Vláda ČR připravila daň z mimořádných zisků ve výši 60 % na elektrárny, doly a banky. (Ilustrační foto)
Vláda ČR připravila daň z mimořádných zisků ve výši 60 % na firmy z energetiky, bankovnictví, petrolejářství a těžby fosilních paliv. Nová daň, vycházející z tzv. „windfall tax“, by měla v Česku platit po 3 roky, v období let 2023 až 2025. Oznámil to ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS). Sazba 60 procent se bude aplikovat jako daňová přirážka k devatenáctiprocentní dani z příjmů.
Už příští rok budou firmy platit zálohy na tuto daň spolu se zálohami na daň z příjmů právnických osob. Výnosy ze zvláštní daně díky tomuto mechanismu budou příjmem státního rozpočtu už v roce 2023.
U bank dopadne tzv. windfall tax na ty, které dosáhly čistého úrokového příjmu přes šest miliard. U výroby a distribuce energií se přitom budou posuzovat celé holdingy. A ten, který má příjmy z dotčené činnosti přes dvě miliardy, bude dani podléhat.
„Vytvořením příjmového testu sledujeme záměr zacílit daň jen na velké firmy a nezvyšovat daňovou zátěž malým a středním podnikům,“ konstatoval Stanjura.
Pro určení daně bude důležitý průměr základů daně za poslední čtyři roky (2018 až 2021) navýšený o tzv. toleranční pásmo ve výši dvaceti procent.
Pro příští rok očekává ministerstvo financí příjem do státního rozpočtu z mimořádné daně ve výši 85 miliard korun. Z toho 50 miliard dodá zdanění energetického sektoru a zhruba 33 miliard banky.
Dalších 15 miliard by měl stát získat ze zavedení cenových stropů na výrobu elektřiny v neplynových elektrárnách. Výsledkem by tak mělo být zhruba sto miliard.
Na rok 2024 odhaduje úřad příjem z mimořádné daně celkem 39 miliard a v roce 2025 celkem 25 miliard.
Po dohodě evropských ministrů bude dalším z příjmů i stažení příjmů výrobců elektřiny z neplynových zdrojů. Ten upraví zvlášť novela energetického zákona.
„Předpokládáme, že hranice cenového stropu budou stanoveny různě pro různé zdroje. A jak tyto příjmy, tak příjmy z windfall tax budou použity ve státním rozpočtu na kompenzaci vysokých cen energií,“ řekl ministr financí.
Stanjura upřesnil, že se daň nebude vztahovat na již prodanou elektřinu.
„Nevztahuje se to na prodanou produkci, ale na vyrobenou. A je to aplikované automaticky ve všech členských státech. Vycházím z předběžných výpočtů, když zjišťujeme kolik jsou náklady pro jednotlivé výroby. Nemá s tím nikdo zkušenost, ale odhad příjmů je spíš konzervativní,“ podotkl Stanjura.
Zavedení mimořádné daně je reakcí vlády na aktuální potřebu získat dočasné dodatečné příjmy pro státní rozpočet na vyplácení mimořádných výdajů spojených zejména s kompenzacemi vysokých cen energií pro občany a firmy.
„Válka na Ukrajině generuje nové výdaje za vysoké desítky, možná dokonce stovky miliard korun a ty nemůžou jít jen na vrub schodku státního rozpočtu.“
„A vedle toho máme oblasti ekonomiky, jako je energetika, bankovnictví či petrolejářství, které generují vysoké nadměrné zisky ne z důvodu inovací či poskytování kvalitnějších služeb zákazníkům, ale v důsledku externích faktorů. Třeba kvůli rychlému růstu úrokových sazeb nebo cen energií a energetických surovin,“ vysvětlil Stanjura. (sfr)
