USA-Čína

Podle některých by Čína mohla zaujmout místo Spojených států jako nejmocnější země světa.

Současná koronavirová krize podle některých odborníků způsobí dlouhotrvající změny ve světovém geopolitickém systému. Státy se uzavřou do sebe, nastane útlum globalizace a úpadek Spojených států, na jejichž místo se postaví Čína. Podle amerického politologa a zakladatele neoliberálního proudu v mezinárodních vztazích Josepha Nyeho je taková budoucnost nepravděpodobná.

Svou analýzu předložil v časopise Foreign Policy.

Globalizace je následkem změn v transportu a komunikačních technologiích. Jejich zánik je velice nepravděpodobný. Obchodování sice může zažít útlum, finanční toky ovšem budou plout i nadále.

Nye nepředpokládá ani změnu v hlavních aktérech mezinárodních vztahů, a to i přes snahy Číny vylepšit si svou reputaci poskytováním mj. zdravotnických pomůcek zasaženým státům. Země tyto pokusy totiž vnímají se značnou skepsí a nezapomínají na to, že Čína je zemí s represivní vládou a špatnými vztahy téměř se všemi sousedy.

Pokud jde o ekonomickou moc, Čína před krizí sice dosahovala dvou třetin velikosti ekonomiky Spojených států, snížila ovšem svůj export a její ekonomika i před počátkem pandemie zpomalovala.

Přestože Nye nevěří, že by se pozice Spojených států ve světě výrazně změnila, kroky podniknuté během koronavirové krize mohou mít na charakter budoucí americké politiky vliv.

Pokud současná americká politika nezmění směr, tato pandemie může podle Nyeho uspíšit současný trend postupného směřování k národnímu populismu a autoritářství. Mezi znaky tohoto trendu může patřit omezování imigrace, které může způsobit pokles odborníků, či nízká úroveň spolupráce s mezinárodními aliancemi a organizacemi. Prezident Trump již nedávno pozastavil financování Mezinárodní zdravotnické organizace, jíž jsou Spojené státy členem. Spojené státy přitom přispívají do rozpočtu největší částkou ze všech zemí. (kst)