Vládní dluh Česka v 1. čtvrtletí 2021 rostl po Kypru nejrychleji ze zemí Evropské unie. (Ilustrační foto: Redakční koláž)

Vládní dluh Česka stoupl v 1. čtvrtletí 2021 v poměru k hrubému domácímu produktu (HDP) na 44,1 procenta HDP. Šlo o druhý největší růst mezi zeměmi Evropské unie (EU), hůře už na tom byl jenom Kypr. 

Ukázala to aktuální data Eurostatu, na která upozornila poradenská společnost Moore Czech Republic.

Vládní dluh ČR je v rámci EU šestý nejnižší. V rámci celé EU stoupl vládní dluh o 2,4 procentního bodu na 92,9 procenta HDP.

V 1. čtvrtletí se pak dluh zvyšoval ve 23 z 27 členských zemí EU.

„V 1. čtvrtletí vrcholila v České republice pandemie covid-19, v níž jsme v jednu chvíli patřili mezi nejpostiženější země světa. Právě zvýšené výdaje na boj s pandemií a zejména restrikce omezující plný chod hospodářství jsou hlavním důvodem nadprůměrného růstu veřejného dluhu,“ uvedl partner ve společnosti Moore Czech Republic Petr Kymlička.

Zároveň však upozornil, že výdaje spojené s pandemií nejsou v případě Česka jedinou příčinou zvýšení dluhu.

„Zásadní byl pokles na straně příjmů spojený se zrušením superhrubé mzdy. Také nesmíme zapomínat, že nás v letošním roce čekají volby, v takovém období zpravidla nebývá pro snižování vládního dluhu prostor,“ doplnil.

Babišova vláda svádí zvyšování schodku státního rozpočtu ČR také v loňském roce právě na covid-19, ve skutečnosti šlo ale na boj s pandemií jen část peněz z celkového schodku 367 miliard.

Podle výroční zprávy Nejvyššího kontrolního úřadu zveřejněné v dubnu nejméně 147 miliard z deficitu šlo na výdaje, které vůbec nesouvisely s pandemií koronaviru.

Kromě krize a jejích dopadů se navíc projevila i dlouhodobá neschopnost státu dokončit zásadní projekty, které mají přinést pozitivní dopad na život občanů nebo výkonnost ČR.

Slovensko si během prvního čtvrtletí úroveň dluhu udrželo na 60,3 procenta HDP. Dluh klesl v prvním čtvrtletí Dánsku a Litvě. (pel)