Česko v rámci EU pokulhává v boji proti korupci. Nejhůře na tom je dle EK Polsko a Chorvatsko. (Ilustrační foto)

Evropská komise ve své zprávě ke stavu právního státu v EU uvedla, že bylo částečně nebo zcela splněno 65 % loňských doporučení napříč členskými zeměmi. Zároveň ale upozornila na to, že v některých státech přetrvávají systémové problémy. Zpráva přináší závěry výzkumu vnitrostátních systémů soudnictví, protikorupčních rámců, plurality médií a dalších institucionálních kontrolních mechanismů.

Výsledky hodnocení Evropské komise odhalují obavy týkající se soudnictví a boje proti korupci v několika členských státech Evropské unie. Podle zprávy je nejhorší veřejné vnímání soudnictví v Polsku a Chorvatsku, kde méně než 30 % občanů považuje národní soudy za nezávislé.

V Polsku má Komise obavy především kvůli soudcům jmenovaným do Nejvyššího soudu v letech 2018 a 2019. Existují pochybnosti o tom, zda tito soudci splňují požadavky pro vykonávanou funkci.

Chorvatsko má příliš dlouhou dobu řízení vyšetřování a stíhání korupce, což podkopává účinnost protikorupčního systému. Je zde nutné zkrátit dobu trvání těchto řízení.

Maďarsko čelí kritice kvůli přístupu zranitelných skupin ke spravedlnosti a problematickému předávání soudních případů mezi různými instancemi, ale i tak získalo uznání za přijetí právních předpisů umožňujícím soudní přezkum rozhodnutí státního zastupitelství týkajících se korupčních trestných činů.

V Česku jsou korupční případy stále předmětem pozornosti kvůli průtahům v některých řízeních. Přesto české úřady obdržely uznání za kvalitní postup při reformě soudnictví. Komise také ocenila práci, která probíhá v českém parlamentu při revizi systému o oznamování střetů zájmů.

V oblasti svobody médií a plurality Komise zaznamenala určité pokroky. Česká republika, Irsko a Litva provedly opatření ke zvýšení nezávislosti médií a rozšířily jejich pravomoci i do nových oblastí. Estonsko, Španělsko a Švédsko připravují proces restrukturalizace médií.

Stále existují obavy týkající se účinnosti a nezávislosti regulačních orgánů. Média v zemích, jako Maďarsko, Slovinsko a Polsko, čelí nedostatečným zárukám proti politickému vlivu na proces jmenování a fungování těchto orgánů. V Řecku a Rumunsku doposud schází zdroje, které by umožnily těmto orgánům plně vykonávat své úkoly.

Evropská komise upozornila na potřebu zvýšit transparentnost a spravedlivost státních příspěvků v médiích. V Maďarsku doposud nebyla přijata žádná opatření směřující k regulaci státní reklamy v médiích, a v Chorvatsku nebyly od poslední legislativní reformy v roce 2021 přijaty žádné další kroky k posílení rámce pro zadávání státní reklamy v místních a regionálních médiích.

V několika zemích byly přijaty nové právní předpisy zvyšující transparentnost vlastnictví médií. V České republice získal regulační orgán médií další dodatečná práva na přístup k údajům o vlastnictví médií, ty má k dispozici Ministerstvo spravedlnosti. Doposud ale stále probíhají jednání ohledně definice vlastnictví médií. (at)