, snižování ztrát, ekologizace výroby a rozvoje a modernizace rozvodné distribuční soustavy. Ta měří celkem 167 km a její součástí je rovněž 203 předávacích stanic. (sfr)