Ombudsman Křeček se navezl do vyloučených lokalit. Romské sdružení požaduje jeho hlavu. (Ilustrační foto)
Ombudsman Stanislav Křeček se navezl do vyloučených lokalit, když uvedl, že tamní lidé si za problémy mohou vesměs sami, devastují byty i okolí a nemají ani zájem svou životní situaci nijak změnit. Ředitel občanského sdružení Romodrom Nikola Taragoš požaduje Křečkovo odvolání z funkce.
Informoval o tom server Romea.cz.
Křeček se vyjádřil k aktuálním zjištěním Agentury pro sociální začleňování o životních podmínkách obyvatel sociálně vyloučených lokalit, podle které trápí tamní obyvatele především dluhy a exekuce představující jednu z největších překážek získání práce – dlužníci jsou prý demotivovaní, protože si kvůli vysokým odvodům odnášejí za práci pouze minimální mzdu.
Nezaměstnanost tak v sociálně vyloučených lokalitách trápí pětinu obyvatel. Ve věkové kategorii 15 až 64 let bezmála čtvrtinu obyvatel ve srovnání s celorepublikovým průměrem kolem 4 procent.
Zkušenost s exekucemi uvedlo v šetření 40 procent obyvatel sociálně vyloučených lokalit, v současnosti ji pak řeší každý čtvrtý obyvatel sociálně vyloučených lokalit.
Podle veřejného ochránce práv Stanislava Křečka si však za svou situaci obyvatelé mohou sami.
„Ve vyloučených lokalitách bydlí hlavně ti, kteří ke vzniku a existenci vyloučených lokalit přispívají a to rozhodující měrou. Lidí bez práce, kteří uvízli v systému nárokových sociálních dávek, lidé bez i základního vzdělání a bez snahy na tom něco změnit, nebo alespoň se přičinit o změnu způsobu života vlastních dětí, lidé devastující jeden poskytnutý byt a dům za druhým,“ reagoval na serveru Aktuálně.cz Křeček.
Připomněl i Martina Šimíčka z Institutu pro sociální inkluzi, který již dříve popsal, jak sociálně vyloučené lokality vznikly.
„Přiznání souvislosti mezi vznikem vyloučených lokalit a romskou menšinou, která je faktem i když ji mnozí salonní ochránci lidských práv popírají, slouží panu Šimáčkovi ke cti, ale zdaleka to nevystihuje realitu. Vždyť přece každý ví, že tyto lokality nebyly vždy ´vyloučené´ a staly se zdevastovanými a vyloučenými součástmi našeho života až ´činností´ zcela konkrétních lidí,“ napsal Křeček.
Ředitel občanského sdružení Romodrom Nikola Taragoš s výroky však nesouhlasí a požaduje Křečkovo odvolání z funkce.
„Vzhledem k dosavadním výrokům pana Křečka se necítíme dostatečně zastoupeni v rámci jeho pozice a budeme usilovat o jeho odvolání,“ řekl Taragoš.
Argumentuje tím, že se v oblasti pohybuje a je podle něj vidět, že v případě projektů na podporu bydlení, kde je sociálně slabým klientům zajištěno standardní bydlení, odchází následně zhruba polovina lidí z dávkového systému.
„Stávají se ekonomicky aktivními, to znamená, že už nečerpají ze systému, ale naopak do něj přispívají. A mění se jim i další vrstvy života, ve vztahu ke vzdělávání dětí a tak podobně,” míní Taragoš.
Zmínil také příklad z Moravskoslezského kraje, kde se podařilo zabydlet několik rodin, díky čemuž se sedm dětí vrátilo z ústavní výchovy.
Ombudsmana však nejde odvolat, jeho volební období je šestileté.
Křeček přitom čelil kritice kvůli svým výrokům vůči romské menšině už v minulosti. Odpůrci kritizovali zejména názory, které označovali jako rasistické. (pel)
