Rostoucí využívání umělé inteligence začíná výrazně zvyšovat nároky na světovou energetiku. Podle Mezinárodní energetické agentury (IEA) by datová centra měla v roce 2030 spotřebovávat přibližně 950 terawatthodin (TWh) elektřiny ročně. To je množství srovnatelné s celkovou roční spotřebou elektřiny Japonska, jedné z největších světových ekonomik. Přestože půjde přibližně o tři procenta světové spotřeby elektřiny, rychlost růstu a koncentrace této nové poptávky mohou představovat významnou výzvu pro energetické soustavy.
Datová centra zatím představují jen malou část světové energetické spotřeby
Celosvětová spotřeba elektřiny dosáhla v roce 2025 přibližně 31 779 TWh. Z toho na provoz datových center připadlo podle IEA zhruba 485 TWh, tedy asi 1,53 procenta. Na první pohled jde o poměrně zanedbatelný podíl. Většina světové elektřiny se nadále spotřebovává v průmyslu, domácnostech, dopravě, službách a dalších oblastech hospodářství.
Do konce desetiletí se však situace může výrazně změnit. IEA předpokládá, že spotřeba datových center vzroste ze současných 485 TWh na přibližně 950 TWh ročně. Jejich podíl na světové spotřebě elektřiny se tak zvýší zhruba na tři procenta.
V absolutních číslech to znamená nárůst o dalších 465 TWh ročně během pouhých pěti let. Takové množství elektřiny představuje téměř dvojnásobek současné roční spotřeby České republiky.
Elektřina jako pro celé Japonsko
Pro představu o skutečném rozsahu budoucí spotřeby datových center je výmluvné srovnání s Japonskem. Tato vyspělá průmyslová země spotřebovala v roce 2025 přibližně 1030 TWh elektřiny. Předpokládaná spotřeba světových datových center v roce 2030 tak bude odpovídat více než devadesáti procentům současné japonské spotřeby.
Jinými slovy, světová datová centra budou potřebovat téměř tolik elektřiny jako celé Japonsko. A přestože jde o přibližně tři procenta celosvětové energetické bilance, z hlediska objemu jde o mimořádně významnou položku.
Je přitom nutné rozlišovat mezi spotřebou všech datových center a spotřebou samotné umělé inteligence. Datová centra totiž zajišťují také cloudové služby, ukládání dat, internetové vyhledávání, streamování videa a řadu dalších digitálních činností. Umělá inteligence je však v současnosti hlavním motorem jejich rostoucí spotřeby. Podle aktualizované prognózy IEA se má spotřeba elektřiny datových center zaměřených na AI do roku 2030 ztrojnásobit.
Kde umělá inteligence spotřebovává elektřinu
Spotřeba elektřiny spojená s využíváním AI není přímo úměrná tomu, ve které zemi se nacházejí její uživatelé. Umělá inteligence totiž fyzicky pracuje především na výkonných serverech umístěných v datových centrech, která mohou být tisíce kilometrů vzdálená od člověka zadávajícího dotaz.
Pokud například evropský uživatel využívá službu, jejíž výpočet proběhne v americkém datovém centru, hlavní část elektřiny potřebné pro zpracování požadavku se spotřebuje v USA. Podobně může evropský zákazník využívat výpočetní infrastrukturu umístěnou v jiné evropské zemi nebo v Asii.
Rozhodující je tedy fyzické umístění serverů a datového centra, nikoliv země, odkud uživatel službu používá. Samotný počítač či telefon, internetové připojení a síťová infrastruktura samozřejmě také spotřebovávají elektřinu, jejich spotřeba je však odlišná od energeticky náročných výpočtů probíhajících v datových centrech.
Svět potřebuje stále více elektřiny i bez umělé inteligence
Při hodnocení energetických dopadů AI je třeba vzít v úvahu ještě jednu zásadní okolnost. Světová poptávka po elektřině roste bez ohledu na rozvoj umělé inteligence. Její příčinou je především pokračující elektrifikace průmyslu, dopravy a dalších oblastí hospodářství, rostoucí životní úroveň, rozšiřování klimatizace a zvyšující se spotřeba domácností.
Podle organizace Ember vzrostla světová poptávka po elektřině v roce 2025 o 2,8 procenta, což představovalo dalších přibližně 849 TWh. Šlo o šestý největší absolutní roční přírůstek v historii. Meziroční růst spotřeby datových center přitom dosahoval 17 procent a u datových center zaměřených na AI dokonce přibližně 50 procent.
Umělá inteligence tedy vstupuje do energetiky, která už nyní musí uspokojovat stále rostoucí poptávku dalších odběratelů. Nejde o to, že by AI sama vytvářela celý nový problém. Přidává však další, mimořádně rychle rostoucí zdroj spotřeby.
Rozhodující nebude jen množství, ale také rychlost růstu
Tři procenta světové spotřeby elektřiny v roce 2030 nemusí sama o sobě znamenat zásadní ohrožení globální energetické stability. Také nelze automaticky předpokládat, že rostoucí spotřeba datových center vyvolá nedostatek elektřiny nebo rozsáhlé výpadky dodávek.
Podstatnější může být skutečnost, že nová poptávka vzniká velmi rychle a soustřeďuje se do relativně malého počtu geografických oblastí. Velká datová centra přitom potřebují stabilní dodávky elektřiny nepřetržitě, bez ohledu na aktuální počasí nebo denní dobu.
Právě v tom se může skrývat jeden z největších problémů nastupující éry umělé inteligence. Energetické společnosti budou muset vedle dosavadní spotřeby domácností a průmyslu zajistit také stále větší odběr datových center. A to v době, kdy se v řadě zemí současně mění struktura výroby elektřiny a roste význam obnovitelných zdrojů závislých na povětrnostních podmínkách.
Globálně tedy nemusí být umělá inteligence zásadním energetickým problémem. V některých zemích a konkrétních oblastech však může její rychlý rozvoj představovat podstatně větší výzvu. Rozhodující bude, zda výstavba nových energetických zdrojů, přenosových sítí a potřebných rezerv dokáže držet krok s tempem technologického rozvoje.

Poznámka: Údaje vyjadřují roční spotřebu elektřiny datových center v terawatthodinách (TWh), nikoli spotřebu samotné umělé inteligence. Roky 2023–2025 představují historické údaje, rok 2030 prognózu IEA. Údaje za USA jsou součástí Severní Ameriky a údaje za Čínu součástí Asie a Pacifiku.
Největší problém se rýsuje v Severní Americe
Spotřeba elektřiny datových center je ve světě rozložena velmi nerovnoměrně. Podle regionálního přehledu IEA připadalo v roce 2024 na USA přibližně 45 procent celosvětové spotřeby datových center, na Čínu zhruba čtvrtina a na Evropu přibližně 15 procent.
Aktualizované údaje za rok 2025 tento obraz dále potvrzují. Severní Amerika spotřebovala přibližně 229 TWh, asijsko-pacifický region 173 TWh a Evropa 72 TWh.
Největší energetická zátěž tedy vzniká v Severní Americe, především v USA. Tam se navíc datová centra soustřeďují do několika geografických oblastí, což může vytvářet výrazný tlak na místní elektrizační soustavy.
IEA předpokládá, že severoamerická spotřeba datových center vzroste do roku 2030 na přibližně 434 TWh. V samotných USA má dosáhnout 426 TWh. V Číně se očekává růst na 277 TWh a v Evropě na 114 TWh.
Z hlediska absolutního objemu i tempa rozvoje je proto nejexponovanějším regionem Severní Amerika. Čína však představuje další významné centrum růstu, zatímco Evropa bude muset řešit problém rostoucí spotřeby v souvislosti s vlastní energetickou transformací.
Obnovitelné zdroje a požadavek na nepřetržitou dodávku elektřiny
Rostoucí spotřeba datových center přináší také otázku, jakými zdroji bude potřebná elektřina vyráběna. Umělá inteligence totiž potřebuje nepřetržitý výpočetní výkon, a tedy i spolehlivé dodávky elektřiny ve dne i v noci.
To může být komplikací pro energetické soustavy, které stále více spoléhají na solární a větrné elektrárny. Jejich výroba závisí na slunečním záření a rychlosti větru, a proto nedokáže sama o sobě zaručit stabilní výkon v každém okamžiku.
Neznamená to, že obnovitelné zdroje nemohou být součástí zásobování datových center. Jejich kolísavou výrobu lze vyrovnávat akumulací, přečerpávacími elektrárnami, propojením energetických soustav, řízením spotřeby a dostupností dalších stabilních zdrojů, například jaderných či plynových elektráren.
Rozhodující je však dostatečná kapacita těchto doplňujících řešení. Samotný roční objem výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů totiž nezaručuje, že bude potřebný výkon k dispozici právě v době nejvyšší spotřeby.
Podle IEA pocházelo v roce 2024 přibližně 27 procent elektřiny spotřebované datovými centry z obnovitelných zdrojů, zatímco zhruba 30 procent připadalo na uhlí, 26 procent na zemní plyn a 15 procent na jadernou energetiku. Rozvoj AI tak zatím není spojen výhradně s čistými zdroji. Naopak, významnou část její energetické potřeby stále pokrývají fosilní elektrárny.
Rozhodující nebude jen množství, ale také rychlost růstu
Tři procenta světové spotřeby elektřiny v roce 2030 nemusí sama o sobě znamenat zásadní ohrožení globální energetické stability. Také nelze automaticky předpokládat, že rostoucí spotřeba datových center vyvolá nedostatek elektřiny nebo rozsáhlé výpadky dodávek.
Podstatnější může být skutečnost, že nová poptávka vzniká velmi rychle a soustřeďuje se do relativně malého počtu geografických oblastí. Velká datová centra přitom potřebují stabilní dodávky elektřiny nepřetržitě, bez ohledu na aktuální počasí nebo denní dobu.
Právě v tom se může skrývat jeden z největších problémů nastupující éry umělé inteligence. Energetické společnosti budou muset vedle dosavadní spotřeby domácností a průmyslu zajistit také stále větší odběr datových center. A to v době, kdy se v řadě zemí současně mění struktura výroby elektřiny a roste význam obnovitelných zdrojů závislých na povětrnostních podmínkách.
Globálně tedy nemusí být umělá inteligence zásadním energetickým problémem. V některých zemích a konkrétních oblastech však může její rychlý rozvoj představovat podstatně větší výzvu. Rozhodující bude, zda výstavba nových energetických zdrojů, přenosových sítí a potřebných rezerv dokáže držet krok s tempem technologického rozvoje. (sfr)




