Klimaticko-energetcký bizár: V americké Kalifornii platí lidé za benzín o 2 dolary za galon více než v ostatních státech USA.

Klimaticko-energetická politika má negativní dopady nejen v EU. Velmi podivně se projevuje také například v americkém státu Kalifornie, jemuž vládne demokratický guvernér Newsom. Automobilisté v Kalifornii musí platit za galon benzínu zhruba o 2 dolary více, než v ostatních státech USA.

Obyvatelé Kalifornie tvrdě odnášejí klimaticko-energetickou politiku své vlády. Benzín za téměř 6 dolarů za galon (1 galon = 3,78 litru) ale současně komplikuje i plány kalifornského guvernéra Newsoma.

Kalifornský guvernér Gavin Newsom obviňuje z rekordních cen pohonných hmot prezidenta Donalda Trumpa a konflikt s Íránem. Kritici však tvrdí, že skutečné příčiny jsou mnohem starší a leží přímo v energetické politice nejlidnatějšího amerického státu.

Průměrná cena benzinu v Kalifornii dosáhla 5,86 dolaru za galon, zatímco celostátní průměr činí 3,95 dolaru. V Texasu řidiči platí pouze 2,70 dolaru. Kalifornie je tak suverénně nejdražším státem USA z hlediska cen pohonných hmot.

Podle kritiků se Kalifornie během posledních dvou desetiletí proměnila v jakýsi „energetický ostrov“.

Přestože disponuje nejméně 1,7 miliardy barelů prokázaných zásob ropy, těžba klesla z více než jednoho milionu barelů denně v 80. letech na pouhých 246 tisíc barelů denně na konci roku 2025. Přibližně 63 % ropy dnes stát dováží.

Zásadním problémem je také úbytek rafinérských kapacit. Zatímco kolem roku 2000 fungovalo v Kalifornii 23 rafinerií, na konci letošního roku jich má být pouze 11. Jen pět z nich přitom vyrábí významné objemy pohonných hmot.

Situaci dále zhoršilo uzavření dvou velkých závodů. Společnost Phillips 66 oznámila konec rafinerie v Los Angeles s kapacitou 139 tisíc barelů denně a firma Valero uzavírá závod v Benicii s kapacitou 145 tisíc barelů denně.

Dohromady tak Kalifornie přišla téměř o 300 tisíc barelů denní zpracovatelské kapacity, tedy asi o pětinu celkového výkonu.

Energetická zranitelnost státu se naplno projevila po vypuknutí konfliktu na Blízkém východě. Uzavření Hormuzského průlivu vyřadilo z trhu přibližně 20 % světových dodávek ropy a zemního plynu. Cena ropy Brent překročila 110 dolarů za barel a ceny benzinu rostou po celých Spojených státech.

Kalifornie je však podle kritiků zasažena mnohem silněji než zbytek země. Stát používá vlastní směs benzinu CARBOB, kterou vyrábí jen omezený počet rafinerií, což komplikuje dovoz paliv z jiných částí USA.

Guvernér státu Kalifornie Gavin Newsom (na fotografii vpravo).

Newsom dlouhodobě prosazuje ambiciózní klimatickou politiku. Kalifornie si stanovila cíl snížit emise o 90 % do roku 2045 a od roku 2035 zakázat prodej nových automobilů se spalovacím motorem. Guvernér opakovaně tvrdí, že přechod na elektromobily sníží závislost na fosilních palivech.

Realita je však složitější. Podíl elektromobilů na prodeji nových vozů v Kalifornii dosáhl v roce 2024 přibližně 25 %, ale na konci roku 2025 klesl pod 19 %. Pro splnění plánovaných cílů by přitom musel překročit 35 %.

Vyšší pořizovací ceny, nedostatečná infrastruktura a obavy z hodnoty ojetých vozů brzdí další růst.

Energetická krize přichází v citlivé době. Newsom je považován za jednoho z možných kandidátů Demokratické strany pro prezidentské volby v roce 2028. Jeho podpora mezi demokratickými voliči v New Hampshire však od listopadu klesla o devět procentních bodů na 15 %. Bývalý ministr dopravy Pete Buttigieg zde získává 29 %.

Kalifornská ekonomika s hodnotou čtyř bilionů dolarů zůstává jednou z největších na světě. Přesto rostoucí ceny energií, problémy s pojištěním nemovitostí, bezdomovectví a odliv obyvatel do levnějších států vyvolávají otázky o dlouhodobé udržitelnosti současného modelu.

Zatímco Newsom viní z drahého benzinu geopolitiku a rozhodnutí Washingtonu, jeho oponenti tvrdí, že současná krize je především důsledkem letité politiky omezování domácí energetické produkce.

Spor o to, zda je Kalifornie obětí světových událostí, nebo vlastních rozhodnutí, se tak stává jedním z hlavních témat americké debaty o energetice. (mar)