Poptávka v hlavním městě po nových bytech je mnohem větší než nabídka. Metropole by potřebovala ročně stavět zhruba 5 až 10 tisíc nových bytů.

Tempo bytové výstavby v Praze není dostačující. Poptávka v hlavním městě po nových bytech je mnohem větší než nabídka. Metropole by potřebovala ročně stavět zhruba 5 až 10 tisíc nových bytů.

Náměstkyně primátorky hl. m. Prahy a zastupitelka Petra Kolínská (Strana Zelených) vidí řešení ve větším zapojení města, které by podle ní mělo stavět více nájemních bytů.

„Zcela jistě se blíží doba, kdy dojde k renesanci nájemního bydlení. A je to právě město a městské části, které mají udávat v oblasti nájemního bydlení tón,“ uvedla.

V posledních letech se podle Kolínské výstavba městských bytů úplně zastavila.

„Je to zcela nepřijatelná situace a současná koalice pracuje na nápravě. Založili jsme speciální fond pro výstavbu nových bytů a rekonstrukci bytů, které jsou dnes neobyvatelné. Do fondu se posílají všechny peníze, které město získá z prodeje nemovitostí,“ podotkla.

„Finalizujeme také přehled pozemků ve vlastnictví města, které by pro tuto výstavbu byly nejvhodnější,“ doplnila.

Město se tak podle ní stane silným hráčem v oblasti nájemního bydlení a bude pozitivně ovlivňovat i přístup soukromých pronajímatelů.

„Zkušenosti z hospodaření bytových družstev a společenství vlastníků jednotek přitom jasně dokládají, že dostupné nájemné plně pokryje náklady na opravy a údržbu domu. Chci, aby město také podpořilo družstevní bytovou výstavbu,“ dodala.

Praha novou výstavbu potřebuje

Poslanec Jakub Michálek (Piráti), který byl do prosince 2017 zastupitelem hl. m. Prahy, upozornil, že pokud se do Prahy každý rok nastěhuje 10 tisíc nových obyvatel, tak metropole logicky novou výstavbu potřebuje.

„Lokalit je samozřejmě mnoho. Například před výstavbou nového metra D by bylo správné, aby město využilo tamější pole, některá ve vlastnictví města, a umožnilo na nich místo pěstování obilí vystavět nové bytové komplexy,“ uvedl Michálek.

„Po developerech by naopak tvrdě vyžadovalo, aby část ze zhodnocení pozemku z pole na stavební parcelu, které může dosahovat stovek milionů korun, investovali do místní infrastruktury.“

Podle Michálka může Magistrát zvýšit tempo výstavby v metropoli několika způsoby.

„Je potřeba tlak na Ministerstvo pro místní rozvoj, aby zjednodušilo stavební řízení a modernizovalo celý povolovací proces výstavby,“ upozornil.

„Dále je nutné využívání brownfieldů nebo prosazování společenské odpovědnosti developerů, kteří musí předkládat kvalitní projekty zapadající do prostředí a přispívat k rozvoji veřejné vybavenosti v místě stavby,“ podotkl.

Výstavba by se měla zrychlit

Tempo výstavby by podle oslovených zastupitelů mělo být dynamičtější.

„Hlavně v místech, kde je zástavba, kde jsou školy, školky, obchody. Nezastavujme zelené plochy na krajích měst, nechme pole polem, ale zastavujme haly, nádražní plochy, placaté střechy a podobně,“ uvedl Pavel Richter, zastupitel za TOP 09.

„Proč se 20 let bavíme o Bubnech, když stačí do toho území udělat copy/paste z okolní blokové zástavby? Co zásadního se odehrálo na Smíchově na zástavbě nádraží, než umístění stejné blokové zástavby? Nepleťme se pod ruce architektům a nechme je stavět a eliminujme potřeby povolení a regulace,“ řekl.

Podle zastupitele ODS Ondřeje Martana je žádoucí, aby vůbec v Praze nějaké tempo výstavby existovalo.

„Praha by potřebovala stavět cca 5000 bytů ročně, aby si udržela únosnou výši nájmů a zároveň i ředila cenově orientované prostředí developmentu. Současný trend směřuje k významně vyššímu osídlení měst. Pokud Praha neumožní dynamickou výstavbu na svém území, bude se stavět prostě jinde…Ke škodě zejména Prahy,“ podotkl.

Kolínská soudí, že těžištěm nové výstavby by měly být pozemky v širším centru města, které jsou dnes opuštěné a tvoří obvykle bariéru v prostupnosti města.

„Příkladem takových brownfieldů, na jejichž transformaci pracujeme, jsou například lokalita bývalého nákladového nádraží Smíchov – kde vzniká nová čtvrť Smíchov City, bývalé nádraží Bubny, Rohanský ostrov nebo prostory po zmizelých továrnách ve Vysočanech,“ sdělila.

„Brownfieldy v Praze tvoří až cca 1400 hektarů pozemků, jejichž zástavba vyžaduje úzkou spolupráci soukromých vlastníků a veřejné správy,“ dodala.

V zahraničí je přitom podle ní obvyklé, že část nově postavených obytných domů v těchto lokalitách přechází do vlastnictví města či městských neziskových organizaci. I o tento model spolupráce chce Kolínská za město usilovat.

Optimální tempo reaguje na potřeby občanů

Michálek upozornil, že by rozhodně neměly být zastavěny všechny dostupné pozemky.

„Měla by existovat pragmatická a reálně udržitelná koncepce bytové výstavby, která bude respektovat potřeby občanů na dostupné bydlení, bude zachovávat veřejný prostor včetně zeleně. Výstavba je už dnes přeregulovaná,“ řekl.

Za optimální tempo výstavby považuje Michálek takové, že reaguje na růst poptávky nových obyvatel Prahy tak, aby se extrémně nezdražovaly byty a nájmy pro stávající obyvatele.

Podle Richtera je optimální tempo výstavby v Praze asi 10 tisíc bytů ročně.

„Pět tisíc na obnovení současného bytového fondu a pět tisíc na nové obyvatele Prahy. Vše ale ve městě,“ sdělil.

Martan si myslí, že tempo bytové výstavby v metropoli by rozhodně mělo být vyšší než dnes.

„Otázka na míru zastavitelnosti je těžko uchopitelná. Stává se z ní socioekonomický problém. Budete-li stavět málo, budou byty drahé, a tedy i nedostupné. Bude-li jich příliš mnoho, ponese to s sebou jiná zatížení jako nedostatek veřejné vybavenosti, MHD, a podobně,“ varoval Martan.

„Já zde vidím prostor pro desítky tisíc bytů v průběhu dalších cca 15 let. Ono to ostatně ani jinak nepůjde, pokud má mít Praha v roce 2030 přes 1,6 milionu obyvatel,“ řekl.

Vedení Prahy musí stabilizovat investorské prostředí

Podle Kolínské se optimální tempo výstavby určuje obtížně.

„To se těžko určuje. Kolik z nich bude okamžitě skoupeno pro AirBnB? Kolik z nich developeři postaví a neprodají? Vycházíme z toho, že prázdné domy ve městě ponecháme prázdné a nebudeme to řešit? To jsou problémy, jejichž neřešení nelze nahradit pouhou výstavbou dalších a dalších metrů krychlových,“ uvedla.

„Magistrát má nastavit jednoduchá pravidla, působit na zákonodárce, aby zjednodušili povolovací procesy, podpořit úředníky, aby se nebáli rozhodovat. Mám kacířskou myšlenku na odtržení stavebních úřadů od radnic a jejich přímé řízení ministerstvem pro místní rozvoj,“ uvedl Richter.

„Zmizel by tlak na samosprávy od občanů a došlo by i ke zvýšení sebevědomí úředníků nesedících v budovách radnic.“

Podle Martana se politické vedení Prahy musí v první řadě snažit o stabilizaci investorského prostředí.

„Není možné si hrát na zelené aktivisty blokující územní plán a chtít dostupné byty pro Pražany. Popíráme tím základní ekonomické zákony nabídky a poptávky,“ řekl Martan.

Martan se domnívá, že pokud nedojde v historicky krátké době k odblokování velkých rozvojových území hlavního města, bude docházet nejen k urbanizaci jeho přímého okolí ve Středočeském kraji, ale zejména dále porostou neúměrně ceny bytů a stavebních pozemků.

Nejvíce se bude stavět v Praze 8 a 9

Ze statistik je vidět, že v Praze se v současnosti staví byty tempem stejným či dokonce nižším, než v době, kdy v Česku panovala ekonomická krize. Přitom ekonomika ČR dnes roste nejlépe za posledních 10 let a hypotéky jsou nejlevnější a nejdostupnější, co kdy byly.

Developeři předpovídají, že v roce 2018 bude v Praze zhruba 5,5 tisíce zájemců o vlastní bydlení. Přestože byty v minulých letech prudce podražily, poptávka bude podle developerů stejně vysoká jako loni.

Mezi městské části s nejaktivnější výstavbou budou i letos patřit hlavně Praha 8 a Praha 9 nebo Stodůlky či Zličín v Praze 5. Naopak v užším centru Prahy se s výjimkou několika menších, luxusních a drahých projektů podle Hospodářských novin stavět téměř nebude.

Výstavba nových bytů v Praze se nezastavila, není však dostatečná, aby uspokojila poptávku. Vzhledem k tomu, že v posledních letech kulminují maximálně výhodné ekonomické podmínky (robustní růst ekonomiky, dostupnost úvěrů je maximální a tak dále), nejsou výsledky ve výstavbě bytů v Praze závratné.

Fakticky se v současném volebním období Magistrátu počty nových bytů i povolení pohybují na úrovni krizového období let 2009 až 2011 a zdaleka nedosahují úrovně let 2006 – 2008.

Počet dostupných bytů v nabídce developerů meziročně klesl o zhruba desetinu na 3650. V polovině roku 2015 jich bylo téměř dvakrát tolik.

Na konci loňského roku bylo podle analýzy Institutu plánování a rozvoje hlavního města Prahy v metropoli v různých fázích výstavby 118 projektů s 13 206 byty. Průměrná velikost těchto bytů je 82,7 metru čtverečního. Průměrná cena nového bytu se podle iDnes.cz v developerském projektu pohybuje okolo sedmi milionů korun.

Průměrná nabídková cena za byt v developerském projektu se za poslední dva roky zvýšila o více než 30 procent. Zatímco v roce 2015 stál metr čtvereční v novém bytě v průměru 57 121 korun, v roce 2017 to bylo již 75 007 korun.

Za hlavní příčinu prudkého zdražování developeři označují souběh poklesu nabídky nových bytů a vysoké poptávky způsobené levnými hypotékami a dobrou ekonomickou situací Čechů.

Ani omezení hypoték situaci zásadně nezmění a připočíst je potřeba také rostoucí ceny stavebních prací, díky čemuž budou byty i v roce 2018 dále podražovat.

Nedostatek bytů v Praze: Staví se, ale méně než v době ekonomické krize