Senát se ocitl v patu kvůli nedohodě na novém předsedovi.

Senát se ocitl v patu při volbě svého nového předsedy. Končící šéf horní komory, Milan Štěch, pohrozil navržením nového, v pořadí 4. kandidáta. Sám však už na funkci předsedy Senátu nehodlá kandidovat. O křeslo šéfa Senátu se zatím neúspěšně ucházejí Jaroslav Kubera (ODS), Jan Horník (STAN) a Václav Hampl (za KDU-ČSL).  

Štěch (ČSSD) uvedl, že by senátorské kluby mohly nominovat do volby nového šéfa horní komory ještě konsenzuálnějšího kandidáta. Prohlásil, že kluby, které nominovaly dosavadní tři adepty, by mohly ještě přijít se jménem, které by získalo širší okruh hlasů.

Středeční schůzka zástupců nejsilnějších senátorských klubů nepřinesla dohodu na společném kandidátovi. Nominace přitom musí být uzavřeny do úterý.

Předsedové klubů ODS a STAN Miloš Vystrčil a Jan Horník však sami nevěří, že by se kluby na jednom kandidátovi na předsedu Senátu dohodly do 14. listopadu, kdy se uskuteční první povolební schůze horní komory.

Její členové si tak pravděpodobně budou šéfa Senátu vybírat v tajné volbě poprvé z více než dvou kandidátů.

Podle Štěcha ale v zákulisí Senátu zní, že by strany mohly přijít ještě s dalším kandidátem, o koho jde, nechtěl prozradit.

V dosavadní historii horní komory si senátoři mohli vybrat z více kandidátů jen v letech 1998 a 2004, kdy měli na výběr mezi Libuší Benešovou (ODS) a Petrem Pithartem (KDU-ČSL), respektive, ve druhém případě mezi Přemyslem Sobotkou (ODS) a nestraníkem Josefem Jařabem.

V obou případech vyhráli zástupci ODS.

Volba předsedy Senátu může být podle zákona nejvýše dvoukolová, přičemž kandidáti musí být navrženi 24 hodin před začátkem volby.

Pokud by žádný z nich v prvním kole nezískal nadpoloviční většinu, tedy minimálně 41 hlasů v případě hlasování všech 81 senátorů, do finále postoupí dva nejúspěšnější kandidáti. Jestliže ani ve finále by žádný z nich nezískal většinu hlasů, musí se do deseti dnů konat volba nová. (sfr)