Ekonomická prognóza Komerční banky: Česká ekonomika ztrácí energii. (Ilusrační foto)

České hospodářství si na přelomu roku projde mělkou recesí. To bude důsledek klesající poptávky a drahých energií. Ty již delší dobu dopadají na tuzemské domácnosti, postupně se přidají i problémy v produkčním sektoru, zejména ve světle německé recese. Země největšího obchodního partnera ČR zřejmě vykáže hospodářský pokles již za třetí čtvrtletí. Předpovídá to ekonomická prognóza Komerční banky. 

I když se české hospodářství dostane v závěru letošního roku do recese, vykáže podle KB za celý letošní rok reálný růst o 2,7 %. Důvodem je robustní růst zejména v první polovině roku a ani třetí čtvrtletí zřejmě nebude ve znamení poklesu.

„Oproti červencové prognóze, která počítala s letošním celoročním růstem o 2,5 %, jsme tak očekávaný vzestup mírně vylepšili“, uvedl hlavní ekonom Komerční banky Jan Vejmělek.

Recese ČR ale nemine, i když proti červencovým předpokladům banky bude zhruba poloviční a přijde o čtvrtletí později. To se ovšem podepíše na výkonnosti české ekonomiky v roce 2023.

Pro příští rok banka očekávaný reálný růst srazila na pouhých 0,5 % z původních 1,7 %. Hlavním důvodem recese tuzemské ekonomiky zůstává v prognóze obecný pokles poptávky, který se týká nejen spotřebitelského ale i průmyslového zboží. Přes mělčí recesi bude následné oživení pomalejší, než s jakým KB počítala před třemi měsíci.

„Dosažení předkrizové úrovně ekonomické aktivity očekáváme až ve třetím čtvrtletí příštího roku, tedy o čtvrtletí později“, řekl hlavní prognostik Komerční banky Martin Gürtler.

Významným rizikem celé makroekonomické prognózy je přerušení dodávek plynu. Pokud by došlo k tomu, že plyn do ČR bude proudit ve výrazně omezeném množství či dokonce vůbec a v důsledku toho bude muset dojít k omezení funkčnosti průmyslu, pak by recese, z důvodu vysoké energetické náročnosti tuzemského hospodářství, byla mnohem hlubší.

Přes nastupující recesi zůstává situace na trhu práce napjatá. Nezaměstnanost se nachází v blízkosti předpandemických úrovní, které byly rekordně nízké.

Očekávaná mělká recese podle banky přinese jen drobné zhoršení, v případě obecné míry nezaměstnanosti její růst do blízkosti 3 % ze současných zhruba 2,5 %.

Kombinace vysoké zaměstnanosti a inflačního prostředí se promítne ve mzdovém vývoji. Růst průměrné mzdy v letošním roce podle odhadu KB dosáhne 7,0 %, v tom příštím pak zrychlí na 12,2 %.

„Letos tak mzdy reálně klesnou o zhruba sedm procent, příští rok by již reálně klesat neměly“, zhodnotil mzdový vývoj Martin Gürtler.

Vrchol inflace bude nižší, rychlý růst spotřebitelských cen ale bude odeznívat pomaleji.

Díky příznivějšímu cenovému vývoji v posledních třech měsících a schváleným vládním opatřením, které sníží inflaci pro zbytek roku, banka letošní očekávanou celoroční inflaci snížila na 15,1 % z původně odhadovaných 16,8 %.

Pro příští rok ale prognózu zvýšila z 11,2 % na 12,0 %.

„Ke dvouprocentnímu cíli centrální banky se pak meziroční inflace dostane až na přelomu let 2024 a 2025“, podtrhuje nepříznivý inflační výhled Martin Gürtler.

Česká národní banka pravděpodobně ponechá úrokové sazby na současné úrovni až do poloviny příštího roku, kdy by mohla začít s jejich postupným snižováním.

Nová bankovní rada v čele s guvernérem Michlem dává nadále jasně najevo, ať už prostřednictvím posledních dvou rozhodnutí či vyjádřeních jejích představitelů, že současná úroveň úrokových sazeb je podle ní již dostatečná ke zkrocení inflace.

Rizika naší prognózy úrokových sazeb, především v důsledku námi očekávaného zrychlení mzdového růstu a odkotvenosti inflačních očekávání, hodnotíme jako vychýlená ve směru vyšších sazeb. Tímto směrem působí i nadále uvolněná fiskální politika české vlády a pokračující rychlé zvyšování úrokových sazeb v zahraničí“, upřesnil Martin Gürtler.

Hluboké deficity státního rozpočtu se stávají novým normálem. Schodek rozpočtu by letos mohl zamířit až k nově schváleným 375 miliard korun, což by byl druhý nejhorší výsledek v historii, hned po pandemickém roce 2021.

Banka očekává, že konsolidace veřejných financí bude na pozadí negativních dopadů recese ekonomiky, energetické krize a hlubokého strukturálního schodku pokračovat v následujících letech pouze pozvolným tempem.

„V příštím roce by deficit státního rozpočtu podle nás mohl dosáhnout 315 miliard korun, oproti vládou navrhovaným 295 miliard korun,“ řekl stratég Komerční banky Jaromír Gec.

Banka navíc upozornila na riziko, že se nepodaří pokrýt veškeré nové výdaje dodatečnými příjmy, což by mohlo schodek v roce 2023 dále prohloubit.

Nárůst veřejného dluhu v poměru k nominálnímu hrubému domácímu produktu bude nadále zpomalovat vysoká inflace. (pel)