Česko směřuje na samotný vrchol v pití alkoholu. Před námi jsou jen Litevci. Neblahým vzorem občanů je například Jean-Claude Juncker, který se nestyděl opít ani na summitu NATO.

Spotřeba alkoholu v Česku roste a to i u dětí. ČR je společně s Francií na druhém místě ve spotřebě alkoholu. Může se tomu ale někdo divit? Když zkombinujeme národní tradici a neblahé vzory politických alkoholiků typu Miloše Zemana a Jeana-Clauda Junckera, je na „úspěch“ v soutěži alkoholismus mezi národy zaděláno. 

V Česku spotřeba alkoholu roste, a to i u dětí. Více pijí už jen Litevci. Zajímavostí je, že spotřeba alkoholu v Rusku klesá, ale to je jiné téma.

V roce 2017 vypil každý občan Česka (včetně nemluvňat) průměrně 11,7 litru čistého alkoholu.

Mezi zeměmi Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) se tak Česko společně s Francií dělí o druhou příčku ve spotřebě alkoholu. První místo získali obyvatelé Litvy, kde se vypije 13,3 litru čistého alkoholu na osobu.

Ještě v roce 2013 byli Češi ve spotřebě alkoholu na osmém místě. Více pili například Němci, Rakušané nebo Rusové.

Podle OECD ve většině ostatních zemí spotřeba od roku 1990 klesala, v Česku naopak rostla.

Zajímavé je, že před Listopadem byla míra alkoholismu v ČR nižší, než dnes. Spotřeba alkoholu zdejších obyvatel se v roce 1989 pohybovala kolem 10,5 litru na osobu.

Už v roce 1992 se však vyšplhala na téměř současnou úroveň. Maximálních 12,1 litru dosáhla země v roce 2008. V ostatních letech mírně klesala či stoupala.

Přitom, Slováci se podle posledních dat umístili až na 15. místě s 9,9 litru alkoholu na hlavu.

Hraný boj

Jasně se ukazuje, že boj zdejších vlád proti alkoholismu je jen hraný. Vláda totiž nepotřebuje, aby lidé přestávali pít alkohol. Co by si státní pokladna bez alkoholiků počala? Spotřební daň a DPH, které plynou z prodeje alkoholu, jsou pro stát a jeho rozhazovačné choutky doslova spásou.

Národní drogový koordinátor Jindřich Vobořil se domnívá, že spotřebu alkoholu by v Česku mohlo snížit jeho zdražení, zvýšení spotřební daně a více peněz na prevenci.

To je však věčně hraná píseň. Alkohol kvůli daním zdražuje rok co rok. Státní preventivní programy proti alkoholismu se střídají jak na běžícím pásu.

A výsledek? Rostoucí spotřeba alkoholu a vynikající „úspěchy“ v mezinárodním srovnání.

Jako duhy

Při hlubším zkoumání je nutno si klást otázku, proč by lidé v Česku neměli konzumovat alkohol, když dva nejvyšší političtí představitelé pijí jako duha?

Občané v Česku mají „skvělé“ příklady alkoholiků permanentně před očima. Mají „ideální“ vzory. Může se někdo divit tomu, že je alkoholismus mezi lidmi považován za normalitu?

Když mohou pít nejvyšší političtí představitelé, reprezentanti lidu, proč by nemohli pít běžní občané? Jsou snad něco méně?

Když už se alkoholickým papalášům nemohou vyrovnat v privilegiích a platech, tak se jim alespoň snaží vyrovnat v životním stylu, v němž alkohol hraje stěžejní roli.

Rozdíl je pouze v tom, že prostí občané svou nestřídmou konzumací alkoholu nedělají ostudu Česku ani Evropě. Totéž se nedá říci o některých vysoce postavených politicích.

Národ má stále v neblahé paměti korunovační extempore prezidenta Miloše Zemana, jež bylo oficiálně vysvětlováno chřipkou. Přitom, Zeman se svoji lásku k alkoholu nikdy nesnažil skrývat a mnohdy ji dokonce dával na odiv.

Vzpomeňme spanilé jízdy po krajích, kde tvrdý alkohol vždy tekl proudem.

Opilý Lucemburčan

Nejnovějším „vzorem“ pro občany je jistý opilý Lucemburčan, který ve službách kancléřky Merkelové vládne Evropské unii a tedy i Česku. Juncker. Jean-Claude Juncker.

Summit NATO, Brusel (13. 7. 2018): Juncker bez pomoci druhých není schopen najít schod, natož na něj vystoupit.

Junckerovo šokující opilecké „představení“ na summitu NATO vejde jistě do dějin. A nebylo to poprvé, kdy šéf Evropské komise v přímém přenosu ukazoval, že papaláši nemusí dodržovat pravidla ani zákony.

Copak by prostý občan mohl v pracovní době konzumovat alkohol? Státní zákony by ho poslaly na dlažbu natotata.

Předseda Juncker však zřejmě svoji veřejnou činnost, za kterou je z kapes daňových poplatníků placen více než královsky, za práci nepovažuje… A tak si dělá co chce.

Prostí lidé pak jen žasnou. Nebo se smějí Evropské unii, což přiznal i předseda Senátu Milan Štěch.

Každopádně však, při pohledu na pány Zemana a Junckera, si každý občan může velmi snadno obstarat alibi pro každý další smrtící doušek alkoholu.

Když mohou „konzumovat“ naši představitelé, proč bychom nemohli pít i my, co se živíme normální prací?

Alkohol a smrt

V Česku má nakročeno k závislosti 1,5 milionu lidí, což je téměř 20 procent Čechů. Více než půl milionu lidí, tedy asi pět až osm procent, pije tolik, že má alkohol vážné dopady na jejich fyzické či duševní zdraví.

Ročně umírá v důsledku konzumace alkoholu asi 6 500 lidí, alkoholismus má i nepříznivé sociální důsledky a je spojen s rizikem úrazů a dopravních nehod.