ČSÚ: Ekonomika v Česku v roce 2023 stoupla dle odhadu o 2,4 procenta. (Ilustrační foto)

Ekonomika v České republice v roce 2023 stoupla meziročně o 2,4 procenta. Vyplynulo to ze zpřesněného odhadu ČSÚ. Statistici zhoršili svůj odhad z konce ledna, kdy uváděli růst o 2,5 procenta. Druhý mezičtvrtletní pokles v řadě znamená, že se česká ekonomika dostala do tzv. technické recese.

Informoval o tom Český statistický úřad (ČSÚ).

V posledním čtvrtletí loňského roku hrubý domácí produkt (HDP) v Česku meziročně vzrostl o 0,2 procenta, když proti třetímu čtvrtletí naopak klesl o 0,4 procenta.

„Hlavními faktory celoročního růstu byly výdaje na tvorbu hrubého kapitálu a zahraniční poptávka,“ uvedl ČSÚ.

Tvorba hrubého fixního kapitálu byla o 6,2 procenta vyšší než v roce 2021. Rostly především investice do ostatních budov a staveb a dopravních prostředků.“

Saldo zahraničního obchodu skončilo po 19 letech v záporu, když kleslo meziročně o 187,6 miliardy korun na minus 8,3 miliardy. Výdaje na konečnou spotřebu domácností loni klesly o 0,9 procenta, naopak výdaje vládních institucí na konečnou spotřebu vzrostly o 0,7 procenta.

HDP loni v meziročním srovnání rostl v každém čtvrtletí, postupně ale růst zpomaloval. V prvním kvartále to bylo o 4,7 procenta, ve druhém o 3,5 procenta, ve třetím o 1,5 procenta a v posledním o 0,2 procenta.

Bilanci ve čtvrtém čtvrtletí loňského roku negativně ovlivnily zejména klesající výdaje na konečnou spotřebu domácností. Meziročně se snížily o 5,5 procenta. Lidé méně nakupovali zejména předměty dlouhodobé spotřeby.

„Významně klesaly i výdaje na potraviny, které se meziročně snížily o více než deset procent, ale pokles byl zaznamenán i u dalších položek. Rostly pouze výdaje za služby,“ vysvětlil ředitel odboru národních účtů ČSÚ Vladimír Kermiet.

Technická recese znamená, že k mezičtvrtletnímu poklesu sezonně očištěného reálného čtvrtletního HDP dojde v alespoň dvou po sobě jdoucích obdobích. Ve třetím čtvrtletí loňského roku přitom ekonomika klesla mezikvartálně o 0,3 procenta.

Podle lednové predikce ministerstva financí projde letos česká ekonomika mírnou recesí a HDP by mohlo klesnout o 0,5 %.

„Zatímco v 1. polovině loňského roku ekonomika navzdory nepříznivým okolnostem rostla, od 2. pololetí 2022 prochází mírnou recesí. Hrubý domácí produkt se za celý rok 2022 zvýšil odhadem o 2,3 %,“ uvedlo v lednu ministerstvo. (sfr)

VÍCE O TÉMATU ČTĚTE ZDE:

HK ČR: Tuzemská ekonomika se letos vyhne hlubší krizi. Impulz dají investice a vývoz

LEDNOVÁ PREDIKCE MINISTERSTVA FINANCÍ ČR, ZPRÁVA z 26. 1. 2023

Česká ekonomika letos projde mírnou recesí a HDP by mohlo klesnout o 0,5 %, Průměrná inflace by mohla dosáhnout hodnoty 10,4 %, míra nezaměstnanosti vzroste v průměru jen nepatrně na 3,2 %.

Zatímco v 1. polovině loňského roku ekonomika navzdory nepříznivým okolnostem rostla, od 2. pololetí 2022 prochází mírnou recesí. Hrubý domácí produkt se za celý rok 2022 zvýšil odhadem o 2,3 %. Růst byl tažen investicemi do fixního kapitálu a zesílenou akumulací zásob. Výdaje domácností na konečnou spotřebu i přes řadu fiskálních stimulačních opatření mírně klesly, a to kvůli razantnímu nárůstu životních nákladů, zejména cen energií, a zpřísnění měnové politiky.

V roce 2023 by HDP mohl klesnout o 0,5 %. Domácnosti se i v letošním roce budou potýkat s dopady vysoké inflace, jejich reálná spotřeba by se tak měla dále snížit. Spotřeba sektoru vládních institucí i investice budou působit prorůstově, meziročně slabší akumulace zásob však ekonomiku citelně zpomalí. Vliv celkově slabé domácí poptávky bude částečně tlumit saldo zahraničního obchodu.

„Česká ekonomika na konci loňského roku prošla a nyní stále prochází mírnou recesí v důsledku vysokých cen. Průměrná inflace bude letos atakovat dvoucifernou hodnotu a její zkrocení tak zůstává hlavním společným makroekonomickým úkolem. Vláda v tomto úsilí podpoří ČNB konsolidačním balíčkem, jehož konkrétní opatření na koaliční úrovni intenzivně připravujeme a který má za cíl snížit strukturální deficit nejméně o 1 % HDP. Příští rok by se tak schodek rozpočtu měl dostat pod 3 % HDP a stejně tak průměrná inflace dále výrazně klesnout pod 4 %,“ komentuje výhledy lednové predikce ministr financí Zbyněk Stanjura.

Vysoká inflace zpomaluje ekonomický růst a snižuje životní úroveň obyvatel. K mimořádně silnému růstu spotřebitelských cen významně přispívají nejen potraviny, pohonné hmoty, elektřina, zemní plyn či imputované nájemné, ale i další kategorie zboží a služeb. Inflaci posilují také domácí poptávkové tlaky, které by však měly být tlumeny zvýšenými měnověpolitickými sazbami a posilováním kurzu koruny. Díky energetickému úspornému balíčku meziroční inflace v závěru loňského roku výrazně poklesla, přesto však v průměru za celý rok dosáhla 15,1 %. Okolo této hodnoty by se meziroční inflace měla pohybovat i v 1. čtvrtletí 2023, následně by měla postupně klesat. Průměrná míra inflace by tak letos měla zvolnit na 10,4 %.

Na trhu práce se nadále projevují nerovnováhy související s nedostatkem pracovníků. Míra nezaměstnanosti by tak navzdory mírné recesi a celkově slabé hospodářské dynamice v roce 2023 neměla příliš vzrůst – z průměrných 2,4 % v roce 2022 by se letos mohla zvýšit na 3,2 %. Přetrvávající napětí na trhu práce bude tlačit na růst mezd, který však bude zaostávat za inflací. Průměrná reálná mzda by tak po propadu v roce 2022 měla v letošním roce dále klesnout.

Hospodaření veřejných financí odráželo v roce 2022 ekonomické a finanční důsledky ruské agrese vůči Ukrajině a s ní související humanitární pomoc a podporu ekonomickým subjektům s vysokými cenami. Současně byly veřejné finance zatíženy opatřeními, která během epidemie covidu-19 výrazně a trvale snížila daňovou zátěž. Odhadujeme, že hospodaření veřejných financí skončilo loni se schodkem 3,6 % HDP a s dluhem 44,6 % HDP. V letošním roce se pak celkový schodek přechodně zvýší na 4,2 % HDP v důsledku kompenzačních a stabilizujících opatření spojenými s vysokými cenami. Deficit by měl prohloubit zadlužení na 45,8 % HDP.

Predikce je zatížena množstvím rizik, která v úhrnu považujeme za vychýlená směrem dolů. Hlavní negativní riziko souvisí se schopností nahradit výpadek dodávek zemního plynu z Ruska do Evropské unie zvýšeným dovozem od jiných dodavatelů a opatřeními na straně poptávky. Přetrvávajícími riziky jsou problémy v globálních dodavatelských řetězcích (mj. i v souvislosti s dalším vývojem epidemie covidu-19 v Číně), stejně jako vznik a šíření nových mutací koronaviru, proti nimž by dostupné vakcíny nebo prodělané onemocnění poskytovaly jen malou ochranu. Rizikem je také vývoj inflace a inflačních očekávání, zásadní ovšem bude i složení a intenzita fiskální konsolidace.

Příliv uprchlíků z Ukrajiny patrně zmírňuje nerovnováhy na trhu práce a oslabuje tlak na růst mezd, potenciálně neúspěšná integrace by však v budoucnu mohla představovat významný sociální problém. Vnitřním rizikem je rovněž cyklický a strukturální vývoj v automobilovém průmyslu a nadhodnocení cen rezidenčních nemovitostí. Pozitivně může působit mimořádný nárůst úspor domácností v době epidemie, který by mohl pomoci tlumit dopady vyšších spotřebitelských cen na spotřebu.