Nová Kaledonie potřetí odmítla nezávislost.

Nová Kaledonie potřetí odmítla nezávislost. Stoupenci, kteří prosazovali odtržení od Francie prezidenta Emmanuela Macrona, referendum bojkotovali v důsledku neúspěšné snahy o jeho odklad. Aktivisté za nezávislost vyzvali domorodé obyvatele, aby se neúčastnili. 

Do volebních místností se nakonec dostavilo jen 44 procent právoplatných voličů.

A tentokrát byl výsledek zcela jednoznačný – zhruba 96,5 procenta hlasujících se vyslovilo pro zachování současného stavu.

Při předchozích plebiscitech se účast pohybovala kolem 80 procent. Jak připomněly agentury, proti nezávislosti tentokrát hlasovalo asi o 6 tisíc lidí méně než při loňském referendu.

Francouzský prezident Emmanuel Macron si výsledek pochvaloval.

„Nová Kaledonie zůstane francouzská,“ radoval se.

Připustil nicméně, že otázka nezávislosti obyvatelstvo stále rozděluje, voliči ale podle něj o věci rozhodli svobodně. Nyní podle Macrona začíná přechodné období, přičemž by měl obě strany nadále vést „příslib společného osudu“.

I v letech 2018 a 2020 se voliči v Nové Kaledonii vyslovili proti nezávislosti. Tehdy zachování vazeb na Paříž podpořilo 56,7, respektive 53,3 procenta hlasujících.

Sérii hlasování v tomto směru nařizovala dohoda uzavřená po dekádě vyjednávání o budoucnosti tichomořského souostroví, která začala v roce 1988.

Toto třetí referendum přitom tedy bylo poslední možností obyvatel rozhodnout o odtržení od Francie.

Strany usilující o nezávislost ovšem vyzvaly své přívržence, aby se hlasování nezúčastnili. Vadí jim, že nemohly uspořádat „spravedlivou kampaň“, protože držely smutek v návaznosti na zářijový nápor covidu.

Souostroví Nová Kaledonie je jedním z pěti francouzských teritorií v indo-pacifické oblasti. Leží východně od Austrálie a má celkem zhruba 280 tisíc obyvatel.

Domorodci však dnes tvoří jen 40 procent obyvatel. Zbytek jsou etničtí Evropané a potomci přistěhovalců z dalších asijských zemí a okolních pacifických území.

Francie získala Novou Kaledonii v roce 1853. V posledních třech desítkách let získala Kaledonie značnou míru autonomie.

O nezávislost na Paříži usilovali především původní obyvatelé ostrovů, Kanakové. Původní obyvatelé Nové Kaledonie tvrdí, že centrální francouzská vláda odčerpává z Kaledonie neúměrný podíl bohatství, které ostrov získává z těžby surovin.

Francie oponuje, že až 60 procent příjmů z těžby zůstává na ostrovech.

Poslední územní ztráty zaznamenala Francie v 70. a 80. letech 20. století. V roce 1977 se od ní odpojilo africké Džibutsko a v roce 1980 vyhlásil samostatnost melanéský ostrov Vanuatu. (pel)