Ekonomika v Česku klesla ve druhém čtvrtletí meziročně o 0,4 procenta. (Ilustrační foto: redakční koláž).

Ekonomika České republiky ve druhém čtvrtletí letošního roku meziročně klesla o 0,4 procenta. Mezičtvrtletně hrubý domácí produkt (HDP) ve druhém čtvrtletí stoupl o 0,1 procenta. Informoval o tom Český statistický úřad (ČSÚ).

Meziroční pokles je mírnější, než se očekávalo. Původní odhad ČSÚ byl pokles 0,6 procenta.

Pokles ve druhém čtvrtletí roku 2023 byl podle ČSÚ ovlivněn nižšími výdaji na konečnou spotřebu domácností a úbytkem zásob.

Příznivě působily výdaje na spotřebu vládních institucí, tvorba hrubého fixního kapitálu a zahraniční poptávka.

Ekonomika v ČR oslabuje už druhé čtvrtletí v řadě. V prvním čtvrtletí meziročně klesla také o 0,4 procenta.

K mírnému mezičtvrtletnímu růstu HDP pomohla tvorba hrubého fixního kapitálu a zahraniční poptávka.

„Pozitivně přispěly také vyšší výdaje na konečnou spotřebu domácností, které vzrostly poprvé po šesti čtvrtletích. Naopak významně negativní vliv na mezičtvrtletní srovnání měla změna stavu zásob,“ prohlásil ředitel odboru národních účtů ČSÚ Vladimír Kermiet.

Lépe než HDP, představující peněžní hodnotu všech výrobků a služeb vytvořených na určitém území, si vedla meziročně hrubá přidaná hodnota (HPH). Ta je výsledkem rozdílu mezi produkcí zboží a služeb a náklady na produkci.

Na rozdíl od HDP v meziročním srovnání HPH vzrostla, a to o 0,6 procenta. Podle ČSÚ byl odlišný vývoj od HDP způsoben zejména změnami v dynamice vyplacených dotací na produkty.

Mezičtvrtletně však HPH o 0,2 procenta klesla. Nejvíce ji negativně ovlivnilo oslabení obchodu, dopravy, ubytování a pohostinství. (sfr)

PLNÝ TEXT ZPRÁVY ČSÚ, 29. 8. 2023:

Tvorba a užití HDP – 2. čtvrtletí 2023

HDP meziročně klesl o 0,4 %

Podle zpřesněného odhadu klesl hrubý domácí produkt ve 2. čtvrtletí meziročně  o 0,4 % a mezičtvrtletně vzrostl o 0,1 %. Meziroční pokles HDP byl ovlivněn nižšími výdaji na konečnou spotřebu domácností a úbytkem zásob, naopak pozitivně působily výdaje na konečnou spotřebu vládních institucí, tvorba hrubého fixního kapitálu a zahraniční poptávka.

Zpřesněný odhad potvrdil mírný mezičtvrtletní růst české ekonomiky, přičemž meziročně nastal pokles již druhé čtvrtletí v řadě. Hrubý domácí produkt (HDP) očištěný o cenové vlivy a sezónnost[1] vzrostl ve srovnání s předchozím čtvrtletím o 0,1 % a meziročně klesl o 0,4 %.

Hrubá přidaná hodnota (HPH) klesla ve 2. čtvrtletí mezičtvrtletně o 0,2 % a meziročně vzrostla o 0,6 %. Odlišný vývoj od HDP byl způsoben zejména změnami v dynamice vyplacených dotací na produkty od začátku roku. Mezičtvrtletní srovnání HPH nejvíce negativně ovlivnila skupina odvětví obchodu, dopravy, ubytování a pohostinství (- 1,0 %). Pozitivně působil průmysl s růstem 0,2 % a peněžnictví a pojišťovnictví (+2,5 %).

Na meziročním růstu HPH (+0,6 %) se nejvíce podílel zpracovatelský průmysl +0,9 p. b. (růst o 3,8 %), informační a komunikační činnosti +0,4 p. b. (+5,6 %). Negativní vliv mělo stavebnictví -0,2 p. b. (-2,7 %) a skupina odvětví obchodu, dopravy, ubytování a pohostinství -0,2 p. b.(-1,3 %).

„Na straně poptávky byly ve 2. čtvrtletí hlavními faktory mezičtvrtletního růstu HDP tvorba hrubého fixního kapitálu a zahraniční poptávka. Pozitivně přispěly také vyšší výdaje na konečnou spotřebu domácností, které vzrostly poprvé po šesti čtvrtletích. Naopak významně negativní vliv na mezičtvrtletní srovnání měla změna stavu zásob,“ komentuje údaje Vladimír Kermiet, ředitel odboru národních účtů ČSÚ.

Meziroční vývoj HDP negativně ovlivnily výdaje na konečnou spotřebu domácností -1,9 p. b.[2] a změna stavu zásob -2,5 p. b. Pozitivně působily výdaje na konečnou spotřebu vládních institucí +0,7 p. b., tvorba hrubého fixního kapitálu +0,8 p. b. a zahraniční poptávka + 2,5  p. b.

Výdaje na konečnou spotřebu vzrostly mezičtvrtletně o 0,3 % a meziročně klesly o 2,0 %, z toho výdaje na konečnou spotřebu domácností mezičtvrtletně vzrostly o 0,2 %. Růst nastal u výdajů za nákup předmětů krátkodobé spotřeby a služeb. Meziročně klesly výdaje na konečnou spotřebu domácností o 4,5 %. Výdaje na konečnou spotřebu vládních institucí mezičtvrtletně vzrostly o 0,3 % a meziročně o 3,3 %.

Tvorba hrubého fixního kapitálu vzrostla mezičtvrtletně o 3,4 % a meziročně o 2,5 %. Rostly investice do dopravních prostředků, ICT a ostatních strojů a zařízení, k čemuž přispěly hlavně sektory nefinančních podniků a vládních institucí. Naopak klesaly investice do obydlí a ostatních budov a staveb. Změna stavu zásob[3] činila +57,1 mld. Kč, což bylo o 51,4 mld. Kč méně než ve stejném čtvrtletí předchozího roku.

Saldo zahraničního obchodu se zbožím a službami dosáhlo v běžných cenách hodnoty 100,9 mld. Kč, bylo tak o 101,0 mld. vyšší než ve stejném období předchozího roku. Vývoz klesl mezičtvrtletně reálně o 0,5 %. V meziročním srovnání vzrostl o 4,5 %, kde vývoj nejvíce ovlivnil růst vývozu elektrických zařízení a motorových vozidel. Dovoz klesl mezičtvrtletně o 1,2 % a meziročně vzrostl o 0,8 %.

Z hlediska cenového vývoje ve 2. čtvrtletí celkový deflátor HDP vzrostl meziročně o 10,2 %.

Celková zaměstnanost[4] vzrostla v porovnání s předchozím čtvrtletím o 1,0 % a meziročně o 0,8 %. Celkem bylo odpracováno o 0,2 % hodin více než v předchozím čtvrtletí a meziročně více o 0,9 %.