Vláda odmítá plnit slib 2 procent HDP na obranu, který dala spojencům v NATO.

Vicepremiér a ministr vnitra Jan Hamáček (ČSSD) odmítl závazek 2 procent HDP na obranu, který dala Česká republika ústy nejvyšších představitelů NATO. Závazek dříve zpochybnil i premiér Andrej Babiš (ANO). Na splnění slibu doposud trvá ministr obrany Lubomír Metnar (za ANO).

Zvýšit rozpočet na obranu na nejméně 2 procenta HDP se ČR zavázala na summitu ve Walesu v roce 2014. Závazek přitom potvrdil premiér Andrej Babiš při návštěvě USA prezidentu Donaldu Trumpovi. Od slibu nyní koalice ustupuje, zejména kvůli zvyšujícím se výdajům v sociální sféře.

„Pokud bychom chtěli tohoto čísla dosáhnout, tak to bude buď znamenat zásadní změnu ve struktuře státního rozpočtu, protože těch 60 miliard by se muselo někde najít, nebo zásadní debatu o příjmech státního rozpočtu, aby se ty peníze našly. A ani k jednomu já zatím nevidím politickou vůli,“ řekl na mnichovské bezpečností konferenci Hamáček.

Vloni činil rozpočet resortu obrany 66,7 miliardy korun. To bylo jen 1,2 procenta HDP. Vláda Bohuslava Sobotky (ČSSD) přitom vytvořila harmonogram, podle kterého by měl v roce 2021 dosáhnout rozpočet 1,4 procenta HDP. Dvou procent by ČR měla dosáhnout v roce 2024.

„Naše vláda počítá s tím, že splníme, co jsme slíbili, to znamená postupně navýšíme na 1,4 (procenta HDP), a pak jsme připraveni se bavit jak dál. Je zbytečné hovořit o dvou procentech, protože i ta armáda má nějakou absorbční kapacitu,“ zahrál vládní slib do autu Hamáček.

Hamáček argumentoval také současnou kauzou, po které na ministerstvu obrany skončil náměstek pro vyzbrojování Filip Říha. Říhův konec po dohodě nastal poté, co chybně komunikoval pořizovací cenu radarů s poslaneckým výborem pro obranu.

Podle ministra zahraničí Tomáše Petříčka (ČSSD) rostou výdaje na obranu vysokým tempem. Závazky je však nutno dodržovat.

„Myslím, že je důležité držet mezinárodní závazky, ale zároveň se musíme bavit s našimi partnery ve vládě, jak toho jsme schopni dosáhnout,“ řekl k věci ministr zahraničí Tomáš Petříček.

Proti dvěma procentům na obranu se vymezil premiér Babiš, který si nemyslí, že je armáda tolik peněz schopna utratit.

Podle expertů chybí vládě schopnost strategického plánování, a soustředí se zejména na uplácení voličů. Dvě procenta HDP by podle analytiků byla schopna armáda vstřebat snadno, a to skrze změnu koncepce růstu a dozbrojení.

Před armádou totiž stojí řada výzev, které se netýkají jen přezbrojení. Jedná se například o vytvoření dronových a kybernetických pluků, které by mohly patřit ke světové špičce. Právě na alternativní bojové útvary by se podle expertů měla armáda země velikosti ČR soustředit.

(eye)