Čím dál více migrantů chce přesídlit na Nový Zéland, i když tam nedávno terorista zavraždil ve 2 mešitách celkem 50 muslimů.
Čím dál více lidí má namířeno na Nový Zéland navzdory tomu, že tam nedávno terorista postřílel v mešitách celkem 50 muslimských věřících. Po útoku v novozélandském Christchurch výrazně stoupl počet žádostí migrantů o získání víza v zemi.
Novozélandská imigrační agentura informovala, že registrace zájmu o život a práci na Novém Zélandu, což je první krok k žádosti o vízum, vzrostly během 10 dnů po útoku v porovnání s deseti dni před útokem.
Roste počet lidí, kteří na Nový Zéland chtějí přesídlit a to především Američanů a lidí z muslimských zemí.
Novozélandský imigrační úřad však nestíhá po útoku vyřizovat víza, protože dává přednost rodinným příslušníkům obětí útoku. Podle kritiků to jsou však jen výmluvy, úřad podle nich už delší dobu neplní své funkce tak, jak by měl.
Před útokem na mešity v Christchurch bylo podáno 4 844 registrací, po útoku to už bylo 6 457 registrací, uvedl Peter Elms, asistent generálního ředitele společnosti Immigration New Zealand.
Největší nárůst zájemců pocházel ze Spojených států. Před útokem Američané podali 674 registrací, po útoku 1 165 registrací.
Není jasné, nakolik v rozhodnutí Američanů hrál fakt, že novozélandské vláda se po útoku rozhodla výrazně zpřísnit vlastnictví a používání zbraní. V USA se o podobných regulací mluví prakticky po každé střelbě, zatím ale bez výsledku, protože Republikánská strana to považuje za omezování práva držet zbraň zaručovaného Druhým dodatkem Ústavy USA.
O Nový Zéland se dále zajímají obyvatelé převážně muslimských zemí. Lidé z Pákistánu, odkud bylo devět obětí útoku, podali 333 registrací po útoku, před útokem to bylo 65.
Lidé z Malajsie podali 165 žádostí, když před útokem to bylo 67.
Na zvýšení zájmu o získání víza na Novém Zélandu zřejmě mělo vliv jednání novozélandské premiérky Jacindy Ardernová, která po útoku oslovila parlament arabským pozdravem „Salám alejkum“ a která při návštěvách mešit a setkávání s rodinami obětí útoku nosila hidžáb.
Za svůj postoj si vysloužila uznání mnoha vůdců islámského světa, včetně tureckého prezidenta Recepa Tayyipa Erdogana, který používal videa na shromážděních své strany jako příklad nenávisti, které čelí muslimové.
Migranti přičítají nárůstu zájmu o zemi jednak Ardernové a jednak celkové stále poměrně klidné, optimistické a tolerantní atmosféře v zemi i po útoku. (sfr)
