V Česku je víc než 600 tisíc lidí v exekuci. Ztráta bydlení hrozí víc než milionu Čechů. (Ilustrační foto)
V Česku je asi 660 tisíc lidí v exekuci, 400 tisíc lidí je navíc zatíženo mnohačetnými exekucemi. V příjmové chudobě se nyní nachází zhruba 13 procent domácností, nejčastěji jde o domácnosti s dětmi či lidi s nízkým vzděláním. V současné době je přes 1,2 milionu lidí je ohroženo ztrátou bydlení. Vyplývá to ze Zprávy o stavu a vývoji chudoby v Česku, kterou vydala Evropská síť proti chudobě a sociálnímu vyloučení (EAPN ČR).
Zpráva o stavu a vývoji chudoby v ČR se stane součástí celoevropské zprávy Poverty Watch, kterou zveřejní evropská kancelář EAPN do konce tohoto roku.
Zpráva Poverty Watch monitorovala situaci v Česku od podzimu 2022 do letošního podzimu.
Podle dat PAQ Research ze září 2023 se v příjmové chudobě nachází 13 procent domácností. Mezi lidmi s nízkým vzděláním a domácnostmi s dětmi se v takové situaci nachází zhruba 20 procent rodin.
Mezi lednem 2020 a březnem 2023 přitom vzrostly ceny průměrně o 33 procent, ceny za energie či paliva navíc vzrostly i o 40 procent. Průměrná domácnost nyní naspoří pouze 5300 korun, v roce 2021 to bylo 8000 korun. Na potraviny vydají domácnosti v průměru asi 11 tisíc korun, ve srovnání s rokem 2021 jde o nárůst o 3600 korun.
Chudoba má podle zprávy zásadní vliv na život jedince, rodiny i komunity. Nejčastěji jsou ohroženy matky samoživitelky a senioři. Chudoba silně dopadá také na zdravotně postižené, chronicky nemocné, menšiny a imigranty.
Chudoba a krize mají také přímý dopad i na duševní zdraví. Podle měření IPSOS na 67 procent lidí uvádí poslední krize jako příčiny zhoršení svého duševního zdraví, přičemž 48 procent lidí bojovalo s emocionálními a psychosociálními problémy.
V Česku nyní probíhají čtyři miliony exekučních řízení. Systém exekucí a insolvencí je stále nastaven velmi striktně a brání návratu jedinců k oddlužení a návratu na pracovní trh, tímto pak státu unikají miliardy na odvodech a lidem vzniká druhotná zátěž při zkrácení jejich budoucích důchodů.
Pro řadu lidí je podle EAPN těžko dostupný i systém dávek. Častým problémem je například složité podávání žádostí, zpoždění výplat či přetížení úřadů práce. Přídavek na dítě čerpá jen čtvrtina oprávněných rodičů. Podobně je na tom i čerpání příspěvku na bydlení, který pobírá pouze pětina těch, kteří na něj mají nárok.
Problematický je dle organizace i vládní úsporný balíček. Ten přináší plošná opatření, která nerozlišují mezi skupinami obyvatel s vyššími či nižšími příjmy.
Bydlení je v Česku špatně dostupné především z důvodu vysokých cen nemovitostí a nájmů. Průměrná domácnost dala v září 31 procent svých příjmů na bydlení. To je o 8 procent více než na podzim roku 2021. Výdaje za bydlení a potraviny představovaly dle analýzy 48 procent příjmů. Podle Zprávy o vyloučení z bydlení se s problémy s bydlením potýká aktuálně až milion Čechů. Nejohroženějšími skupinami jsou matky samoživitelky, senioři a chudí pracující.
V bytové nouzi je v současnosti 154 tisíc lidí, z toho 40 procent jsou děti. Dalších 20 procent představují dospělí v rodinách, 9,7 procent samoživitelé a 5,8 procent senioři. Ztrátou bydlení je ohroženo 1,27 milionu lidí, z toho 26,8 procent tvoří senioři, děti pak představují 20,5 procenta ohrožených. (at)
