ERÚ zveřejnil návrh rozhodnutí regulované části cen energií: Poplatky zdraží až o 100 %. (Ilustrační foto: redakční koláž).

ERÚ zveřejnil návrh rozhodnutí regulované části cen energií. Regulovaná část elektřiny domácnostem v Česku zdraží o 71 procent, navrhuje úřad. Ceny za distribuci elektřiny a další položky od ledna roku 2024 podraží až o více než 100 procent.

Energetický regulační úřad (ERÚ) zveřejnil návrh nových regulovaných cen elektřiny a plynu pro rok 2024 a spustil veřejnou konzultaci pro její výši.

Domácnosti si v příštím roce na regulované části ceny energií připlatí tisíce korun ročně. Regulovaná složka elektřiny pro ně vzroste podle návrhu Energetického regulačního úřadu (ERÚ) oproti letošnímu roku o 71 procent, to je zdražení v průměru asi o 1 408 Kč za megawatthodinu (MWh) s DPH.

Ještě výrazněji stoupne regulovaná část ceny elektřiny pro velké odběratele. U plynu bude navýšení regulované části ceny mírnější.

Konečné rozhodnutí úřad vydá na konci listopadu.

Vláda ČR v rámci konsolidace veřejných financí v příštím roce skončí s dotováním cen elektřiny a plynu, což se projeví nejen v poplatcích za distribuci, systémové služby a podporované zdroje (POZE,) ale v některých případech také v silové složce.

Regulované platby vláda pro letošní rok zmrazila, ale od roku 2024 už chce tyto náklady opět přenést na zákazníky. Letos díky státní pomoci platili odběratelé za distribuci částky zhruba na úrovni roku 2022, ale od ledna poplatky narostou různě podle jednotlivých distribučních sazeb a území.



Podle návrhu ERÚ například v největším distribučním území ČEZ Distribuce (střední, východní a západní Čechy, severní Morava a Slezsko) zdraží variabilní složka u domácnosti, která elektřinu používá k běžné spotřebě (sazba D02d) o 28,21 procenta.

Domácnost místo letošních 1611 Kč tak podle návrhu ERÚ zaplatí 2065,48 Kč za MWh včetně DPH.

U domácností, které elektřinou také ohřívají vodu, se platba za distribuci zvýší o 36,77 procenta. Nově zaplatí 1287,9 Kč místo 941,6 Kč za MWh.

V případě topenářské sazby D57d bude podle propočtů nárůst vůbec nejvyšší, a to o 135,59 procenta. Za distribuci jedné MWh lidé příští rok dají 476,6 Kč, letos to je 202,3 Kč.



Cena systémových služeb by podle návrhu měla vzrůst o více než dvojnásobek. Ze 113,5 vzrostou na 257,67 Kč za MWh.

Na růst regulované složky má vliv také návrat POZE, který i s DPH činí 599 Kč za každou spotřebovanou MWh elektřiny. Tuto položku již domácnostem ani firmám nebude dotovat stát, jako tomu bylo letos.

Součástí regulované části jsou měsíční platby za rezervovaný příkon podle typu jističe. Tato částka meziročně naroste o 17 až 55 procent. A jedinou možností, jak na této položce ušetřit, je přejít na nižší jistič – samozřejmě pokud to spotřeba domácnosti umožní.

Modelová rodina žijící v bytě, která elektřinu používá k běžné spotřebě (svítí, vaří a napájí spotřebiče – sazba D02d) letos platila s veškerou vládní pomocí 8170 Kč za MWh včetně DPH.

Příští rok se jí však vlivem zdražení regulované části, pokud projde v navrhované podobě, konečná cena za MWh zvýší na 8344,7 Kč s DPH. Při spotřebě 3,5 MWh za rok se její roční náklady na elektřinu zvýší z 28 598 Kč na 29 206 Kč s DPH.



Domácnost, která navíc používá elektřinu i k ohřevu vody (sazba D25d), by měla od příštího roku platit 7403,8 Kč za MWh s DPH oproti letošním 7361 Kč. Průměrná roční spotřeba této rodiny činí 5,5 MWh. Za celý rok by tak zaplatila 40 721 Kč, což je o 235 Kč více než letos.



Pokud modelová rodina elektřinou nad rámec běžné potřeby ještě vytápí rodinný dům a ohřívá vodu (sazba D57d), zaplatí od ledna 6422,2 Kč za MWh místo 6466,4 Kč za MWh v roce 2023. Za celý rok ji tak elektřina při spotřebě 12,5 MWh přijde na 80 277 Kč. Letos by na energie vydala 80 830 Kč.

U plynu odběratelé ušetří oproti letošku více než v případě elektřiny. Cena za odebraný plyn v příštím roce vzroste, ale přesto konečná cena meziročně klesne.

V porovnání se stropem ve výši 2500 Kč bez DPH spadla silová část ceny plynu na 1750 až 1800 Kč za MWh. Naopak poplatek za distribuci plynu se na území GasNet (většina země až na Prahu a jižní Čechy) zvýší o 42 procent.

Pokud domácnost na plynu vaří (její spotřeba nepřesáhne 1,89 MWh ročně) zaplatí příští rok 2972,8 Kč za MWh s DPH, což je oproti nynější ceně 3585,1 Kč za MWh pokles.

Domácnost, která letos platila za plyn 3331 Kč i s DPH a používala jej k ohřevu vody, může v příštím roce platit 2552,5 Kč za MWh. Její spotřeba se bude pohybovat okolo pěti MWh, a roční náklady tak budou činit 12 762 Kč místo letošních 16 657 Kč.

Pokud rodina plynem vytápí rodinný dům, tak letos platila 3304,1 Kč za MWh včetně DPH. Její nová cena za MWh i s DPH bude činit 2511 Kč. Při spotřebě 10 MWh ročně tak zaplatí celkem 25 110 Kč. To je o 7931 Kč za rok méně.

FIALA: Ceny energií neporostou o desítky procent

Ceny energií v žádném případě neporostou o desítky procent, reAGOVAL na tiskové konferenci premiér Petr Fiala (ODS).

„Ceny energií v žádném případě nebudou růst o desítky procent. Protože cena silové elektřiny klesá, tak budou lidé platit převážně stejně jako letos nebo v průměru maximálně o jednotky procent více. Žádné drastické navýšení o desítky procent nehrozí,“ konstatoval Fiala.

Reagoval tak na to, že od příštího roku by podle rozhodnutí vlády měly domácnosti a firmy opět platit poplatky za obnovitelné zdroje energie jako před loňským říjnem. Letos je plně hradil stát. To ale podle kabinetu v době příznivějších cen energií už není nutné.

Podle úterního návrhu ERÚ by elektřina ale domácnostem mohla od příštího roku zdražit citelně. Cena za jednu megawatthodinu (MWh) by mohla vzrůst o více než 1400 korun s DPH. O návrhu nyní bude ERÚ jednat s oborovými svazy, do konce listopadu tak může ještě projít úpravami.

Pokud návrh ERÚ ale už neprojde žádnými změnami, tak domácnost s průměrnou spotřebou 3 MWh si ročně připlatí přes 4200 korun.

Podle Fialy ale návrh „v žádném případě“ neznamená, že by ceny energií rostly o desítky procent.

„Každý, kdo říká něco jiného, lže a šíří paniku,“ zdůraznil.

Ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela (STAN)byl překvapen hysterickou reakcí na návrh ERÚ.

„Návrh mě nepřekvapil, protože jednotlivé kalkulace jsem dostával v průběhu celého roku. Hlavním důvodem navýšení regulovaných částí jsou nárůsty cen na světových trzích oproti minulému období, ale hlavně skutečnost, že v tomto roce stát převzal náklady na regulované ceny,“ prohlásil Síkela.

„Co mě ale překvapilo, tak jsou hysterické interpretace toho návrhu. Jak už bylo uvedeno, zvýšení bude v jednotkách procent, co se týká elektřiny, mluvíme o domácnostech,“ doplnil ministr.

U plynu prý bude situace ještě „daleko příznivější“.

„Počítáme se snížením cen o dvacet procent a možná ještě více oproti letošnímu roku,“ zdůraznil Síkela. (sfr)