Vláda má zpoždění s protipovodňovými opatřeními, zjistil Nejvyšší kontrolní úřad. (Foto: Ničivé záplavy v roce 1997 v Troubkách)

Babišova vláda značně zaostává s protipovodňovými opatřeními v Česku. Na opatření proti záplavám šla v letech 2016 až 2018 jen třetina předpokládaných investic. Více než polovina opatření, která ministerstvo zemědělství a resort životního prostředí navrhovaly na léta 2015 až 2021, tak do konce roku 2021 ani nezačne. Zjistil to Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ). 

Podle MŽP jsou povodně pro ČR největším přímým nebezpečím, pokud jde o přírodní katastrofy, a ohrožení představují i v souvislosti s klimatickou změnou. Významné riziko povodní se podle zprávy z roku 2018 týká 2,8 tisíce kilometrů vodních toků.

V roce 2010 odhadly oba resorty, že na ochranu před povodněmi by bylo ročně potřeba zhruba 4,2 miliardy korun. A tento odhad potvrdily i v roce 2015.

Ve skutečnosti ale v letech 2016 až 2018 vynaložila obě ministerstva na ochranu před povodněmi průměrně jen 1,4 miliardy korun ročně, uvedl NKÚ.

„Důvodem, proč se protipovodňová opatření oddalují, ale není nedostatek financí. Ochrana před povodněmi se protahuje především kvůli pomalému čerpání peněz,“ řekl člen NKÚ Petr Neuvirt, který na kontrolu dohlížel.

Roli podle něj může hrát i to, že od posledních velkých povodní uběhla dlouhá doba a tlak na provádění opatření už zeslábl.

Kontroloři upozornili rovněž na fakt, že v Česku chybí přírodě blízká stavební opatření. Resortu životního prostředí je je však nedaří prosadit.

Zdlouhavé jsou podle kontroly i pozemkové úpravy, díky kterým by se mohly stavět protipovodňové stavby. Od roku 2008 přitom platí novela vodního zákona, která dává podnikům povodí možnost vyvlastnit pozemky pro tyto úpravy, připomněl NKÚ.

Úřad navíc zjistil, že se stavělo i v aktivních záplavových oblastech. (pel)