Teplárny Brno spustily osmdesátou dobíjecí stanici pro elektromobily.

V pořadí osmdesátou dobíjecí stanici pro elektromobily spouští Teplárny Brno ve spolupráci s městskou firmou STAREZ – SPORT, která provozuje brněnská sportoviště. Elektromobilisté ji najdou v blízkosti nedávno otevřeného komplexu Bazény Lužánky v Brně – Králově Poli.

„Spoluprací při rozvoji elektromobility městské firmy dokazují, že to se snižováním emisí a ekologizací dopravy myslíme v Brně opravdu vážně. Vždyť právě doprava se na znečišťování životního prostředí podílí v moravské metropoli nejvíc,“ uvedla primátorka města Brna Markéta Vaňková.

„Jsem ráda, že se nám v Brně daří naplňovat princip ´života´ s elektromobilem, kdy řidič nakupuje, sportuje nebo má pracovní schůzku a automobil se zatím nabíjí. Naši spoluobčané používají služební elektromobily a v domácnostech se pořizují další vozy, což přináší požadavky na dobíjení, a díky stavbám dalších nabíjecích stanic dostává elektromobilita v našem městě zelenou,“ sdělila Zuzana Olga Artimová, místostarostka pro dopravu MČ Brno – Královo Pole.

„Já sama elektromobilem jezdím a mám srovnání s možnostmi nabíjení v různých městech. Brno se v tomto směru díky Teplárnám Brno velmi rychle rozvíjí,“ dodala.

Nová dobíjecí stanice je nejen v dosahu rezidentům z okolí, ale předpokládá se, že ji budou využívat také návštěvníci blízkých sportovišť nebo nedalekého hotelu.

„Napájena je z rozvodny komplexu Bazény Lužánky. S naším projektem jsme se mohli totiž přidat díky vedení společnosti STAREZ – SPORT k rekonstrukci a dostavbě plaveckého areálu.“

„Podobně se rovněž v kooperaci s developery a investory zaměřujeme na to, aby naše stanice byly k dispozici například v městských parkovacích domech, a to především těch nově budovaných, kde lze přípravu pro nabíjecí infrastrukturu zahrnout již do projektování,“ upřesnil generální ředitel Tepláren Brno Petr Fajmon.

„Součástí výstavby nového 25m bazénu byla také celková revitalizace přilehlých ploch, chodníků a v neposlední řadě navýšení počtu parkovacích míst. Věřím, že dobíjecí stanice si najde své pravidelné uživatele i mezi našimi návštěvníky, kteří si přijdou zasportovat, a tak využijí čas potřebný k nabití svého automobilu efektivně,“ doplnil Martin Mikš, generální ředitel STAREZ – SPORT.

Osmdesátá stanice je sice jubilejní, ale není zdaleka poslední. A to ani pro letošek, ale hlavně s výhledem do budoucna. Ještě do konce roku 2023 spustí Teplárny Brno další dvě stanice, a to na Vídeňské a na Hodonínské.

Do roku 2030 by se jejich počet měl zvýšit minimálně na 500, přičemž u každé stanice se mohou dobíjet vždy dva vozy současně. Celkem se tedy v jednu chvíli bude moct nabíjet 1000 elektromobilů.

Dobíjecí stanice pro elektromobily budují Teplárny Brno třetím rokem. Na rozdíl od většiny poskytovatelů nabíjení se moravská metropole a její společnost Teplárny Brno, která má rozvoj elektromobility na starosti, vydaly jinou cestou. Rozvoj elektromobility chtějí podpořit tím, že bude dosažitelná pro co nejvyšší počet lidí.

Dobíjecí stanice jsou postupně rozmísťovány tak, aby byly pěšky dostupné do pěti až deseti minut od bydliště většiny Brňanů, a to již do konce roku 2025. V tuto chvíli je tento cíl plněn v některých městských částech, jako jsou například Bystrc (7 nabíječek), Líšeň (5 nabíječek) nebo Nový Lískovec a Kohoutovice, kde v každé z nich už funguje po čtyřech stanicích, shrnul vedoucí projektu E-mobility z Tepláren Brno Tom Kratochvíl.

Letos také spustily Teplárny Brno ve spolupráci s městskou firmou TSB první dobíjecí stanici na sloupu veřejného osvětlení. V takovém případě není nutné do prostoru umísťovat nový objekt, a tudíž další překážku. V roce 2024 přibude až patnáct dalších nabíječek tohoto typu.

V roce 2024 by Teplárny Brno měly uvést do provozu také dva z plánovaných čtyř dobíjecích městských HUBů. Ty budou mít 14 a 20 dobíjecích bodů a budou kombinací pomalého a rychlého nabíjení.

Podle odhadu by se mohl počet elektromobilů v Brně v roce 2030 pohybovat kolem 20 tisíc. Rozšíření elektromobility by tak pro město znamenalo roční úbytek zhruba 150 tisíc tun CO2. (sfr)