V Česku se loni spotřebovalo nejméně elektřiny za posledních 14 let. Celkem 57,8 TWh. (Ilustrační foto).

V Česku se loni spotřebovalo nejméně elektřiny za posledních 14 let. Čistá spotřeba v ČR dosáhla 57,8 terawatthodiny (TWh) elektřiny, což bylo o 4,1 procenta méně, než v roce 2022. Vyplynulo to ze statistik Energetického regulačního úřadu (ERÚ). 

Současně se snížila i výroba elektřiny v ČR a to meziročně o deset procent. Vedle elektřiny loni podle předběžných údajů klesla i spotřeba plynu a tepla.

Důvodem poklesu spotřeby je především postupné zdražování energií i teplé počasí.

„Spotřeba elektřiny se výrazně snižovala už v roce 2022, v případě domácností dokonce rekordně. Přesto úsporný trend pokračoval i loni, a to v průběhu celého roku a u všech kategorií odběratelů,“ uvedl předseda Rady ERÚ Stanislav Trávníček.

„Kromě přijatých opatření mělo na spotřebu vliv i teplejší počasí, neboť průměrná teplota byla vyšší než v roce 2022 a pohybovala se 1,4 stupně nad dlouhodobým teplotním normálem,“ dodal.

Pokles čisté spotřeby, která je očištěna o vlastní spotřebu na výrobu elektřiny, její ztráty v síti a přečerpávání, byl patrný ve všech měsících loňského roku. Nejvyšší meziroční pokles úřad zaznamenal v lednu, a to o 7,2 procenta.

Svoji celkovou roční čistou spotřebu elektřiny snížily všechny kategorie odběratelů. Velkoodběratelé na hladině vysokého napětí o 4,1 procenta, domácnosti o 4 %, podnikatelé o 3,1 % a velkoodběratelé na hladině velmi vysokého napětí o 1,4 procenta.


                                                                Zdroj: ERÚ


Ještě výrazněji v roce 2023 klesla výroba elektřiny v Česku. Ta dosáhla 71 TWh, což je o 9,9 procenta méně, než v předchozím roce.

I přesto podle dat ERÚ zůstalo Česko vývozcem elektřiny do zahraničí. Kladné přeshraniční saldo, tedy rozdíl mezi vývozem a dovozem, činilo 9,2 TWh.

Podíl exportu však postupně klesá, jelikož v roce 2022 činilo saldo 13,5 TWh. Vývoz elektřiny tak poklesl téměř o třetinu.

Za loňským poklesem výroby elektřiny v ČR stála podle ERÚ zejména snížená produkce z parních elektráren o 18,4 procenta, i když tento typ elektráren zůstal nadále nejvyužívanějším zdrojem.

Klesla také výroba z paroplynových (o 17,7 procenta), plynových a spalovacích (o 5,4 procenta) a jaderných (o dvě procenta) elektráren.

Naopak větší množství elektrické energie vyprodukovaly elektrárny vodní (+12 %) větrné (+9,5 %) a přečerpávací (+7,5 %).


VÍCE O TÉMATU ČTĚTE ZDE:

NEJ ENERGIE


VŠE O ENERGETICE ČTĚTE ZDE:

ENERGETICKÉ NOVINY