Britská premiérka Mayová se kvůli svému postupu při jednání o odchodu z EU dostává pod silný tlak nespokojených přívrženců tvrdého brexitu.

Britská premiérka Theresa Mayová se dostává pod vzrůstající tlak. Její způsob vyjednávání podmínek brexitu naráží na čím dál větší nespokojenost euroskeptických členů konzervativní strany. Prvotní příčinou problémů Theresy Mayové je katastrofální výsledek parlamentních voleb v minulém roce, které vyhlásila jako předčasné v očekávání jasného vítězství a posílení své pozice.

Místo toho však ztratila křehkou vládní většinu a udržela se v Downing Street číslo 10 jen díky dohodě s irskými unionisty. Její autorita v konzervativní straně dramaticky utrpěla a žádné zlepšení její pozice není na obzoru.

Většina jejích vlastních poslanců ji nevěří a považuje její způsob vedení vlády za beznadějně neinspirativní. Nyní, když zbývá jen jeden rok na uzavření dohody o Brexitu (aby se následně ještě dohoda stihla všemi stranami schválit), musí britská premiérka činit rozhodnutí, kterým se zatím vyhýbala.

Celní unie bude a nebude

Předně se musí rozhodnout, jak bude vypadat podoba celní unie s EU a zda vůbec nějaká celní unie bude. Musí se rozhodnout, jak bude nadále provázáno britské a evropské právo. A musí se rozhodnout, jak dlouho bude trvat přechodné období mezi členstvím Spojeného království v EU a konečným stavem vyjednaným v dohodě o odchodu.

Volba není jednoduchá. Britský průmysl a především londýnské finanční centrum potřebuje nějakou formu dohody, která zajistí britským výrobkům a především britským bankéřům přístup na evropský trh.

Jenže dohoda ve stylu EFTA (Evropského sdružení volného obchodu) by znamenala zachování jurisdikce evropského soudního dvora, volného pohybu osob a nutnosti dále implementovat evropskou regulaci. To je varianta pro konzervativce zcela nepřijatelná a jednoznačně odmítnutá.

Dohody nevyhovují

Zastáncům tvrdého Brexitu nevyhovuje ani dohoda ve stylu Švýcarska, která by kromě volného pohybu osob znamenala i podstatný finanční příspěvek do rozpočtu EU. A nevyhovuje jim ani dohoda, kterou má s EU Ukrajina, protože tato zahrnuje povinnou akceptaci evropských standardů.

Nelíbí se jim ani dohoda, jakou má s EU Turecko, protože za dohodu o bezcelním přístupu na evropský trh se Turci museli vzdát nezávislé obchodní politiky (bez souhlasu EU nesmí Tureckou uzavřít žádnou obchodní dohodu).

Pak ovšem zbývá jenom dohoda ve stylu Kanada – EU, která zavádí bezcelní obchod s rozhodčími tribunály složenými se zástupců obou stran. Tato dohoda každé straně ponechává naprostou volnost v řízení imigrační politiky.

Jenže dohoda s Kanadou byla v EU schválena jen s velkými obtížemi, protože nutí evropské spotřebitele akceptovat neevropský výrobek (podle kanadského standardu). Mimochodem v ČR byl největším odpůrcem obchodní dohody s Kanadou Tomio Okamura, který naráz vzal evropskou regulaci za svou a tvrdě se vymezil proti jejímu oslabování dovozem evropsky nezregulovaných výrobků.

Podobný problém mají Svobodní, kteří tvrdí, že není nic jednoduššího než vystoupit z EU a vstoupit do EFTA.

Skutečný či mírný Brexit

Britští konzervativci, ale chtějí skutečný Brexit, ne jenom formální vystoupení z EU. A skutečný Brexit znamená: žádná jurisdikce soudního dvora EU, žádná evropská regulace, žádný volný pohyb osob.

Tedy v žádném případě členství v EFTA.

Mezi konzervativci sílí podezření, že Theresa Mayová ve skutečnosti plánuje nějakou formu dohody s EU, která výměnou za přístup na jednotný trh, zachová něco z vlivu EU v Británii.

Oleje do ohně přilil britský ministr financí Philip Hammond, který před pár dny v Davosu prohlásil, že Británie vyjedná s EU mírnou formu Brexitu.

Devastující kroky

Vůdce euroskeptických konzervativních poslanců Jacob Rees-Mogg v reakci na to vyzval Theresu Mayovou, aby ministra financí odvolala, jinak sama bude čelit hlasování o nedůvěře.

Představa, že vliv EU zůstane v Británii zachován a vlastní vystoupení bude jenom formálním aktem, je pro euroskeptiky nepřijatelná natolik, že jsou ochotni spustit proces odvolávání a výběru nového premiéra pouhý rok pro předčasných volbách.

Devastující dopady takového kroku (tj. odvolání Mayové) na vyhlídky konzervativní strany v dalších volbách jsou jedinou nadějí pro Theresu Mayovou. I když i zastánci mírného Brexitu ji také považují za neschopnou, představa těžkého vnitrostranického souboje je patrně donutí se za stávající premiérkou sjednotit a pokusit se pod jejím mdlým vedením jít dál.

Ale jen do chvíle dokud se neobjeví kandidát na nového šéfa strany a premiérskou funkci, který bude aspoň trochu přijatelný. (mar)