Nezaměstnanost v Česku díky sezónním pracím klesla v dubnu na 3,7 procenta. (Ilustrační foto).

Nezaměstnanost v Česku díky sezónním pracím klesla ve všech krajích. Úřad práce České republiky evidoval k 30. 4. 2024 celkem 280 078 uchazečů o zaměstnání, což je o 8 545 méně než v březnu a o 18 395 více než v dubnu 2023. Podíl nezaměstnaných ke konci dubna činil 3,7 %, což znamená meziměsíčně poklesl o 0,2 procentního bodu.

V meziročním srovnání s dubnem 2023 jde o nárůst o 0,1 procentního bodu.

V mezinárodním srovnání je nezaměstnanost v ČR druhá nejnižší v celé Evropské unii. Nezaměstnanost proti březnu klesla ve všech 14 krajích a v 72 ze 77 okresů Česka. Počet  evidovaných uchazečů o zaměstnání byl v dubnu o 12 032 vyšší než počet
registrovaných volných pracovních míst.

Informoval o tom Úřad práce ČR.

Úřad práce zároveň umí najít zaměstnání pro rostoucí počet lidí – v dubnu takto pomohl 28 325 uchazečům o zaměstnání, což je o ¾ více proti stejnému období loni. Proti loňsku o polovinu vzrostl i počet rekvalifikací.

V dubnu pokračoval pozitivní trend poklesu míry nezaměstnanosti, který byl z velké části znovu způsoben pokračujícím nástupem sezónních prací v oblasti stavebnictví, zemědělství, případně služeb a opětovným návratem k živnostem, které byly přes zimu přerušeny.

Opětovné započetí živnosti je i v tomto měsíci v některých okresech nejčastějším důvodem odchodu z evidence uchazečů o zaměstnání, uved úřad.

Meziměsíční pokles nezaměstnanosti je téměř výlučně způsoben snížením nezaměstnanosti mužů, u kterých poklesl podíl nezaměstnaných z 3,6 % na 3,4 %, zatímco podíl nezaměstnaných žen zůstal na 4,1 %, tedy na stejné úrovni, jako v přechozím měsíci.

V absolutním vyjádření poklesl počet mužů v evidenci Úřadu práce ČR o 6,7 tis. a v případě žen to bylo pouze o 1,8 tis. Ženy tak ze sezónních prací profitují  výrazně méně než muži.

„Česká republika si dlouhodobě drží jednu z nejnižších nezaměstnaností v EU. Stále je vysoká poptávka po nových zaměstnancích, za což patří poděkování hlavně zaměstnavatelům, kteří umí vytvářet nová pracovní místa,“ zdůraznil ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL).

„Další sílu na domácím pracovním trhu chceme aktivizovat například pomocí podpory částečných úvazků a zvýhodnění pro pracující důchodce. Naše ekonomika potřebuje také kvalifikované pracovníky ze zahraničí, abychom mohli plně využít
jejího potenciálu,“ dodal ministr.

„Nezaměstnanost klesla ve všech krajích a v drtivé většině okresů naší země. Sezónní práce ve stavebnictví, zemědělství, ale i službách hrají velkou roli, stejně jako to, že se lidé opět vracejí ke svým živnostem. Počet volných pracovních míst v podstatě stagnuje již čtvrtý měsíc po sobě. Proto znovu připomínám jedinečnou možnost pro všechny, kteří chtějí něco udělat
pro posílení svých šancí najít lepší práci,“ podotkl dále.

Vysočina dohnala Prahu a má nejméně nezaměstnaných v Česku

Nejvyšší podíl nezaměstnaných osob (podíl dosažitelných uchazečů o zaměstnání ve věku 15–64 let) byl v dubnu
v Ústeckém kraji (5,9 %) a Moravskoslezském kraji (5,3 %).

Tyto regiony měly nejvyšší podíl nezaměstnaných osob ve stejném období i loni. Naopak nejnižší nezaměstnanost byla v Praze a v kraji Vysočina (2,8 %). Meziročně se situace nejvíce změnila v kraji Vysočina, kde podíl nezaměstnaných osob
poklesl oproti dubnu 2023 o 0,3 procentního bodu.

Na úrovni okresů jsou rozdíly ještě více patrné. Nejnižší nezaměstnanost byla ke konci dubna v okresech Praha-východ (1,5 %), Praha-západ (1,6 %), Benešov a Pelhřimov (2,0 %).

Naopak nejvyšší podíl nezaměstnaných hlásí okres Karviná (8,1 %), Most (7,8 %), Chomutov a Bruntál (6,9 %).

Počet volných míst stagnuje, na jedno volné místo připadá zhruba jeden uchazeč

Ke konci předchozího měsíce nabízeli zaměstnavatelé prostřednictvím ÚP ČR celkem 268 046 volných pracovních míst, o 614 méně než v březnu a o 16 484 méně než před rokem (pokles o 6 %). Na jedno volné pracovní místo aktuálně připadá v ČR v průměru zhruba 1 uchazeč o zaměstnání.

Z toho nejvíce v okresech Karviná (10,8), Bruntál (6,8), Hodonín (5,8) a Děčín (5,2).

Na přibližně 73,1 % z nahlášených volných pracovních míst zaměstnavatelé hledají uchazeče se základním či nižším vzděláním, 67,4 % pak tvoří volná místa vhodná i pro cizince.

Zaměstnavatelé mají nejčastěji zájem o dělníky v oblasti výstavby budov, o obsluhu vysokozdvižných vozíků a skladníky, o montážní dělníky, kuchaře, o řidiče nákladních automobilů a tahačů, nebo uklízeče.

V Česku pracuje přes 118 tisíc uprchlíků

Z dat Úřadu práce ČR vyplývá, že od vypuknutí konfliktu (24. 2. 2022) do konce dubna 2024 získalo práci již celkem 414 951 osob z Ukrajiny pod dočasnou ochranou (280 304 z nich jsou ženy, tedy téměř 68 %).

Někteří uprchlíci se mezitím již vrátili zpět domů nebo ze zaměstnání odešli. Ke konci dubna jich na území ČR pracovalo 118 163. Nejvíce ve Středočeském (20 954 osob) a Plzeňském kraji (16 766 osob) a v Praze (14 489 osob).

Nejčastěji pak jako montážní dělníci výrobků a zařízení nebo pomocníci ve stavebnictví, výrobě a v dopravě, dále také jako obsluha stacionárních strojů a zařízení. V určitých oblastech tak zaměstnavatelé získali zaměstnance, které tolik potřebovali, uvedl Úřad práce.

Ke konci dubna evidoval ÚP ČR celkem 16 204 občanů Ukrajiny s dočasnou ochranou (v březnu 16 044 osob), kteří si podali žádost o zařazení do evidence zájemců o zaměstnání (1 825 zájemců o zaměstnání, v březnu 1 792 zájemců o zaměstnání) nebo žádost o zprostředkování zaměstnání (14 379 uchazečů o zaměstnání, v březnu 14 252 uchazečů o zaměstnání) o zaměstnání.

Z celkového počtu uchazečů o zaměstnání pak občané Ukrajiny s dočasnou ochranou tvořili 5,1 % (v březnu 4,9 %). Od vypuknutí války na Ukrajině do 30. 4. 2024 se na Úřadu práce ČR zaevidovalo celkem 54 811 (v březnu 53 475) osob
s dočasnou ochranou. (sfr)