Životní prostředí v České republice zůstává jedno z nejhorších v Evropské unii. Česku patří v této oblasti v letošním ročníku Indexu prosperity a finančního zdraví 22. místo z 27 členských států, proti loňskému roku si polepšilo o jednu příčku.
Česku se podařilo mírně zvýšit podíl recyklovaného odpadu, čím dál víc ale zaostává v omezování emisí.
Nejhoršího výsledku ze všech států Evropské unie dosáhlo Česko stejně jako minulý rok v podílu půdy postižené suchem. Vyplynulo to ze zveřejněných výsledků.
Index, který je společným projektem iniciativy Evropa v datech a České spořitelny, zhodnotil stav životního prostředí dle 14 indikátorů. Česká republika byla konečném hodnocení šestá nejhorší. Hůře dopadlo už jen Nizozemsko, Irsko, Řecko, Lucembursko a Kypr.
Na předních příčkách žebříčku je stejně jako loni Švédsko, následované Portugalskem a Francií.
Česko dle indexu stále pokulhává v omezování emisí skleníkových plynů, kde nedosahuje ani na unijního průměru. Už jen tuzemský průmysl jich ročně vyprodukuje 1932 kilogramů na obyvatele, což je meziroční nárůst zhruba o 11 procent.
V loňském roce Česku v tomto ohledu příslušelo 17. místo, letos skončilo na 19. příčce. Za nadprůměrnými emisemi je podle analýzy skutečnost, že česká ekonomika patří mezi energeticky nejnáročnější ekonomiky v EU.
Z mezinárodní studií vyplývá, že kvůli nadprůměrně vysokým emisím zemře v Česku ročně 3200 lidí.
Oproti minulému roku se Česko zhoršilo také v produkci odpadu, na druhou stranu se zlepšilo v jeho recyklaci. Podíl odpadů, které se podaří znovu využít, v ČR meziročně vzrostl o tři procentní body na 43 procent.
Česká republika si tak v tomto indikátoru polepšila o šest příček na 13. místo. Za tímto pozitivním vývoje stojí podle analýzy efektivnější vybírání bioodpadu.
Samotná recyklace ale podle odborníků není řešením. Efektivnější je snižovat celkové množství produkovaného odpadu a tam si Česko naopak pohoršilo. Nyní na jednoho obyvatele připadá 570 kilogramů odpadu ročně, to odpovídá meziročnímu růstu o 12 procent.
V produkci elektroodpadu je na tom ale ČR lépe než většina evropských zemí, které se v celkovém žebříčku umístily na špičce.
Podle indexu má i tento rok Česká republika nejvyšší podíl půdy postižené suchem v celé evropské sedmadvacítce. Jedná se o 16 procent. Nedostatek vláhy ve spojení s vlnami extrémních veder má negativní dopad i na stavu lesů a jejich schopnosti snižovat množství oxidu uhličitého v ovzduší.(at)