Evropa se může připojit k jednání mezi Ukrajinou a Ruskem, dojednal Zelenskyj s americkými vyjednavači.
Evropští zástupci se připojí k příštímu kolu zprostředkovaných mírových jednání mezi Ukrajinou a Ruskem. Oznámili to ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj spolu s americkými vyslanci Jaredem Kushnerem a Stevem Witkoffem, po jejich rozhovorech s ruským prezidentem Vladimirem Putinem v Moskvě.
Zelenskyj označil zapojení Evropy do nadcházejících rozhovorů za významný diplomatický úspěch. Evropští představitelé totiž byli z předchozích hlavních jednání v Abú Zabí konaných začátkem listopadu zcela vyloučeni. Americká delegace však tuto otázku otevřela přímo s Putinem, který nakonec vyjádřil ochotu evropskou účast akceptovat.
Zelenskyj vystoupil po boku amerických diplomatů na vojenské letecké základně v irském Baldonnelu nedaleko Dublinu, kde se účastnil summitu evropských lídrů. Obě strany označily dosažený posun za konkrétní výsledek intenzivní americké kyvadlové diplomacie.
Kushner a Witkoff nejprve jednali v Abú Zabí a následně zamířili do Moskvy k přímým rozhovorům s ruskou hlavou státu.
Dohoda o výměně zajatců představuje dosud nejjasnější hmatatelný výsledek těchto diplomatických snah. Podle slov amerických představitelů byla tato dohoda finalizována po náročných jednáních vyjednavačů v SAE i v ruském hlavním městě.
Přesné datum ani místo konání dalšího kola trilaterálních rozhovorů dosud nebyly oficiálně stanoveny. Americký vyslanec Steve Witkoff však potvrdil, že evropské státy budou u jednacího stolu zastoupeny napřímo, a nikoli pouze formou oddělených konzultací.
Kushner v této souvislosti zdůraznil, že trvalou mírovou dohodu nelze uzavřít bez aktivní účasti evropských partnerů.
Postoje Moskvy k územním otázkám a poválečné bezpečnosti však nadále zůstávají nekompromisně neměnné. Během vystoupení v Moskvě odmítl ruský prezident návrhy na vytvoření demilitarizovaných či nárazníkových zón.
Podle jeho vyjádření existuje jedinečná linie rozhraničení, kterou představuje státní hranice.
Rusko nadále vznáší nároky na Doněckou, Luhanskou, Chersonskou a Záporožskou oblast, ačkoli je plně neovládá, a připomíná svou dřívější anexi Krymu.
Ukrajinský prezident Zelenskyj opakovaně vyloučil jakékoli územní ústupky včetně vzdání se částí Donbasu, které Ukrajina dosud kontroluje.
Ruský prezident současně zopakoval svůj odmítavý postoj k vyslání zahraničních mírotvorných sil na Ukrajinu. Varoval, že případná mezinárodní vojska by Moskva považovala za legitimní vojenské cíle. Tímto způsobem reagoval na evropské návrhy vytvořit mezinárodní kontingent, jenž by měl sloužit jako odstrašující prvek proti budoucí agresi.
Další kolo rozhovorů mezi Ukrajinou a Ruskem se má zaměřit na vypracování konkrétních návrhů týkajících se příměří a opatření ke snížení eskalace bojů. Obě strany vyjadřují odhodlání pokračovat v diplomatickém úsilí navzdory složitým vyjednávacím pozicím.
Američtí představitelé vedle samotného příměří jednali s Kyjevem také o ekonomické obnově země a dlouhodobých bezpečnostních zárukách.
Rusko se dlouhodobě snaží rozšířit rozhovory na celkovou revizi evropského bezpečnostního uspořádání včetně přítomnosti NATO ve Východní Evropě. Evropští představitelé však tento ruský přístup odmítají a trvají na tom, že Moskva musí nejprve zastavit svou agresi na Ukrajině. (sfr)
