V Barmě se uskutečnil převrat. Moc v zemi převzala armáda.

V Barmě se uskutečnil státní převrat. Moc v zemi převzala armáda poté, co zadržela šéfku vlády Do Aun Schan Su Ťij, prezidenta Win Myina a některé další politiky. Vrchní velitel armády Min Aun Hlain, který převzal vedení země, vyhlásil na rok výjimečný stav. Armáda argumentuje podvody během loňských listopadových voleb, ve kterých podle oficiálních výsledků vyhrála vládní strana nositelky Nobelovy ceny za mír Su Ťij.

Spekulace o tom, že armáda chystá převrat, se začaly objevovat už v minulých dnech.

O zadržení Su Ťij, prezidenta Win Myina a dalších předních činitelů informoval mluvčí vládní strany Národní liga pro demokracii (NLD). Současně apeloval na občany, aby se neukvapovali. Poté se ho však už nepodařilo kontaktovat.

Ulice barmské metropole Neipyijta i největšího města země Rangúnu hlídají vojáci. Podle některých zpráv jsou ve městech přerušena telefonní a internetová spojení.

V Barmě se v listopadu 2020 konaly volby, ve kterých získala většinu stejně jako v roce 2015 strana NLD, kterou vede někdejší disidentka Su Ťij. Největším soupeřem jí opět byla Strana svazové soudržnosti a rozvoje založená bývalými vojáky a představiteli vojenské junty, která vládla Barmě pět desítek let.

Armáda však výsledky hlasování zpochybnila s tím, že během voleb docházelo k rozsáhlým podvodům. Vojáci proto požadovali revizi volebních výsledků.

V některých částech země, z nichž mnohé obývají etnické menšiny, se přitom volby do parlamentu nekonaly. Vláda argumentovala nevhodnou bezpečnostní situací, ale za rozhodnutí ji sklidila kritiku doma i v zahraničí.

Hlasovat nemohla ani většina příslušníků muslimského etnika Rohingů, které převážně buddhistická Barma označuje za nelegální přistěhovalce z Bangladéše, upírá jim občanství a základní lidská práva.

Kvůli tažení armády v roce 2017 po útocích rohingských ozbrojenců na policejní stanoviště uprchlo z Barmy přes 700 tisíc příslušníků této menšiny.

Organizace spojených národů (OSN) označila razie proti Rohingům za etnickou čistku. Kritice čelila i šéfka vlády Su Ťij, protože masakrům Rohingů nezabránila.

V zemi s 55 miliony obyvatel má ale stále velkou moc armáda. Ta mimo jiné jmenuje čtvrtinu členů parlamentu a může blokovat změny ústavy. (pel)