Rusko se obává, že by přijetí Gruzie do NATO rozpoutalo strašlivý konflikt... (na fotografii cvičení NATO)

Rusko se obává, že by přijetí Gruzie do NATO rozpoutalo strašlivý konflikt. Prohlásil to ruský premiér Dmitrij Medveděv v návaznosti na řeč prezidenta Gruzie Giorgiho Margvelašviliho, který obvinil Rusko z okupace gruzínských území, tedy separatistických provincií Abcházie a Jižní Osetie. 

„To (přijetí Gruzie do NATO i bez Abcházie a Jižní Osetie) by mohlo vést k potenciálnímu konfliktu, nade vší pochybnost, protože pro nás Abcházie a Jižní Osetie jsou samostatné státy, s nimiž máme přátelské vztahy, jakož i státy, v nichž jsou naše vojenské základny. Pokud na ně jiná země hledí jako na své území, chápeme, že to může vést k velice vážným následkům,“ řekl Medveděv při příležitosti desátého výročí krátké války s Gruzií o odštěpeneckou provincii Jižní Osetie

„Doufám, že vedení NATO přece jen pochopí, že nemá v tomto směru nic podnikat,“ uvedl ruský premiér pro list Kommersant s tím, že Rusko chápe rozšiřování aliance jako své „absolutní ohrožení“.

Snaha přijmout Gruzii do NATO je podle Medveděva „naprosto neodpovědná“ a jde o „ohrožení míru“, protože Gruzie hledí na „jistá území, z ruského hlediska státy, jako na své“.

Přijetí země s nevyřešenými územními spory do aliance by mohlo „vyprovokovat strašlivý konflikt“, a tak nedokáže pochopit, k čemu by to bylo dobré. Zrovna tak by se prý do NATO dalo přijmout Kosovo, anebo mezinárodně neuznaná Severokyperská turecká republika.

„Státy NATO, ať říkají naši kolegové z aliance cokoliv, stejně hledí na Rusko jako na potenciálního protivníka,“ míní ruský premiér.

„A když se prstenec okolo naší země začíná svírat a množství zemí v NATO se stále zvětšuje a zvětšuje, nemůže nás to neznepokojovat. Protože v tomto případě jde nejen o strategické jaderné síly, ale i o taktické jaderné zbraně, které při přiblížení k ruským hranicím dostávají strategické kvality, jakož i o nejaderné prostředky, které v současnosti jsou vzhledem k vysoké přesnosti s to způsobit ohromné škody,“ vysvětlil šéf vlády.

Jižní Osetie se od Gruzie s ruskou pomocí odtrhla na počátku 90. let. Prezident Gruzie Margvelašvili při přijetí místopředsedy ukrajinské vlády a ministrů zahraničí Litvy, Lotyšska a Polska prohlásil, že okupace začala nikoli v srpnu 2008, ale mnohem dříve, v letech 1991 a 1992, kdy „Rusko za pomoci hybridní války odtrhlo od ústřední vlády Gruzie dva její regiony“.

„Nesmíme se bát nazývat věci pravými jmény. To, co dělalo a dělá Rusko proti svrchovanému státu, je válka mezi Ruskem a Gruzií, je to agrese, je to okupace a je to popření všech mezinárodních norem,“ citovala gruzínského prezidenta agentura Interfax. (jaz)