Eurovolby 2024: Strany vládní pětikoalice v Česku získaly v součtu více mandátů než Babišovo ANO. (Ilustrační foto).

Strany vládní pětikoalice v Česku získaly ve volbách do Evropského parlamentu v součtu více mandátů než Babišovo ANO. SPOLU, STAN a Piráti získali celkem 9 europoslaneckých křesel, zatímco Babišovo ANO bude mít v novém Europarlamentu 7 europoslanců, což je o 1 mandát více, než v minulém volebním období. 

Zatímco pro hnutí ANO v Česku hlasovalo celkem 776 158 voličů, pro strany Fialovy vládní pětikoalice hlasovalo celkem 1 103 772 voličů, tedy o zhruba 327 tisíc voličů více.

Voleb v Česku se zúčastnil „rekordní“ počet voličů, 36,45 %.Svůj lístek do uren vhodlilo 2 991 682 voličů z celkových 8 212 628 osob oprávněných volit v České republice.

Z hlediska jednotlivých kandidujících subjektů vyhrálo v Česku hnutí ANO, pro které hlasovalo celkem 776 158 voličů. V přepočtu na celkový počet voličů jde o pouhých 9,4 % podpory ze všech oprávněných voličů v zemi.

V celounijním měřítku Lidovci z frakce EPP posílili o osm křesel na 184 křesel, k čemuž přispěl úspěch vládní koalice v Polsku, která získala 20 křesel, a v Maďarsku, kde nová strana Tisza obdržela osm křesel.

Sociální demokraté navzdory neúspěchu SPD v Německu získali 139 křesel, protože uspěli v Itálii a Rumunsku, a své pozice si udrželi i ve Španělsku, Portugalsku nebo Dánsku.

Lidovci se sociálními demokraty a blokem Renew budou nadále schopni vytvořit v Evropském parlamentu většinu.

Posílili však subjekty řazené k tzv. „pravici“. Oslabili Zelení, kteří ztratili 20 křesel ze 72.

Ve Francii vyhrálo Národní sdružení Marine Le Penové, které se 37 procenty získalo 30 křesel. Naopak hnutí Obnova francouzského prezidenta Emmanuela Macrona získalo stejně jako socialisté jen 16 procent a 13 křesel. Macron kvůli tomu vyhlásil předčasné parlamentní volby.

Neúspěch Obnovy vedl k oslabení bloku Renew v europarlamentu, kde přišel o 23 křesel.

V Rakousku vyhráli se 30 procenty Svobodní (FPÖ), kteří získali šest křesel, za nimi zůstali jak sociální demokraté, tak lidovci, kteří získali po čtvrtině hlasů.

Šest křesel získala i nizozemská Strana pro svobodu Gerta Wilderse, jež skončila druhá s 19 procenty hlasů, o tři procentní body za koalicí Zelené levice a labouristů z PvdA, kteří paří k Renew.

Identitáři a demokraté (ID), kam patří Národní sdružení Le Penové, posílili o devět křesel. Alternativa pro Německo (AfD) byla z této frakce vyloučena. V Německu skončila druhá s téměř osmnácti procenty hlasů a získala 17 křesel. Skončila za vítěznými lidovci, kteří s 31 procenty hlasů získali 30 křesel, ale předstihla vládní sociální demokraty, kteří propadli a získali jen 14 křesel, o dvě méně než Zelení.


VÝSLEDKY VOLEB DO EVROPSKÉHO PARLAMENTU V ČESKÉ REPUBLICE – ZPRÁVA ČSÚ:

Voliči po celé EU po pěti letech rozhodli o novém obsazení 720 křesel Evropského parlamentu. 21 poslaneckých mandátů připadajících Česku si na základě volebních výsledků rozdělí 7 kandidujících subjektů: ANO 2011, SPOLU, PŘÍSAHA a MOTORISTÉ, STAČILO!, Starostové a osobnosti, Piráti, SPD a Trikolora. Volební účast dosáhla 36,45 %.

Vítězem voleb je ANO 2011 s 26,14 % hlasů a 7 poslaneckými mandáty. Následují SPOLU (ODS, KDU-ČSL, TOP 09) se ziskem 22,27 % a 6 mandáty, dále PŘÍSAHA a MOTORISTÉ (10,26 %, 2 mandáty), STAČILO!, koalice KSČM, SD-SN, ČSNS (9,56 %, 2 mandáty), Starostové a osobnosti pro Evropu (8,70 %, 2 mandáty), Česká pirátská strana (6,20 %, 1 mandát), a SPD a Trikolora (5,73 %, 1 mandát).

Vítězné ANO 2011 zvítězilo celkem ve 13 ze 14 krajů, druhé SPOLU pak v jednom kraji, konkrétně v hlavním městě Praha.

„V Evropském parlamentu bude Česko zastupovat 13 mužů a 8 žen. Jejich průměrný věk je 47 let. Nejstaršímu zvolenému je 71, nejmladší zvolené 31 let. Nejvíce preferenčních hlasů, 171 142, získala Klára Dostálová zvolená za ANO, následují Filip Turek zvolený za PŘÍSAHU a MOTORISTY se 152 196 hlasy a Alexandr Vondra zvolený za SPOLU se 118 492 přednostními hlasy,“ říká Marek Rojíček, předseda Českého statistického úřadu.

„Do volebních místností dorazilo 36,45 % voličů, více než před pěti lety. Tehdy účast dosáhla 28,72 %. Zdaleka největší zájem byl o volby v Praze, kde k volbám přišlo 42,58 % voličů. Nejmenší zájem byl naopak zaznamenán v Karlovarském kraji s účastí 30,21 % oprávněných voličů,“ shrnuje data o volební účasti Eva Krumpová, 1. místopředsedkyně Českého statistického úřadu.

Volební výsledky včetně formátu otevřených dat jsou až do úrovně jednotlivých okrsků k dispozici na webu Českého statistického úřadu www.volby.cz.

O mandát se na území Česka na 30 kandidátních listinách ucházelo celkem 674 kandidátů.