Státní rozpočet v deficitu, státní dluh je vysoký, ale komunálním politikům porostou v roce 2018 platy.

Stát je v deficitu a jeho zadlužení se prohlubuje. Přesto komunálním politikům v roce 2018 vzrostou platy, některým až o 20 tisíc měsíčně. Pražská primátorka Krnáčová (ANO) si vydělá (bez odměn) 120 tisíc. Naopak, brněnskému primátorovi se plat sníží…

Většina starostů, primátorů a krajských hejtmanů si však od roku 2018 finančně polepší. Vstupuje v platnost novela, která odstraňuje „nerovnováhu“ v jejich odměňování.

Starostové totiž dosud měli stejný plat, k němuž dostávali bonusy podle velikosti obce. Vznikaly tím velké rozdíly. U nejmenších a největších obcí činily až desetitisíce korun měsíčně.

Starostům a primátorům od příštího roku vzrostou platy zhruba o 8,5 procenta. Podle velikosti obcí, měst a městských částí, které vedou, budou vydělávat od 36 500 korun do téměř 95 tisíc Kč.

Hejtmani a pražský primátor budou dostávat průměrně o téměř 16 procent víc, přijdou si na 109 500 až 120 500 korun.

Pražská primátorka bude vydělávat 120 447 Kč měsíčně, tedy o 14 505 Kč víc než loni. Hejtmani budou brát minimálně 109 497 Kč, polepší si průměrně zhruba o 15 800 korun.

Nejvíc se zlepšení projeví u hejtmanů Libereckého a Karlovarského kraje, u kterých průměrně nárůst činí 19 600 Kč.

Zákonodárci schválili novelu zákona o obcích začátkem letošního roku. Ministerstvo vnitra pak připravilo nařízení, které stanovuje základy odměn. Základ měsíční odměny pro starosty obcí, v nichž žije do 300 obyvatel, je stanoven jako 1,3násobek průměrné měsíční mzdy v nepodnikatelské sféře za rok 2016, tedy 28 076 Kč.

Pohorší si naopak například brněnský primátor. Pro brněnské, ostravské a plzeňské zastupitele totiž vznikla v tabulkách zvláštní kategorie v době, kdy města zajišťovala působnost okresních úřadů pro okresy na svém území.

Zvyšování platů komunálních a krajských politiků nastává v době, kdy rozpočet v letošním roce skončí (podle odhadu ministryně Schillerové) v deficitu 10 miliard Kč.

Na rok 2018 Sněmovna na návrh vlády schválila státní rozpočet s deficitem 50 miliard korun.

Státní dluh sice za tři čtvrtletí roku 2017 klesl o 3,3 miliardy korun na 1,61 bilionu korun. Na každého Čecha hypoteticky připadá dluh zhruba 152 tisíc korun.

Na konci června však státní dluh činil ještě 1,789 bilionu korun. Snížení dluhu na 1,61 bilionu dosáhlo ministerstvo financí účelovou operací tak, že naplánovalo pro druhé a třetí čtvrtletí velmi nízké emise státních dluhopisů.

Zároveň všechny pokladniční poukázky (velmi krátkodobé dluhopisy), ze kterých ministerstvo profitovalo díky záporným výnosům, byly prodávány jen se splatnostmi do konce září. (sfr)