Školy ani samotní učitelé nebyli ze strany ministerstva školství dostatečně připraveni na inkluzi, ukázala kontrola NKÚ. (Ilustrační foto)
Do poloviny roku 2019 šlo na podporu společného vzdělávání žáků, tzv. inkluzi přes 32 miliard korun. Ministerstvo školství však na změny v inkluzi nepřipravilo dostatečně školy ani vyučující, ukázalo šetření Nejvyššího kontrolního úřadu (NKÚ). Ve vyloučených lokalitách se navíc vyčerpala jen polovina připravených peněz, především kvůli nezájmu obcí. Kontrola také ukázala, že do budoucna by mohl být problém s financováním speciálního vzdělávání, protože je velmi závislé na penězích z EU.
Nejvyšší kontrolní úřad prověřil podporu na společné vzdělávání žáků v ČR v letech 2015 až 2019.
Peníze na ni rozdělovaly Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy (MŠMT), Ministerstvo pro místní rozvoj a hlavní město Praha z evropských fondů i ze státního rozpočtu.
NKÚ prověřil konkrétní projekty, které získaly z těchto programů více než 9 miliard korun. Příjemci dotací byli jak ze státní správy, neziskových organizací, tak i regionální a vysoké školy nebo regiony se sociálně vyloučenými lokalitami.
Systémové změny vzdělávacího systému začaly už v roce 2009, klíčová pro inkluzi byla však změna legislativy, kterou spustilo MŠMT v roce 2016.
Podle kontrolorů ale nezvládlo včas připravit pedagogy v běžných školách na práci s žáky s různými speciálními potřebami. Samotné projekty na vzdělávání pedagogů a metodickou podporu tak běží fakticky až od roku 2018.
NKÚ vidí jako problém i to, že na odborníky jako školní psychology nebo speciální pedagogy získají školy podporu jen po dobu trvání dotovaných projektů. Inkluze je tak do velké míry závislá na penězích z evropských fondů.
MŠMT totiž dosud nedokázalo zajistit další zdroj prostředků na tyto služby. Za posledních 10 let se přitom zvýšil počet žáků se speciálními potřebami o více než polovinu, a pokud bude tento trend pokračovat, porostou i finanční nároky na to, aby měli všichni žáci zajištěn rovný přístup ke vzdělávání.
Inkluze by měla pomoci i sociálně znevýhodněným žákům. Na podporu těchto žáků MŠMT vyčlenilo z operačního programu téměř 1,7 miliardy korun. Vyčerpala se jen polovina. Důvodem je zejména nezájem obcí se sociálně vyloučenými lokalitami.
U některých projektů pak podle úřadu není jasné, jak pomohou cílové skupině žáků. Například u projektu zaměřeného na inkluzi v sociálně vyloučených lokalitách, který získal podporu téměř 229 milionů korun.
Vede jej Agentura pro sociální začleňování. Dopad na cílové skupiny dětí, žáků a rodičů se vůbec nesleduje.
Navíc jsou obyvatelé vyloučených lokalit zapojeni do projektu jen minimálně a podobné je to i se zapojením škol. V konečném důsledku tak agentura z dotace financuje svou vlastní činnost.
Z šetření dále vyplynulo, že překážkami pro úspěšnou inkluzi jsou podle dotazovaných škol nadbytečná administrativa, vysoké počty žáků v třídách a nedostatečné vybavení tříd a škol.
Školy také nemají dostatek kvalifikovaných asistentů pedagogů. Speciální pedagogiku absolvovala jen 3 procenta z nich a celkově je vysokoškolsky vzdělaných asistentů na dotazovaných školách jen necelých 16 procent.
Výrazně se pak liší vzdělanost asistentů v jednotlivých krajích. Většina dotazovaných škol také není spokojena s tím, že je financování odborných pracovníků ve školách hrazeno jen z evropských fondů. Tato závislost může znamenat do budoucna problém.
NKÚ prostřednictvím dotazníku oslovil 3 842 škol a do průzkumu se zapojilo 47 procent z nich. Žádné žáky se speciálními potřebami neměla jen 3 procenta dotázaných škol.
